Vytvoření funkčního vědeckého a inovativního ekosystému může rozhodovat o tom, zda země uspěje na globálním trhu nápadů, zboží či služeb. Na základně zkušeností s prosazováním inovací v USA lze říci, že při vytváření udržitelného inovativního ekosystému sehrává významnou úlohu šest zásadních složek.
Zaprvé – financování vědy a rozvoje. Investice americké vlády do vědy a rozvoje umožnily, aby i soukromý sektor rozvinul svůj investiční potenciál. V současné době pokrývá vláda třetinu rozpočtu pro vědu a rozvoj, soukromé firmy dvě třetiny. Vládní podpora činí kolem 150 miliard dolarů, soukromý sektor investuje do rozvoje kolem 330 miliard.
Zadruhé – zabezpečení právního prostředí. Dodržování právního řádu je rozhodujícím prvkem při budování prostředí, v němž se má dařit inovacím. Podnikatelé se musejí spolehnout na politickou stabilitu a na transparentní a odpovědnou vládní strukturu, aby mohli dlouhodobě plánovat a minimalizovat svá rizika. Inovátoři potřebují ochranu antimonopolních zákonů a zákonů na ochranu duševního vlastnictví, dobře definované konkurzní předpisy a zákonný rámec, který umožňuje začít a provozovat byznys bez zbytečných překážek.
Zatřetí – financování. Kromě fondů určených na financování vědy a rozvoje by inovátoři měli mít přístup i k jiným zdrojům. V USA pocházejí jak z veřejného, tak soukromého sektoru; zahrnují vládní agentury, které poskytují malým podnikům půjčky za výhodných podmínek, i soukromé „andělské investory“, kteří jsou ochotni financovat vysoce riskantní záměry. Různé možnosti financování jsou nezbytné, aby inovátoři mohli přejít od záměru k realizaci svého nápadu.
Peníze a zákony
Vzdělávání a informace
Začtvrté – systém vyššího vzdělávání. Dynamický vzdělávací systém je důležitou součástí inovačního ekosystému a rozvoje schopností oponovat existujícím metodám a objevovat nové přístupy. Univerzity by měly být integrovány do dalších částí společnosti, především do soukromého sektoru, a měly by se otevřít nejlepším studentům z celého světa. Podle žebříčku Scorecard 2013 hrály systémy vyššího vzdělávání v nejvíce inovativních zemích EU důležitou roli v podpoře spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem.
Zapáté – inovační klastry. Tyto klastry dávají dohromady seznam konkurenčních a spolupracujících společností, dodavatelů, služeb, univerzit a přidružených institucí. Dodavatelský, či spíše inovační podpůrný řetězec, pak vytváří spojnici mezi vědou a byznysem, která umožňuje inovacím rychlejší vstup do života. Příklady inovačních klastrů v USA jsou třeba Silicon Valley nebo Research Triangle Park.
Rizika a chyby
Konečně šestou složkou je schopnost učení se z chyb. V USA je zásadním aspektem inovativního ekosystému kultura ochoty přijmout riziko a poučit se z chyb. Tato kultura zdůrazňuje decentralizovaný přístup odspodu nahoru, který povzbuzuje jednotlivce ze všech úrovní společnosti k inovacím. Dalo by se říci, že tato poslední podmínka nejlépe charakterizuje americkou inovační strukturu.
USA a Česko spolupracovaly na podpoře euroatlantické integrace budováním mostů porozumění a spolupráce, které zahrnují i vědecký výzkum. USA investovaly přes miliardu dolarů ve střední a východní Evropě, aby podpořily přechod k demokratickému a volnému trhu a euroatlantickou integraci. Dnes jsme rádi, že o Česku můžeme hovořit jako o příteli a spojenci a oceňujeme jeho potenciál k úspěchu.
Autor je regionálním atašé Ministerstva zahraničních věcí USA pro životní prostředí, vědu, technologii a zdraví pro střední a východní Evropu
ČLÁNKY DO MAILU