RAIFFEISENBANK S RUKOU NA KLICE

Rakušané se zajímají o celou skupinu včetně obřího penzijního fondu

Největší šanci stát se strategickým partnerem pro ostravskou Union banku a zřejmě i pro celou Union Group má patrně finanční skupina Raiffeisen, případně její česká dceřiná banka. Ostravský finanční dům je již delší dobu na prodej a v těchto dnech mají investoři dokončovat hloubkovou kontrolu jeho hospodaření, takzvanou due diligence.

Do konce února.

Skupina Raiffeisen se již delší dobu poohlíží po vhodné akvizici do některého z peněžních ústavů v České republice. Na našem trhu je poměrně aktivní, a to především prostřednictvím dceřiné Raiffeisenbank a ráda by svoji pozici posílila koupí ještě jedné zdejší finanční instituce. Hovoří se o ní dokonce jako o potenciálním zájemci o privatizaci Komerční banky. Samotní představitelé Raiffeisenbank se ovšem netají s tím, že mají zájem o Union banku.

„Zatím jsme se k ničemu nezavázali. Zajímáme se o možnosti vstupu do Union Group, přičemž svá šetření završíme do konce února, potvrdil týdeníku EURO ředitel strategie, výzkumu a marketingu pražské centrály Martin Kupka. Zda by byla kupcem česká instituce, či rakouská centrála, zřejmě zatím není rozhodnuto.

Union banka vyhlásila, že hledá partnera s tím, že jej chtěla světu představit již koncem loňského roku (EURO 38/1999). Loni v září tiskový mluvčí Josef Řeřicha oznámil, že probíhají jednání se šesti potenciálními investory. Koncem roku se pak hovořilo o dvou zájemcích. Počátkem roku 2000 oznámila předsedkyně dozorčí rady banky a první žena Union Group Marie Parmová, že jméno nového majitele by mělo být známo ještě v letošním prvním čtvrtletí.

Jde i o penzijní fondy.

Ať již existují i další vážní zájemci o ostravskou banku či jen Raiffeisen, pro Rakušany hovoří podle zdrojů z bankovních kruhů především to, že zřejmě jako jediní hodlají koupit celou skupinu - tedy akciovou společnost Union Group. Ta je s 85,26 procenta rozhodujícím akcionářem banky. Dalších 12,7 procenta drží zlínská akciovka Fores a zbytek fyzické osoby.

Pod Union Group patří vedle méně významných firem především Vojenský otevřený penzijní fond. Ten po loňském sloučení s Podnikatelským penzijním fondem a Penzijním fondem Union představuje nejsilnější subjekt na českém trhu s penzijním připojištěním. S více než sedmi miliardami korun spravovaných aktiv na něm zaujímá zhruba pětinový podíl.

Aktiva samotné Union banky podle výsledků hospodaření ke třetímu čtvrtletí loňského roku přesahují 27 miliard korun. Je to jeden z mála peněžních ústavů založených po roce 1989, který přežil do dnešních dnů. A zřejmě jediný, který je dodnes kontrolován českými majiteli z jiných než finančních řad. Naopak v minulosti za vydatné finanční podpory ze strany ČNB pohltil - buď on, nebo Union Group - menší a krachující banky. Všechny čtyři akvizice se uskutečnily v průběhu tří let. V roce 1996 šlo o 92 procent akcií bankovního domu Skala, koncem téhož roku o Ekoagrobanku a v březnu 1997 o Evrobanku. V srpnu 1997 koupila Union Group 93,5 procenta akcií Foresbanky.

Za podpory ČNB.

V souvislosti s investicemi do menších kolegyň vedla Union donedávna spor s Českou národní bankou. Té totiž přišlo přebírání finančních domů vhod, protože jinak by zřejmě skončily v likvidaci. Proto se rozhodla tento proces dotovat v podstatě podobně, jako to nyní dělá stát u České spořitelny, respektive Komerční banky.

