Lyže Kupujte je na výšku postavy (pokud spíše chodíte a nepočítáte s příliš divokými sjezdy), nebo o dvacet centimetrů kratší (pro krátké razantní oblouky v úzkých skalních kuloárech). Pozor na příliš širokou patku. Ta vás sice při výjezdu z oblouku na sjezdovce zrychlí, ale s těžkým batohem v těžkém sněhu často způsobí potupný pád na záda.
Lyže
Kupujte je na výšku postavy (pokud spíše chodíte a nepočítáte s příliš divokými sjezdy), nebo o dvacet centimetrů kratší (pro krátké razantní oblouky v úzkých skalních kuloárech). Pozor na příliš širokou patku. Ta vás sice při výjezdu z oblouku na sjezdovce zrychlí, ale s těžkým batohem v těžkém sněhu často způsobí potupný pád na záda. Na nové lyže si připravte pět až osm tisíc korun, na jeté dva až pět tisíc korun. Punc znalce získáte koupí lyží Trab, Tua nebo Hagan, které se specializují na lyžování mimo sjezdovky, ale neprohloupíte ani s jakoukoliv jinou značkou.
Vázání
Nejdražší součást vybavení. Musí být speciální a nové stojí od čtyř do dvanácti tisíc korun. Staré pořídíte od tisíce korun výš. V e velkých městech lze koupit postarší použité lyže s vázáním i za dva tisíce korun. Většinou jsou to vyběhané kusy z alpských půjčoven. Nejvíce lidí u nás i v cizině používá značku Silvretta, protože její vázání je robustní a univerzální pro jakékoliv boty od kožených pohorek, přes šněrovací horolezecké duplexy, skialpové boty až po obyčejné přezkáče. Populární je i vázání Diamir, které se nejvíce podobá obyčejnému sjezdařskému. Titěrné vázání Dynafit Low Tech je oblíbené především mezi závodníky, ale vyžaduje speciální boty. Zvláštní alternativou pro začínající nebo příležitostné skialpinisty je adaptér do běžného sjezdového vázání za patnáct set korun. Pro chůzi se vkládá do vázání a dolů se jede bez něj.
Boty
Skialpinistické skelety jsou kompromisem mezi tvrdostí lyžařských přezkáčů a měkkostí horolezeckých vázacích plastových bot. Nové stojí od pěti do devíti tisíc korun, v bazarech se však dají sehnat již za tisícovku. Poznají se podle traktorové podrážky jako u pohorek a systému na uvolnění horní části boty pro chůzi. Bývá to pružina zezadu nad Achillovou patou nebo lanko s ovládáním na nártu.
Stoupací pásy
Ještě jeden výdaj, který nelze obejít. Bez nich to prostě do kopce nejede. Za dva tisíce korun koupíte pár a jako samolepku ho těsně před kopcem nalepíte na skluznice místo stoupacího vosku. Nahoře je pak strhnete a uložíte do batohu k dalšímu použití.
Hůlky
Používají se roztahovací teleskopické a stojí od tisícovky výše. Na horolezeckých úsecích se vejdou do batohu, při sjezdu a strmém výstupu se zkracují a při jízdě po rovině se dávají na maximum délky. Během dlouhých traverzů se vyplatí vyšší hůlku zkrátit a spodní prodloužit, aby byly ruce ve stejné výši
