„Je děsivé, že v malém podniku musí jeden člověk téměř šest týdnů na HPP
pracovat jen na papírování pro stát,“ glosuje ředitel Liberálního institutu
Martin Pánek. Zmíněné číslo vychází z Indexu byrokracie Liberálního institutu
(LI). Ten každý rok sleduje známé povinnosti, jež musí splnit typická malá
firma během jednoho roku provozu.
Rok 2020 přesto přinesl v oblasti byrokracie mírné zlepšení. Celková
administrativní zátěž pro malé firmy činí letos 223 hodin, což je o čtyři
hodiny méně než v roce 2019.
„V zásadních kategoriích administrace zaměstnanců a provozu k významným změnám nedošlo. Drobný pokles zátěže souvisí především s omezením a odkladem změn v legislativě a v podnikatelském prostředí,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz a vedoucí projektu Index byrokracie Pavel Peterka.
Odklad klíčových změn může souviset i s pandemií koronaviru, čísla tedy
nejsou podle analytiků zcela vypovídající. Podnikatelé si nicméně v Česku
dlouhodobě stěžují právě na neustálé změny zákonů, které jim připadají
nepřehledné, přinášejí nové povinnosti a komplikují byznys.
Jedním z příkladů je podle Peterky odklad EET. „Veřejná správa reflektovala
ve svých rozhodnutích negativní vliv pandemie na živobytí podnikatelů a kývla
například na odklad třetí a čtvrté vlny EET, jejíž plánované zavedení v roce
2020 by pro firmy znamenalo další zvýšení byrokratické zátěže,“ dodává Peterka.
Letos přibyl ke stížnostem podnikatelů i chaos ve vládních restrikcích (nejen) během nouzového stavu. Jednoduchost indexu umožňuje podle LI každoroční přepočítání výsledků. Dá se tak sledovat ochota a schopnost státní správy omezovat administrativní zátěž podnikatelů.
Výsledky jsou podle Liberálního institutu konkrétní, protože popisují život
jednoho podniku. „V některých případech jsou proto vhodnější k interpretaci než
výsledky měření za celé ekonomické regiony,“ domnívá se Peterka.
Srovnání s Evropou
Ve srovnání s vybranými evropskými státy Česko nedopadlo nejhůře. Ze šesti
měřených zemí se ČR umístila na třetím místě za druhým Slovenskem, kde jsou
firmy omezeny papírováním průměrně 217 hodin ročně, a za první Severní
Makedonií, kde byrokracie dosahuje z českého pohledu těžko uvěřitelných 153
hodin.
Nejhůře dopadly země na jihu Evropy. Ve Španělsku je zmíněné číslo 369
hodin a v Itálii 312 hodin. Na čtvrtém místě skončila Litva s 271 hodinami. Index
byrokracie přitom podle Liberálního institutu zahrnuje pouze zátěž vycházející
z činností, které vyžaduje zákon.
„V době hospodářského růstu jsme nad takovým stavem mohli mávnout rukou. Ale
teď, v horších časech ekonomického poklesu a velmi nejisté budoucnosti, kdy
firmy musejí obracet každou korunu, by jim přišlo vhod, aby jim zaměstnanec na
šest týdnů nevypadl z produktivní činnosti jenom kvůli vrtochům státu. Vláda
musí přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ vyzývá Pánek.