Spor mezi Union a centrální bankou se týká Skaly, při jejímž převzetí se ČNB zavázala, že zaplatí její rizikové úvěry. Pokryla špatné pohledávky za více než 2,5 miliardy Kč. Ukázalo se ale, že rizikových půjček je víc a Union banka požadovala dalších 400 milionů. To ČNB odmítla a věc skončila u soudu. Z původních 400 milionů se kvůli úrokům za jeden a půl roku částka zvýšila až na necelé dvě miliardy korun. Koncem loňského roku Krajský soud v Praze rozhodl, že ostravský peněžní ústav má na tyto peníze nárok a ČNB mu je skutečně poukázala. Čekání na soud zřejmě prodloužilo hledání strategického investora, ačkoliv technicky vzato není problém uzavřít smlouvu, která umožní pozdější úpravu kupní ceny.

Někteří analytici a komentátoři rádi poukazují na to, že převzetím dalších finančních ústavů Union Group, respektive banka, dorostla do velikosti při níž jí už musí stát zajistit přežití. Údaje za třetí čtvrtletí roku 1999 naznačují, že zatím žádné vážné nebezpečí nehrozí. Ústav sice vytvořil za tři kvartály ztrátu ve výši 194 milionů korun, ovšem jeho kapitálová přiměřenost - vedle likvidity klíčový ukazatel pro ČNB - dosahoval bezpečných 11,47 (centrální banka považuje za nejnižší přijatelnou hranici osmičku). Základní jmění banky dosahuje necelých 2,5 miliardy korun.

Všechno jsou kampeličky.

Nejžhavější potenciální partner pro Union, skupina Raiffeisen, vznikla podobně jako snad většina rakouských bank z instituce podobné předválečným kampeličkám. Svůj název získala podle organizátora peněžního družstevnictví Friedricha Wilhelma Raiffeisena, který žil v letech 1818 až 1888. Jím založená družstva začala postupně poskytovat spořitelní služby. Ke konci 19. století pracovalo v Rakousku podle tohoto systému více než 600 ústavů.

Raiffeisen má tříúrovňovou strukturu. Na první pracují místní raiffeisenky, druhou představují regionální Raiffeisenbanky, které drží 80 procent v Raiffeisen Zentralbank Österreich AG. Ta zastřešuje Raiffeisenbanky operující na nižších úrovních a vedle toho provozuje v Rakousku své vlastní autonomní obchodní aktivity komerčního a investičního bankovnictví. Ve střední a východní Evropě má dcery, pobočky či reprezentace v Budapešti, Bratislavě, Praze, Varšavě, Sofii, Záhřebu, Moskvě, Kyjevě a Bukurešti.

Ke konci roku 1998 spravovala finanční skupina této banky podle údajů na své internetové stránce aktiva ve výši okolo 100 miliard amerických dolarů. Nepodniká jen v bankovnictví, nýbrž také spravuje řadu retailových fondů.

Česká Raiffeisenbank, akciová společnost se sídlem v Praze, která podniká od roku 1993, není stoprocentní dcerou rakouské centrály. Ta v ní drží jen 51 procent. Fakticky ji ale i tak ovládá. Čtvrtinu totiž kontrolují dohromady Raiffeisenlandesbank Öberösterreich a Raiffeisenverband Salzburg, zbývajících 24 procent Raiffeisenlandesbank Niederösterreich.

Více než padesát miliard.

Pražská banka nabízí mimo jiné přístup téměř ke všem světovým podílovým fondům. Spolu se sesterskou rakouskou stavební spořitelnou vlastní Raiffeisen stavební spořitelnu, bývalou AR, kterou původně vlastnila spolu s Agrobankou. Má podíly v leasingové firmě a Raiffeisen Capital & Investment Praha. Loni získala licenci na poskytování hypotečních produktů. Její podíl na zdejším trhu úvěrů a vkladů však jen mírně převyšuje dvě procenta.

Podle údajů k pololetí roku 1999 dosahují aktiva Raiffeisenbank, akciové společnosti, zhruba 28,5 miliardy korun (kapitálová přiměřenost byla 14,36). Po případném spojení s Union bankou by vznikl subjekt či bankovní skupina s aktivy zhruba na úrovni 55 miliard korun.