RÁJ KOŇSKÝCH HANDLÍŘŮ

Dnešní podoba zákona o veřejných zakázkách nahrává skandálům.

Poslanecká sněmovna bude tento týden projednávat novelu zákona o zadávání veřejných zakázek (číslo 199/1994). V nynější podobě zákon mimo jiné neumožňuje ministerstvu obrany uzavírat zbrojní kontrakty na mezivládní úrovni. Podle zákona totiž musí ministerstvo využívat služeb externích firem, které zprostředkovávají nákup a prodej všech typů materiálů, včetně strategických zbrojních systémů a náhradních dílů.

Jaroslav Štefec, ředitel nově vzniklého Národního úřadu pro vyzbrojování, je přesvědčen, že se zákon musí novelizovat. „Neexistuje jeden důvod, proč by ministerstvo obrany mělo utrácet peníze za zbytečné placení externích firem, které se přiživují na vo jenských zakázkách, prohlásil pro týdeník EURO.

Tento způsob hospodaření nejenže připravil ministerstvo obrany minimálně o několik desítek milionů korun, ale otevřel i prostor pro vznik řady skandálů. Všechny vyvěraly z majetkové sekce.

Poslední skandál, který otřásl ministerstvem obrany, souvisel s nákupem náhradních dílů pro vrtulníky Mi-24 z Ruska. Ministerstvo zaplatilo přibližně 400 milionů korun, což je údajně dvakrát víc, než by odpovídalo hodnotě dodaného zboží. Obchod zprostředkovávala firma Aero Trade, která získala zakázku na doporučení ředitele majetkové sekce ministerstva obrany Jindřicha Egera (EURO 37/1999). V souvislosti s touto aférou ministr obrany Vladimír Vetchý 16. září Egera s osmi jeho podřízenými odvolal z funkce.

Hlavním kritikem předložené novely a zastáncem současného stavu je člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL a bývalý ekonomický náměstek na ministerstvu obrany Miroslav Kalousek. Kritizuje především pasáže o nákupu strateg ického materiálu a služeb. Kalouskův postoj je snad pochopitelný, protože právě v době jeho působení na ministerstvu obrany se lidovcům podařilo prosadit zákon o veřejných zakázkách v dnešní podobě.

„Tam, kde se nakládá se státními penězi, by měl zákon platit stejně pro všechny a žádný resort by neměl mít výjimky, řekl Kalousek pro týdeník EURO. Tak reaguje na návrh té části novely, která by dávala ministerstvu obrany výjimečné postavení právě při sjednávání zakázek. Kalouskovi kolegové v hospodářském výboru ovšem mají jiný názor.

„Je jasné, že poslanec Kalousek se dál snaží hájit systém, který sám zavedl během svého působení jako ekonomický náměstek ministra obrany, uvedl pro týdeník EURO člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Jaromír Schling (ČSSD). Podobné stanovisko má jeho poslanecký kolega a místopředseda hospodářského výboru Zdeněk Švrček (ODS).

„Na nákup strategického materiálu by měla dohlížet vláda a Poslanecká sněmovna, které by měly zajistit maximální průhlednost takových zakázek, řekl Švrček. „Pokud se zjistí, že poslanec Kalousek se snaží zachovat existující status quo, tak ho budu žádat o důkladné vysvětlení během příštího zasedání výboru, dodal Švrček.

Zájem Kalouska o zachování status quo možná pramení z jeho vztahu s firmou Omnipol, která léta obchoduje se zbrojním materiálem (Týden 7/98). Omnipol má i nyní smlouvu s britsko-švédským konsorciem British Aerospace/Saab Aerospa ce, které se snaží prodat české armádě nadzvukové stíhačky JAS-39 Gripen. British Aerospace/Saab Aerospace může obchodovat na úrovni firma-firma. Pokud se obchod uskuteční, Omnipol pochopitelně získá značnou provizi.

Nynější zákon, který neumožňuje mezivládní obchody, tak přímo diskriminuje například Spojené státy, které také mají zájem dodávat zbrojní techniku včetně stíhaček pro Českou armádu. Americká vláda totiž může obchodovat se zbrojním materiálem pouze na ro vině vláda-vláda.

„Považoval bych za pošetilé měnit zákon kvůli jedinému tendru (na stíhačky - pozn. red.), uvedl Kalousek v rozhovoru pro Prague Business Journal (č. 3/98). „Pokud se chce nějaká země zapojit do výběrového řízení v ČR, měla by se přizpůsobit našim normám, dodal Kalousek.

„Obchodování mezivládním způsobem je nejlepší metoda, jak maximálně zajistit průhlednost v obchodě se strategickým vojenským materiálem a minimalizovat riziko s jeho manipulací, řekl pro týdeník EURO předseda branného a bezpečnostní ho výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas (ODS).

Během působení na resortu obrany se Kalouskovo jméno často spojovalo s řadou skandálů. Například s výběrovým řízením na štábní informační systém, s koupí technicky vadných padáků či s prodejem letounů MiG-29 do Polska.

Když vypukl skandál s předraženými náhradními díly pro vrtulníky Mi-24 z Ruska, prohlásil premiér Miloš Zeman (ČSSD), že vyšetřovatelé budou v souladu s akcí čisté ruce opět zkoumat spojitost mezi určitými členy KDU-ČSL a skandály s prodejem a nákupem vojenského materiálu.