Menu Zavřít

Ráj začínajících firem

5. 4. 2012
Autor: profit

Izrael je považován za snad nejvstřícnější zemi pro začínající firmy. Vydatně jim pomáhá i promyšlená podpora formou rizikového kapitálu. I proto z Izraele přicházejí nejlepší technické inovace, jako jsou třeba kamery v kapslích nebo internetové firewally.

Foto: Profimedia

Koncem minulého roku koupila firma Apple izraelskou společnost Anobit vyrábějící flash paměti, které jsou výkonnější, rychlejší a spolehlivější než paměti od konkurenčních výrobců. Akvizice tak přinese Applu možnost vyrábět vlastní falsh paměti do svých mobilních zařízení. Tento příklad je jen jedním z mnoha, kdy se nadnárodní firmy jako Intel, Google, IBM předhánějí, aby odkoupily izraelské začínající firmy.

Izrael se vyskytuje v globálním hodnocení na předních místech v počtu nově zakládaných firem, v množství investovaného rizikového kapitálu i technologických inovací. Množství investic rizikového kapitálu v Izraeli dosahuje třicetinásobku investic venture kapitálu Evropy.

Izraelské „hvězdy“

Nejdůležitějším důkazem úspěchu izraelské inovační politiky je množství inovativních produktů, které se dnes používají celosvětově. Příkladem mezinárodního využívání izraelských inovací je kamera PillCam používaná v endoskopii. Dále v oblasti telekomunikací jsou to technologie voicemail, internetový firewall, VoIP nebo moderní mobilní fakturace. Jiným příkladem inovační technologie je BillGuard upozorňující na zneužití debetních a kreditních karet. Mezi nejznámějšími izraelskými firmami figuruje farmaceutická společnost Teva nebo firma Check Point Software Technologies, zabývající se bezpečnostními IT.

Začínajícím pomáhá rizikový kapitál

Inovativní začínající podniky jsou důležité pro tvorbu nových pracovních míst a pro dosažení dlouhodobého ekonomického růstu. K jejich vzniku a udržení je však potřebné dostatečné množství rizikového kapitálu. A právě v tom může hrát při podpoře podnikání zásadní roli samotná inovační politika vlády. Nejen vytvářením inovativní infrastruktury skrze investice do vyššího vzdělávání, ale i přímým zakládáním fondů rizikového kapitálu (venture fondů).

Za dobrý příklad v oblasti rizikového kapitálu slouží právě Izrael, kde důležitým mezníkem bylo spuštění programu Yozma izraelskou vládou v roce 1993. Izrael tak dnes přiláká takové množství rizikového kapitálu jako Francie a Německo dohromady.

Na druhou stranu jsou i méně úspěšné vládní programy v oblasti celkové podpory inovací, jako například australský BITS program či malajské pokusy o vybudování masivního, avšak nevyužívaného komplexu BioValley z roku 2005. Nevelký úspěch měla i kanadská snaha o venture fond, který přilákal velmi málo soukromých investorů. Často se jedná o ambiciózní projekty, které nemají vztah k žádné komparativní výhodě dané země. Co a jak tedy Izrael dělá v oblasti inovací dobře?

Inspirace pro Českou republiku

Problémy v České republice v porovnání s Izraelem máme ve vzdělání, které není dostatečně prakticky zaměřené. Také špičková pracoviště, která bezesporu máme, nedosahují tolika mezinárodních ocenění, což je spojeno s publicitou, která by přitáhla mnohé zahraniční investory. A především seed fondy, fondy venture kapitálu a trade intelligence jsou u nás teprve na samém začátku. Je proto potřeba promyšleně se věnovat národnímu inovačnímu systému.

Izrael patří mezi nejdynamičtější, na inovacích založené ekonomiky světa. Jeho národní inovační systém patří ke světové špičce. Izrael má pouze sedm milionů obyvatel, nedisponuje žádnými přírodními zdroji a geopoliticky je v nestabilním regionu, neboť je od svého založení nepřetržitě ve válečném stavu. Přesto však je na akciovém trhu NASDAQ zastoupeno více izraelských technologických podniků než firem z Evropy, Japonska, Jižní Koreje, Číny a Indie dohromady.

Malý národní trh nutí izraelské firmy myslet globálně. Zaměřují se proto rovnou na zahraniční trhy. Export je sektorově zaměřen podle signálů o vývoji světové poptávky. Je zde mohutně rozvinuta podpora exportérů prostřednictvím IEICI (Izraelský institut pro export a mezinárodní spolupráci) a výsledky výzkumu jsou komercializovány na zahraničních trzích. Toto globální uplatnění je příčinou, proč byli Izraelci schopni včas a správně reagovat na světovou ekonomickou krizi.

Armáda produkuje dobré vůdce

Izrael využil ekonomické krize naopak k dlouhodobému upevnění své ekonomiky investicemi do infrastruktury, výzkumu a vývoje. Příčiny ekonomického úspěchu jsou v imigrační politice a možná paradoxně i v povinné vojenské službě. Imigrační politika vytváří podmínky pro střetávání kulturních vlivů, a tedy získávání globálních impulsů.

Tlak na výsledky pramení zejména z toho, že Izrael musel dlouhodobě bojovat za nezávislost proti okolním státům. S tím souvisí praktické vzdělání, zejména povinná vojenská služba v armádě, kde mladí lidé získají mnoho praktických zkušeností a odpovědnost. Izraelci tak získávají potřebné schopnosti řídit a vést již v mladém věku. Armáda ostatně do výzkumu a vývoje investuje nemalé částky a používá nejnovější technologie. Výsledky armádního výzkumu však Izrael účinně komercionalizuje do civilních aplikací.

Nejvíce začínajících podniků na obyvatele

bitcoin_skoleni

Dlouhodobě se v Izraeli investuje do ICT technologií. Finanční pobídky se vždy zaměřovaly na aktivity v oblasti výzkumu a vývoje a také na možnosti pracovní mobility vědců a dalších expertů mezi privátním a státním sektorem. V devadesátých letech pak program Yozma představoval investice v hodnotě až 100 milionů dolarů, které se rozdělily mezi fondy rizikového kapitálu, pomáhající firmám v jejich dalším rozvoji, a také se tím podnítilo investování do izraelských ICT firem investory ze Západu. Zahraniční venture kapitál začal proudit do země ve velkém. Izrael má nyní nejvíce začínajících podniků na obyvatele než jakákoli jiná země. Kromě finanční podpory dostávají tyto firmy i pomoc, co se týče poradentství a podpory k získávání zkušeností v zahraničí. Na druhou stranu dosahuje počet začínajících společností takového množství, že i v Izraeli se objevuje problém s nedostatkem venture kapitálu v počátečních fázích podnikání.

Autoři pracují na odboru mezinárodní konkurenceschopnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu.

  • Našli jste v článku chybu?