Menu Zavřít

Ráj kol a gramodesek

28. 11. 2012
Autor: Anna Vacková

Výhoda? Dobrá dopravní dostupnost. Problém? Nedostatek technických pracovníků. Tak popisují podmínky pro podnikání firmy na Berounsku. Nenápadný region je jakýmsi pupkem světa ve výrobě gramodesek, v poslední dekádě tu také vypukla stavební horečka.

Kdyby měl ve třináctém sto letí nějaký obchodník vyjmenovat dvě hlavní přednosti tehdy se rodícího města Beroun, zmínil by zřejmě to, čeho si na Berounsku cení podnikatelé i dnes. Že je blízko hlavního města a že leží na frekventované dopravní cestě. Díky těmto výhodám vyrostla v moderní době na Berounsku silná průmyslová základna a zvlášť díky blízkosti Prahy tu také v současnosti bují výstavba všemožných bytových projektů.

Lady Gaga z Loděnice

Vůbec největším zaměstnavatelem v regionu ležícím na západ od Prahy v povodí Berounky je společnost GZ Digital Media. Ta dává práci více než 1100 zaměstnancům a v průběhu roku podle potřeby zaměstnává ještě dalších 350 agenturních pracovníků. Podnik, který sídlí v obci Loděnice, vyrábí CD a DVD a provozuje také tiskárnu.

Disciplínou, která ale tomuhle podniku sluší především, je výroba klasických vinylových gramodesek. Přestože to chvíli vypadalo, že tenhle typ nosičů už kvůli konkurenci moderních cédéček úplně dohrál, desky se nakonec zase dostaly do módy. V Loděnici se jich vyrábí v současnosti na šest milionů ročně, což z firmy dělá podle některých zdrojů vůbec největšího výrobce gramodesek na světě. Loni firma i díky tomu utržila zhruba dvě miliardy korun a za poslední dekádu se zdvojnásobil počet jejích zaměstnanců.

Čtyři pětiny gramodesek jdou na vývoz. Hlavním odběratelem jsou Spojené státy s 1,5 milionu kusů ročně. V Loděnici si už nechávali Američané vyrobit například desku popové hvězdy Lady Gaga. Do Velké Británie, kde je retrostyl spojený s hudbou pouštěnou na gramofonech v současnosti obzvlášť módní, putuje milion desek ročně.

Pro firmu je při takových objemech vývozu klíčové napojení na dopravní tepnu. „Berounsko je poměrně vhodná lokalita, protože jej protíná dálnice D5 spojující Prahu, Plzeň a Německo. Ovšem v poslední době - jak roste počet zaměstnanců naší firmy - zjišťujeme, že dobrá dopravní obslužnost Loděnice pouze ze směrů od Berouna a západního okraje Prahy nestačí,“ říká ředitel prodeje a marketingu Jiří Hašek v narážce na příjezd zaměstnanců do práce. „Okres Beroun nám začíná být malý. Velmi problematické je spojení z Kladenska, Rakovnicka a oblasti Prahyzápad okolo Berounky,“ vysvětluje Hašek.

Do Prahy utíkají technici

Blízkost Prahy má svou stinnou stránku. Tou je fakt, že hlavní město pozře spoustu specialistů, kteří pak na Berounsku chybějí. „Nevýhodou tohoto regionu je nedostatek řemeslných a technických profesí,“ shrnuje ředitel berounské společnosti Cembrit CZ Daniel Bubla. Firma vyrábí střešní krytiny či fasádní desky. Roční obrat má přes 1,6 miliardy korun a práci dává 450 lidem.

Problém s nedostatkem vhodných pracovníků potvrzuje i Jiří Hašek. „Vážný nedostatek technicky vzdělaných odborníků je asi problém učňovského a středoškolského školství v České republice jako celku,“ doplňuje.

Do přetahování o techniky vstupují i další menší firmy. Mnohé z nich sídlí ve velké průmyslové zóně, kterou město Beroun buduje už od devadesátých let. Společnost PAI vyrábí automobilové součástky, vzhledem k poloze ve středu krasové oblasti tu logicky sídlí podnik Českomoravský cement.

Chceme největší muzeum kol

Z menších firem je hodně viditelná společnost Šírer, prodejce kol. Nejenže má v Berouně malý „obchodní dům“ s bicykly, ale v rámci propagace cyklistiky například už dvakrát uspořádala Slavnosti historického kola. Má i další velkorysé plány. „Bohužel se ale začaly realizovat na začátku krize. V katastru města Králův Dvůr měla vyrůst obrovská cykloprodejna se zkušebními drahami a dopravním hřištěm. Dále zde mělo vzniknout největší světové muzeum historie jízdního kola,“ popisuje záměry vedení firmy Jan Šírer mladší. „Bohužel zasáhla krize a politika. Nebudu popisovat kolotoč okolo dotací z Regionálního operačního programu Střední Čechy,“ vysvětluje podnikatel, proč se zatím nepodařilo muzeum kol zprovoznit. Od plánu neupouští a veřejnou podporu chce pro projekt nakonec získat.

„Musím pochválit město Králův Dvůr v čele s jeho starostou Petrem Vychodilem. Perfektní spolupráce. Škoda že nemohou přinejmenším spolurozhodovat o přidělování finančních prostředků a kupříkladu o připsání tzv. norských fondů. Z těch by měl být opraven zámek v Králově Dvoře a zde by mělo vzniknout právě to světové muzeum kol,“ vysvětluje svou představu Jan Šírer, jehož firma má další dvě prodejny ještě v Brně a v Českých Budějovicích.

Každý rok tisíc usedlíků

Pro řemeslníky a živnostníky, kteří nabízejí stavební práce, úpravu interiérů nebo zahrad, nastal boom po roce 2000. Berounsko se v rámci narůstajícího trendu stalo nepsanou součástí jakéhosi zázemí pro mnoho lidí, kteří dojíždějí za prací do Prahy. Jestliže ještě v roce 2000 měl region 75 tisíc stálých obyvatel, do loňska se rozrostl o dalších 11 tisíc lidí. Každý rok tedy v okrese přibyla v průměru tisícovka nových obyvatel. Díky tomu v regionu vyrostly stovky nových domků. V samotném devatenáctitisícovém Berouně se od roku 2004 rozrůstá například ambiciózní rezidenční projekt Palouček. Jen jeho první etapa dala vzniknout více než 320 novým bytům.

Příchod rodin, které mají práci v Praze, ale každý večer se chtějí vracet do klidného kraje pod Brdy a Křivoklátskem, je samozřejmě dobrou zprávou pro pekaře, kadeřnice, majitele obchodů a restaurací, řemeslníky a další živnostníky nabízející drobné služby. Mají více klientů. Vlna „přistěhovalců“ ale na druhé straně vytvořila tlak na ceny nemovitostí, které se začínají blížit pražské úrovni. V mnoha místech Berounska už také živelný stavební boom překročil všechny myslitelné meze a obce se brání vyhlášením stavební uzávěry. Na Berounsku prostě začíná být poněkud plno.

MM25_AI


Berounsko

* Rozloha: 662 km2 * Počet obyvatel: 86 056 * Hustota zalidnění: 130 ob./km2 * Nezaměstnanost: 6,7 % * Počet podnikajících subjektů: 21 175 Z toho: Firem: 4709 Fyzických osob: 16 466 * Největší zaměstnavatelé: GZ Digital Media, Linde Frigera, Českomoravský cement, Cembrit CZ * Nejdůležitější obory: výroba produktů pro stavebnictví, automobilových součástek

  • Našli jste v článku chybu?