Start rakety SLS v rámci mise Artemis I se odkládá. Vesmírný program, který má nejprve vrátit lidstvo na Měsíc a poté ho vyslat na Mars, se opět zdržuje. Testovací nosič obsazený figurínami, jenž měl během 42 dní třikrát obletět Měsíc, vyzkoušet veškeré své vybavení se speciálním důrazem na dozimetry a pak se vrátit, kvůli technické závadě nevzlétl. Tým na mysu Canaveral nezvládl zprovoznit jeden z jeho čtyř motorů, a tak se celá operace musela posunout.
„Technici zjišťovali, proč se motory nedokážou zchladit na správné teplotní rozmezí pro vzlet, a mezitím vypršel čas. „Potřebujeme, aby byl motor doslova ledový, a nebyl tedy šokován proudem studeného paliva, až nastartuje,“ vysvětlili zástupci NASA. Tým také zaznamenal potíže s odvzdušňovacím ventilem na vnitřní nádrži a požádal před startem o více času.
Situaci zároveň komplikovalo nepříznivé počasí. Noční bouře přerušila tankování obřího stroje superchladným kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem, přičemž po nucené přestávce technici pro změnu objevili na nádrži namrzající místo, kudy palivo unikalo. Nyní raketu chtějí přesunout zpět do Kennedyho vesmírného střediska, což zabere tři a půl dne.
V této chvíli je nejbližší příležitostí, kdy by mohl Space Launch System s plavidlem Orion vzlétnout, pátek 2. září, konkrétně časové okno od 12:48 do 14:48 východního času (18:40 až 20:48 SELČ). Další potenciální možnost přijde 5. září od 5:12 do 6:42 ráno (11:12 až 12:42 SELČ). „Na odhadování časového horizontu dalšího startu je ale ještě brzy,“ přiznal manažer mise Artemis Mike Sarafin na tiskové konferenci NASA. „Opravdu potřebujeme důkladně analyzovat všechna data. Během týdne tu proběhne ještě devět směn a rozhodně se nevzdáme,“ dodal. Zda se let uskuteční v pátek, závisí na výsledcích testování a na tom, jestli tým dokáže vyřešit zmíněný problém s motorem.
Cena mise Artemis I už teď přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliardy korun). Celkově se program Artemis opozdil o několik let a prodražil o miliardy ještě dříve, než vůbec odstartovala první loď. Náklady na dosavadní vývoj a technologie už se šplhají na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).
První muž a první žena
Modul Orion obsazený třemi figurínami má dle informací ČTK při návratu dopadnout do Tichého oceánu. Šestitýdenní testovací let je však vysoce riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila americká vesmírná agentura.
„Raketu a modul zatížíme a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl šéf NASA Bill Nelson agentuře AP, kterou cituje ČT24. Místo lidí v kokpitu budou sedět ,kapitán‘ Moonikin Campos napodobující kompletní lidské tělo a dvojice umělých ženských torz osazených imitacemi orgánů a tisíci senzorů pojmenovaných Zohar a Helga. Na palubě poletí i ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.
Proč je využití průzkumu Měsíce jako způsobu přípravy na přistání na Marsu natolik důležité, když jde na první pohled o dvě zcela odlišné věci? O tom během sobotního briefingu NASA diskutoval její astronaut Randy Bresnik, který odložený let přirovnal k vyzkoušení outdoorového vybavení před kempováním na Aljašce.
Vliv mikrogravitace na lidské tělo zkouší za budoucí průzkumníky hlubokého kosmu současné posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), jež se střídají po půlročních cyklech. Během nich se musejí naučit žít takřka ve stavu bez tíže. „Každý den, který jsem na stanici strávil, jsem si představoval, že chodím po Marsu,“ přiznal Reid Wiseman, vedoucí kanceláře astronautů v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu.
Příští rok plánuje Národní agentura pro vesmír a letectví navázat misí Artemis II, kdy bude lidská posádka následovat příkladu figurín a zopakuje trasu Artemis I – obletí Měsíc na větší vzdálenost než kterákoli z misí Apollo. Na palubě Artemis III, plánované na konec roku 2025, už na jižním pólu jediného přirozeného satelitu Země přistanou muž a žena. Zdejší trvale zastíněné oblasti, které mají za úkol zmapovat, totiž mohou skrývat led nebo jiné prostředky, jež udrží astronauty naživu během dlouhých procházek.
Život v hlubokém vesmíru
Program Artemis v dlouhodobém měřítku zahrnuje zajištění trvalé lidské přítomnosti na Měsíci a umístění lunární základny zvané Gateway (Vstupní brána) na jeho oběžnou dráhu. „Chceme tam zůstat, abychom se mohli učit,“ vysvětlil novinářům televize CNN Jim Free z ředitelství mise pro vývoj průzkumných systémů NASA. Mise Apollo se zaměřovaly na průzkum rovníkových oblastí, nyní proto vědci obrátí pozornost na póly. V mezičase budou jejich kolegové na Zemi vyvíjet SLS (Space Launch System) raketu pro Artemis IV, která by měla odstartovat do konce dekády.
Její součástí, stejně jako u testovací verze Artemis I, bude i třímetrová kosmická loď Orion s tepelným štítem, která se od něj po dvou hodinách od startu odpojí, zatímco ji po zbytek cesty bude pohánět Evropský servisní modul (ESM). Důležitou součást výbavy raket tvoří množství přístrojů na měření radiace.
Série vědeckých experimentů a technologických demonstrací uvnitř nynějšího Orionu a během létání mimo něj na malých satelitech zvaných CubeSats shromáždí další údaje o vesmírném prostředí, které NASA využije v průběhu dalších misí Artemis. Zatím jich naplánovala pět, ale její odborníci už mají v hlavách i koncepce čísel šest až deset. Ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) se jich zúčastní i lidé bez amerického občanství.
„Týmy v NASA začínají širokým průzkumem, který budou zužovat s tím, jak plánují sestavit cestu na Mars,“ podotkl Free. Bližší rozhodnutí o ní chce jeho tým provést začátkem příštího roku. Přistání lidí na Marsu před rokem 2033 stanovila jako cíl už administrativa bývalého prezidenta USA Barracka Obamy a pracovníci NASA se ho stále drží.
„Až vypustíme Artemis I, dokážeme, že jsme se ocitli v bodě, kdy jsme připraveni zahájit nejvýznamnější sérii vědeckých a průzkumných misí za celou generaci,“ pochlubila se Bhavja Lalová, administrátorka NASA pro technologii, politiku a strategii.
