Boj o SPT Telecom
Spoluvlastník SPT Telecom, konsorcium TelSource, přišlo na elegantní řešení, kterým by stát připravilo o majoritu, aniž by za to muselo zaplatit korunu ze svého. Zemanova vláda by však zkrátka nepřišla - obratem by získala 27 miliard.
N ic z toho však není vydáváno za prvotní záměr akcionářů, jde pouze o jakýsi vedlejší (možná i nechtěný) důsledek deklarované snahy o vylepšení finanční situace firmy. K pochopení logiky a skrytého záměru transakce je třeba se spolu s manažery Telecomu vydat na náročný myšlenkový pochod, který začíná jejich nespokojeností s výši kapitálu firmy a končí u přerozdělování křesel v představenstvu.
Telecom je podle managementu, v němž hrají prim lidé z nizozemsko-švýcarského konsorcia TelSource, překapitalizovaný. Celková aktiva ve výši zhruba 147 miliard korun jsou z větší části (91 miliard) financovány z vlastního jmění, cizí zdroje tvoří pouze 56 miliard (z toho 39 miliard jsou úvěry a půjčky). Relativně nízká zadluženost dělá manažerům starosti (u srovnatelných zahraničních firem je poměr vlastního jmění a cizích zdrojů zhruba vyrovnaný). Negativním důsledkem je nízká návratnost vlastního jmění (6,7 procenta). Nadbytek kapitálu, který nedokáže vlastníkům generovat patřičné zisky, se naplno projevil letos, kdy společnost omezila investice, protože považuje modernizaci své infrastruktury za téměř dokončenou. Není-li třeba investovat, není třeba ani příliš kapitál. Na zasedání představenstva Telecomu, které se uskutečnilo minulou středu, přinesl finanční ředitel Urs Kamber obšírný materiál, jehož cílem je „zvýšení zadluženosti firmy, snížení vlastního jmění, snížení likvidity akcií a zvýšení budoucí návratnosti kapitálu“. K dosažení cíle Kamber navrhuje buď vyplacení jednorázové superdividendy všem akcionářům, nebo odkoupení akcií od akcionářů a snížení vlastního jmění. Manažeři Telecomu, aniž by vyčkali na vyjádření představenstva či hledali i jiné možnosti, se již s plnou vervou pustili do přípravy varianty číslo dvě, zpětného odkupu akcií. Plán rozpracovali do nejmenších detailů, včetně návrhů smluv s Fondem národního majetku a návrhu usnesení vlády (EURO má kopie dokumentů k dispozici). Chybějí tak pouze podpisy odpovědných činitelů a vše může začít klidně zítra. SPT Telecom by podle tohoto plánu odkoupil od FNM 20 procent svých vlastních akcií (fond nyní drží 51,1 procentní podíl), vše za cenu “nejvýše” 27 miliard korun (cena akcie by měla být rovna kurzu na londýnské burze). V druhé fázi operace by byla část odkoupených akcií v hodnotě do 10,1 miliardy korun jejich kupní ceny byla zrušena. To proto, aby se oslabený FNM nedostal pod blokační minoritu. Zbylé akcie by si SPT Telecom ponechal ve svém majetku, přičemž by mu nic nemělo bránit v jejich dalším prodeji. (Finanční ředitel Urs Kamber týdeníku EURU nevyvrátil, že by po vypršení akcionářské smlouvy je nemohl odkoupit i samotný TelSource.)
Nelze přesně spočítat, jaké by poté byly podíly jednotlivých akcionářů (vše se odvíjí od kurzu akcií a také objemu zrušených akcií), je ale jisté, že uskutečněním projektu, jehož cílem je odbourání přebytečného kapitálu, by se poměry výrazně změnily. FNM by přišel o většinový podíl a dostal se na hranici blokační minority, podíl TelSource (nyní má 27 procent) spolu s ním ve shodě jednajícím KPN (6,5 procenta) by překročil 40 procent a záhy by se (spolu s akciemi vlastněnými SPT Telecom) mohl přiblížit k majoritě. Každopádně by se konsorcium stalo rozhodujícím vlastníkem. O tom, že transakce nemá za cíl pouze snížení vlastního jmění, svědčí i návrh dodatku k akcionářské smlouvě, který předpokládá zásadní změny v představenstvu. Jestliže nyní v něm má strategický partner tři křesla a zástupci FNM šest, napříště by konsorcium mělo mít pět míst a lidé z FNM čtyři. TelSource by nově obsadil i místo generálního ředitele.
Celý plán však stojí a padá s rozhodnutím představenstva SPT Telecom, vlády a FNM. V představenstvu narazil na tvrdý odpor. Podle našich zdrojů se celá jeho česká strana (kromě Zdenka Bakaly z Patria Finance, který zůstal ve věci neutrální), postavila zásadně proti. Představenstvo požádalo provozní výbor, aby “rozpracoval veškeré varianty řešení”, nejen tedy variantu zpětného odkupu. FNM se zatím jasně nevyjádřil, ale mluvčí fondu Otakar Veverka nám řekl, že by úřad byl zřejmě „velmi překvapen kdyby o akcie SPT Telecom žádal samotný Telecom”. Oficiální reakce z vládních míst jsou nejednoznačné. 27 miliard by se nyní každopádně velmi hodilo. Kabinet sice s doprivatizací Telecomu počítal, ale měla se uskutečnit až po přijetí nového telekomunikačního zákona a po zrušení monopolu na pevnou hlasovou službu (leden 2001). To je v současné svízelné finanční situaci pozdě.
Důvodem proč je TelSource tak lačný po zvýšení svého podílu ve firmě, může být i nedostatek sebevědomí. Transakční dokumenty konsorciu negarantují žádné předkupní právo na akcie a ve výběrovém řízení, které by vláda při klasické privatizaci musela vypsat, vítězství nemá jisté. Rozpínaví američtí operátoři či třeba Deutsche Telekom by určitě byly ochotny zaplatit za ovládnutí perspektivního českého trh podstatně více než je aktuální cena na burze. Finanční ředitel Urs Kamber se ztráty vlivu TelSource neobává. “Rozmyslel bych si jít do firmy, která má od vlády stanovené velmi tvrdé podmínky a kde má jiný investor blokační minoritu,” varuje konkurenci.
