Neschopnost politiků zmírnit evropskou dluhovou krizi vedla, kromě dalších negativních faktorů, ke změně nálady na trzích. Ve středu to prohlásil ředitel oddělení pro multi-asset strategie vídeňské společnosti Raiffeisen Capital Management Kurt Schappelwein.
Foto: Profimedia.cz
V reakci na tyto negativní faktory, ke kterým patří i vysoký schodek amerického státního rozpočtu, výrazně klesly odhady dalšího vývoje světové ekonomiky. “Zatímco ještě v prvních měsících roku jsme vycházeli z dočasného poklesu růstu, v současné době už se zrychlením růstu ekonomiky počítá už jenom málokdo. Debata se točí spíš kolem otázky, jak silně by mohla recese Evropu zasáhnout, respektive zda Spojené státy dokážou zabránit zmenšování své ekonomiky,“ prohlásil Schappelwein, který je expertem na kapitálové trhy.
Podle něj jen málokdy bylo odhadování dalšího vývoje na kapitálových trzích obtížnější než za stávající situace, která je z hlediska finanční politiky mimořádně složitá. “Mezinárodní kapitálové trhy jsou momentálně v dosud nevídaně vysoké míře závislé na politicích a další dění tak bezprostředně ovlivňují politici, kteří mají v Evropě hlavní slovo,“ tvrdí Schappelwein.
O tom, že investoři při tom všem chaosu v rozhodování politiků i nadále bezprostředně reagují na údajné dobré zprávy, svědčí dosavadní říjnové obchodování na burzách. Už samotné poznání, že bude evropský finanční systém potřebovat kapitálovou injekci, vedlo v prvních dnech měsíce k podstatnému zvýšení kurzů akcií po celém světě. A tato dynamika trvá dosud. Například index Euro-Stoxx si za pouhý týden připsal zisk přes 16 procent.
“Tyto zprávy samozřejmě přišly v době, kdy na trhu převažovaly krátké pozice a vládla na něm špatná nálada. Přesto tento prudký růst svědčí o tom, že by případný rozhodný a cílený postup politiků mohl u rizikových aktiv uvolnit poměrně velký potenciál k dalšímu růstu,“ uvedl Schappelwein a dodal, že se to týká především evropských akcií. Ukazatel P/E vyjadřující ocenění trhu podle očekávaných podnikových zisků byl začátkem října na hodnotě devět.
“Připouštím, že desetiprocentní růst podnikových zisků, ze kterého ukazatel vychází, je v této formě pravděpodobně přehnaný. Ale i kdybychom místo růstu zisků předpokládali masivní propad podnikových zisků až o 20 procent, dostali bychom se u ukazatele P/E někam na hodnotu 12. To rozhodně není žádné přecenění, a to ani měřeno podle sazeb na peněžním trhu nebo výnosů z dluhopisů, ba naopak,“ dodal Schappelwein.
Na investice od akcií je teď ale podle všeho ještě brzo “Na jedné straně očekáváme od podniků nadmíru zdrženlivé výhledy a také revizi odhadů zisků směrem dolů, jíž jsme v poslední době už dokonce svědky. Na druhou stranu čelíme spoustě otázek, které vyvolává případný bankrot Řecka, o němž se teď mluví čím dál častěji a kterému se země v příštích měsících možná opravdu nevyhne. To by mohlo převálcovat především finanční sektor, který se s nedostatečnými možnostmi financování potýká už nyní. A konečně se musíme ptát, zda jsou vlády a centrální banka vůbec schopny postavit se přesvědčivě případné krizi. S ohledem na všechny tyto faktory tak čas na investování v souladu s cyklem zatím nenazrál,“ poznamenal Schappelwein, podle kterého by podstatně výhodnější příležitosti měly přinést až příští měsíce.
V posledních měsících se však citelné propady kurzů nevyhnuly ani surovinovým indexům a čím dál tím silnějšímu tlaku čelí dokonce i segment drahých kovů. Fundamentální růstový trend zlata a stříbra se ale ani po poslední korekci v žádném případě nepřerušil. Z makroekonomického pohledu hovoří podle Schappelweina mnohé dokonce pro to, že cena zlata dál poroste.
“Vedle poměrně uvolněné peněžní politiky uplatňované v USA by mohly cenu zlata hnát nahoru i další opatření fiskální politiky na podporu ekonomiky (takzvané kvantitativní uvolňování). Také možnost dalšího propadu západních průmyslových zemí do recese vyvolává mezi investory nejistotu a vede k přelivu investic do zlata. Kvůli spoustě neřešených problémů v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny budou investoři také nadále méně ochotní riskovat. Růst ceny zlata podporuje ještě navíc také silná fyzická poptávka na trzích takzvaných prahových ekonomik, ale i zvyšování zlatých rezerv centrálních bank v poslední době,“ popsal současnou situaci obchodování se zlatem Schappelwein.
Přesto je podle něj nutné do budoucna počítat s občasnými fázemi korekce. “Zlato tak celkově zůstává rizikovou (a neúročenou) investicí,“ upozornil Schappelwein.
