Letadla v zaměřovači teroristů
Na černém trhu je asi sto tisíc přenosných raket země-vzduch. Jsou levné, jejich ovládání je snadné, civilní dopravní letadlo plné cestujících dokáží sestřelit během několika sekund. Ideální zbraň pro teroristy. Experti z Jane´s Inteligence Review odhadují, že tyto nebezpečné střely vlastní třicet radikálních skupin.
Na hrozící nebezpečí pro civilní letadla upozornila již v roce 1998 zpráva amerického Pentagonu. Označila hrozbu za „vážnou“ s tím, že „si zaslouží seriózní pozornost, i když řešení bude nákladné“. Pak se dlouho nedělo nic. Politici a úředníci nebrali množící se varování tajných služeb vážně. Až do 11. září 2001. Krátce po útocích na Ameriku byla u ruzyňského letiště, jen kousek od jeho hlavní rozjezdové dráhy, nalezena nepoužitá a zcela funkční raketa sovětské výroby. Další se našla o pár měsíců později u vojenské letecké základny v Saúdské Arábii. Pak CIA zjistila, že al-Káida už pár raket propašovala i do Spojených států. Tam zatím k raketovému útoku nedošlo, předloni v listopadu ale minuly dvě rakety vypálené teroristy startující izraelský Boeing s 270 lidmi na palubě. Kdy dojde k opravdu velké tragédii, je zřejmě jen otázkou času.
Obezřetný Izrael už svá civilní letadla laserovým protiraketovým zařízením vybavil. Nedávno ho následoval Singapur. V březnu 2003 začal o problému jednat i americký Kongres. Pověřil ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, aby oslovilo specializované firmy a požádalo je, aby se pokusily vymyslet, jak co nejefektivněji a zároveň i nejlevněji americká civilní letadla ochránit. Zanedlouho by měl být dokončen prototyp. Stále ale není jisté, zda se podaří protiraketové tažení dotáhnout až do konce. Bude na něj totiž potřeba zhruba deset miliard dolarů. Přitom není jasné, kdo by je vlastně měl zaplatit. Vláda, nebo aerolinky?
Bushova administrativa je již nyní kritizována za to, že práce na projektu zdržuje. Údajně to dělá jen proto, že se jí nechce nést všechny náklady. Demokratická senátorka z Kalifornie Barbara Boxerová, která se snaží protiraketovou ochranu civilních letadel uzákonit, loni v plamenném projevu prohlásila: „Od 11. září uběhly pouhé dva roky. Od pokusu sestřelit izraelské letadlo necelý rok. Před pár dny jsme ztratili šestnáct mužů ve vrtulníku Chinook. Lidé z Bushovy administrativy se mohou tvářit, že ten vzkaz napsaný velkým písmem na zdi nevidí, ve skutečnosti před ním ale jen zavírají oči. Víme, že obranná technologie existuje. Používají ji naše vojenská letadla a neměl by být problém ji použít i u našich komerčních letadel.“
Samotní výrobci letadel ovšem zatím vyčkávají. Zřejmě nechtějí vyvolat paniku a znervóznit cestující. Airbus požádal v červnu 2003 diskrétně vybrané firmy o informace, jak problém vyřešit. Zatím jde prý jen o snahu zmapovat trh pro případ, kdyby někdo z leteckých operátorů projevil o letadla vybavená protiraketovým ochranným systém zájem. Podobně je na tom i americký Boeing. „Mluvili jsme o tomto problému s několika zákazníky včetně zákazníků vládních. Zatím si ale nikdo takové zařízení neobjednal,“ uvádí se ve stanovisku firmy.
Analýza prestižní konzultační firmy Frost & Sullivan přesto odhaduje, že trh s infračervenými ochrannými systémy dosáhne v roce 2009 tržeb 4,22 miliardy dolarů. Patrick Bar-Avi z francouzské zbrojovky Rafael, která se zabývá výrobou laserových ochranných systémů, tvrdí, že jako první budou tato zařízení montována do VIP letadel, která přepravují hlavy států a členy vlád. Má jít asi o 150 strojů. Pak, prý někdy na konci této dekády, dojde možná i na dopravní letouny pro normální smrtelníky.
„Samozřejmě, události to mohou urychlit,“ komentuje rychlost zavádění ochranných systémů Anthony Paul z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií. Bude stačit jedno sestřelené letadlo s padesáti lidmi na palubě? Nebo raději obří Boeing? Nebo hned tři? Zbrojní analytik John Pike si myslí, že „pokud ztratíme tři letadla ve třech po sobě jdoucích dnech, situace bude nesmírně vážná. Kolik si myslíte, že průmysl vydělá čtvrtý den?“
„Mrtvých a raněných by sice bylo méně než 11. září. Ale socioekonomické ztráty budou mnohem větší. Půjde o stovky miliard dolarů. Aerolinky, výrobci letadel a další přímo navazující sektory by byli zasaženi okamžitě. Vzdušná přeprava lidí i zboží by se prakticky zastavila. Mohlo by to skončit celosvětovou recesí,“ myslí si Robert Herman z Federace amerických vědců.
Jedna věc je jasná: role v této hře jsou rozděleny. Na jedné straně stojí politici, kteří budou v klidu létat ve svých bezpečných letadlech a spolu s nimi manažeři leteckých společností, kteří nechtějí utrácet za „zbytečnosti“. Proti nim jsou teroristé a výrobci ochranných systémů a letadel. Zástupy běžných smrtelníků začnou svou roli hrát až v okamžiku, kdy jich dostatečně reprezentativní vzorek zahyne v sestřelených letadlech. Zatím si bezstarostně užívají levné prázdninové letenky. Pes, který neštěká, ani nekouše.
