Ministr financí chce výrazně snížit státní příspěvekFondy, které se zabývají akciemi, dluhopisy či měnami, mohou začít silně konkurovat stavebnímu spoření.Dluhopisové fondy, akciové fondy, fondy peněžního trhu. Běžný občan zatím zná podobné pojmy spíš z titulků novin než z vlastních investorských pokusů.
Ministr financí chce výrazně snížit státní příspěvek
Fondy, které se zabývají akciemi, dluhopisy či měnami, mohou začít silně konkurovat stavebnímu spoření.
Dluhopisové fondy, akciové fondy, fondy peněžního trhu. Běžný občan zatím zná podobné pojmy spíš z titulků novin než z vlastních investorských pokusů. To by se však velmi záhy mohlo změnit. Zatím mají drobní střadatelé situaci jednoduchou. Peníze, které jim přebývají v domácím rozpočtu, putují na stavební spoření. Díky štědré státní podpoře neexistuje na finančním trhu produkt, který by mu mohl konkurovat.
Všeho do času
Třináct miliard korun, které stát chtě nechtě připíše na konta klientů stavebních spořitelen v tomto roce, vede správce erární kasy k jasnému slovu: Pravidla se musí změnit. Namísto současných až čtyř a půl tisíce korun, které stát věnuje k jedné smlouvě ročně, by to napříště byly pouze tisíce tři. Naspořená částka by naopak musela být o dva tisíce za rok vyšší. Klient by navíc na své peníze nemohl sáhnout ne pět, ale šest let. Stát by si rovněž ukrojil formou daně svůj krajíc z výnosů, což se zatím nedělo. A státní příspěvek na nezletilé děti? Na ten můžete podle ministerstva financí zapomenout úplně.
Stavebním spořitelnám konkurence prospěje
Nedá se říci, že by po těchto „úpravách“ přestalo být stavební spoření i tak slušnou variantou ukládání peněz. Na rozdíl od současného stavu však už bude mít reálné konkurenty. Stavebním spořitelnám by to jistě prospělo. Zřejmě by si rozmyslely například skokové zdražování poplatků a další lahůdky, které svým klientům občas připraví. Zatímco za stávajících podmínek vítězí stavební spoření dokonce i nad akciovými fondy, po přijetí navrhovaných změn by se podle expertů společnosti Sophia Finance situace výrazně změnila. Akciové fondy se svým zhruba devítiprocentním ročním výnosem by vítězily na celé čáře. Fondy dluhopisové by se dostaly na srovnatelnou úroveň. Jejich výnosnost je totiž zhruba 5,6 procenta ročně, zatímco stavební spoření při úložce 1500 Kč měsíčně by nabízelo zhodnocení 6,16 %. A tomu, kdo ukládá měsíc co měsíc 5000 Kč, by se vyplatily i fondy peněžního trhu. Zatímco ve stavební spořitelně by při této částce dosáhl ročního zhodnocení 3,78 procenta, tyto společnosti mu nabízejí částku téměř srovnatelnou: 3,4 %. Za to však může své peníze rychleji získat zpět.
Kdo si počká, ten se dočká
A tím se dostáváme k dalšímu důležitému prvku, který musí mít každý, kdo se rozhodne zhodnotit své peníze, na zřeteli: Je jím právě likvidita, tedy to, za jak dlouho můžeme mít své peníze k dispozici. Právě tenhle prvek nehraje ve prospěch stavebního spoření ani dnes, natož až se doba spoření ještě o rok protáhne. Zatím to klienti stavebním spořitelnám vzhledem k nadstandardním výnosům promíjeli. Brzy by však už nemuseli být ochotní čekat na své peníze šest let, pokud srovnatelný zisk mohou očekávat u jiných způsobů ukládání peněz při výrazně kratším časovém horizontu. Nižší likviditou naspořených peněz na sebe totiž bereme jistá omezení, za něž požadujeme kompenzaci v podobě vyšších zisků. Názorný příklad z banky: Peníze z běžného účtu máme k dispozici okamžitě, také však - pokud hodnotu díky bankovním poplatkům a inflaci přímo neztrácejí - rozhodně nevydělávají. O něco lépe jsou na tom prostředky na termínovaném vkladu. A opět - peníze uložené na vkladu termínovaném na rok vydělávají více než ty, na které nemůžeme sáhnout pouhý měsíc. Stavební spoření má však oproti konkurenčním možnostem investování ještě jeden trumf v rukávu. Tím je prakticky nulové riziko. Například na akciích je možné i za stávajících podmínek vydělat nepoměrně víc. Stejně tak však i ztratit. Ze statistik například vyplývá, že investice do akcií na americkém trhu vynesla za posledních osmdesát let v průměru 11,24 %. V některých letech však investoři získali výnos překračující padesát procent, v jiných utrpěli více než třicetiprocentní ztrátu.
Lepší vrabec v hrsti?
A tady se dostáváme k jádru pudla. Ten, kdo spoří v pravém slova smyslu (čili odmítá přijmout jakékoliv riziko, že jeho peníze ztratí na ceně), bude stavebnímu spoření dávat přednost zřejmě i po tak drastické změně podmínek, kterou ministr financí Sobotka připravuje. Koneckonců, všechny ostatní možnosti spoření s výjimkou penzijního připojištění zůstanou i potom méně výhodné. Jinak to však budou vidět lidé ochotní investovat. Tedy vložit své peníze do produktu, který jim může přinést jak zisky, tak i případnou ztrátu. Také oni, pokud měli k dispozici jen menší částky řádově do dvou tisíc měsíčně, neměli zatím důvod vzdávat se tu vrabce v hrsti. To se však s novými podmínkami dramaticky změní. Akciové či dluhopisové fondy by již dnes měly začít přemýšlet o strategii reklamní kampaně. Právě tito klienti totiž budou brzy hledat alternativu za ztracený ráj stavebního spoření.
Nové podmínky dramaticky změní strukturu našeho spoření.
FOTO: ARCHIV
