Že je maďarský premiér Viktor Orbán velkým fanouškem politiky bývalého a nyní také budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, je všeobecně známá věc. Sám jeho znovuzvolení označil za „největší comeback v dějinách USA“ a zároveň patřil k prvním státníkům, který republikánskému kandidátovi k výhře pogratuloval.
To, co vypadá jako dobrá zpráva pro maďarského premiéra, ovšem může být zásadní komplikací pro tamní ekonomiku. Trump totiž před svým zvolením přislíbil zavedení vysokých cel na veškerý dovoz z Evropy, což by mohlo výrazně poškodit (nejen) maďarské firmy.
Už i samotné zveřejnění amerických volebních výsledků ostatně vedlo k poklesu kurzu forintu, který se dostal na nejhorší úroveň od roku 2022. Ba co víc, mnozí odborníci upozorňují, že aktuální vývoj může být pouhým začátkem většího pádu forintu, k němuž může dojít hned na začátku Trumpova druhého prezidentského období. „Vítězství Trumpa ve volbách vede ke vzniku nových rizik pro maďarskou ekonomiku,“ potvrdil agentuře Reuters Roger Mark, analytik ze společnosti Ninety One.
Maďarská závislost na Německu
Jak již bylo řečeno, hlavním problémem pro Maďarsko a další země včetně Česka může být avizované zavedení cel na veškerý dovoz do USA. Střední Evropa je totiž značně závislá na výkonu německé ekonomiky, kam směřuje 20 až 30 procent jejího exportu, a to především v segmentu automobilového průmyslu. Německo je ovšem největším vývozcem do Spojených států ze všech zemí Evropské unie, takže případná cla by tamní firmy mohla skutečně značně poškodit.
„Maďarské hospodářství je silně propojené s evropským automobilovým sektorem, takže v případě jakýchkoliv problémů se zvýší tlak na forint. To by mohlo zabránit plánovanému snížení sazeb, a dokonce vést k jejich možnému růstu v následujících měsících,“ doplnil Mark.
Právě zvýšení úrokových sazeb by se přitom Maďarsko chtělo vyhnout. Tamní centrální banka je sice v posledním roce snížila nejvíce z celé Evropské unie, i tak má ale země stále nejvyšší základní sazbu ze všech zemí sedmadvacítky, a sice na úrovni 6,5 procenta.
Nejzranitelnější měna střední a východní Evropy
Vyřešit maďarské problémy bude samozřejmě úkol nelehký, neboť zemi stále trápí také vysoká inflace. Ta se v loňském roce vyšplhala až na 25 procent, což byl opět suverénně nejhorší výsledek z celé Evropské unie. Vyšší cenová hladina přitom pochopitelně vede k tomu, že centrální banka má tendenci sazby spíše zvyšovat.
Do vývoje maďarské ekonomiky navíc podle odborníků promluví i blížící se parlamentní volby v roce 2026. Orbán bude před nimi pravděpodobně tlačit na snížení sazeb, aby hospodářský růst povzbudil. Pokud ale budou sníženy až příliš, hrozí Maďarsku opět nebezpečí v podobě nárůstu inflace a zároveň pádu forintu. Ten by se dle odborníků z banky UniCredit mohl dostat až na svá rekordní minima z konce roku 2022, kdy měl vůči euru hodnotu 422 HUF/EUR, zatímco nyní je pro něj kurz přibližně o 14 forintů příznivější.
„Očekáváme, že maďarská měna bude v nejbližším horizontu pod tlakem kvůli riziku amerických cel, místní geopolitice a slabé ekonomické výkonnosti. Forint tedy i nadále zůstává nejzranitelnější měnou střední a východní Evropy, a to především kvůli rizikům spojeným s globálním obchodem, značnému zaměření Maďarska na výrobu automobilů a také kvůli jeho vysoké expozici vůči čínským investicím,“ uzavřeli ekonomové z Barclays.
