Jako raketový vědec nebo člověk s miliardovou firmou Tim Ellis rozhodně nepůsobí. Ačkoliv mu je jednatřicet let, díky jeho mladistvému vzhledu by jej většina lidí tipovala spíše na nenápadného školáka, který teprve bude maturovat. Ve skutečnosti má však něco, co mu všichni nadšenci do objevování vesmíru mohou leda tak závidět – zdánlivě bezednou zásobu investorů ochotných svými penězi pohánět jeho nápady, jež patří za hranici tohoto světa. A to doslova.
Podnikatel svůj startup Relativity Space spoluzakládal s Jordanem Noonem v roce 2015, kdy opustil vesmírnou společnost Jeffa Bezose. Tehdy plánoval vyrábět malé rakety, které budou moci poměrně rychle a levně dopravovat satelity na oběžnou dráhu. Stejně jako desítky dalších vizionářů po celém světě.
Ale zatímco o většině jiných firem s podobným cílem laická veřejnost nikdy neslyšela, Relativity Space se lehce vymyká – například tím, že dosud dokázala získat skrze investice 1,2 miliardy dolarů. To je výjimka nejen v raketovém průmyslu – překonat ji dokázal jedině Elon Musk s 7,7 miliardami vybranými od investorů za deset let činnosti.
Nemožné ihned, zázraky do měsíce
Za výše uvedené peníze nechal Ellis pro Relativity Space postavit velkou továrnu v kalifornské Long Beach, v jejichž útrobách hučí flotila obrovských 3D tiskáren, chrlících horký kov - firma totiž téměř veškeré součástky do více než 35 metrů vysokých raket nazvaných Terran 1 prostě a jednoduše tiskne.
Právě tento unikátní nápad investory podle Ellise tolik přitahuje. Zatímco s pomocí běžných technologií a lidské pracovní síly trvá stavba raket klidně i celý jeden rok, 3D tiskárny to stihnou za pouhý měsíc. Ve srovnání s Falconem 9 a dalšími nosiči od Muskovy společnosti SpaceX jsou sice o dost menší a unesou i podstatně méně nákladu, podobně jako ony se však dají použít opakovaně.
V Relativity Space kromě tiskáren asistují i roboti, kteří usnadňují provádění drobných úprav na plášti rakety, což v důsledku urychluje vývoj technologie. Jak už to tak ale bývá, má to celé jeden velký háček - dosud totiž firma žádný nosič do vesmíru nevypustila. Koneckonců i proto zatím nikdo neví, jestli materiál, který její 3D tiskárny produkují, vydrží extrémní podmínky při průletu zemskou atmosférou a zda se hodí jako alternativa k desítkám tisíc součástek, z jakých se skládají tradiční, roky osvědčené vesmírné lodě, jež byly smontované poctivýma lidskýma rukama.
Zkouška dospělosti
Ellis tvrdí, že každý nějak začínal. Všechny raketové společnosti se musely dostat od fáze lámání si hlav nad rýsovacím prknem přes rozličné bezpečnostní testy a potíže až ke zhotovení hřmícího stroje, který se v oblaku páry a kouře z obrovských motorů vydá ke hvězdám. Odpálení rakety je pro každý startup s vesmírnými ambicemi prubířským kamenem, který rozhodne o jeho úspěchu. A je to mimořádně složitá zkouška dospělosti. Zda jí projde Relativity Space a na svých myšlenkách postaví efektivní byznys, je otázka. Ellis prý dobře ví, co je v sázce.
„Myslím si, že teď je správná chvíle ukázat, co máme,“ řekl CNN. „Většina rakety už se ocitla ve vzduchu v rámci misí simulovaných na Zemi. Myslím, že jsme překonali tolik překážek, že nástup 3D tištěných raket je nevyhnutelný, opravdu,“ tvrdí sebevědomě.
Za firmou navíc stojí významní investoři, jako jsou Fidelity nebo BlackRock. Její hodnota už přesahuje čtyři miliardy dolarů (85 miliard korun), což z ní činí jeden z nejhodnotnějších komerčních vesmírných projektů, jež se nacházejí na podobném stupni vývoje. To vše díky tomu, že Ellis dokázal přitáhnout zájem podporovatelů, o jakém se jeho kolegům jen zdá. Tyto poměrně nečekané finance dodávají společnosti další lesk a atraktivitu, která je v přímém rozporu s nezkušeností mladého inovátora.
Masivní podpora dokonce jeho společnosti umožnila, aby se z původního sídla v Long Beach začala přesouvat do desetihektarového hangáru, kde se dříve stavěla nákladní letadla Boeing C-17 Globemaster III. Zaměstnanců firmy za posledních pár let značně přibylo – Relativity Space začínala se stočlenným týmem, nyní zaměstnává 600 osob. Mezi ně patří i klíčoví inženýři, jež Ellis přetáhl od SpaceX, Blue Originu nebo od velkých technologických firem, jako je Microsoft.
Úspěch společnosti, jejíž rakety mohli investoři zatím vidět pouze za výstavním sklem, poukazuje na to, jak moc hotovosti se na soukromém investičním trhu nachází. Lidé jsou ochotni podstoupit vysoké riziko pod příslibem vysokých výnosů a vložit úspory do čehokoli, co je alespoň trochu zaujme – jen aby zachránili hotovost před inflací.
Hvězdná brána
Ellis je navíc umí přesvědčit, že u něj budou jejich peníze v bezpečí a mnohokrát se jim vrátí. Ostatní raketové firmy totiž také používají 3D tisk, ale jen k tomu, aby si v rychlosti vymodelovaly koncept součástky. Pak si většinu materiálů jdou objednat a díly k nim putují skrze dlouhý řetězec dodavatelů. V Relativity Space velkou část potřebného materiálu obstará přímo v továrně jednoruký robot, který pilně modeluje kovy do podoby složitých tvarů, jež nahrazují běžné raketové součástky. Tiskárny dokážou stvořit postupně až 90 procent celé rakety. Ellis proto tvrdí, že tam, kde tradiční raketa potřebuje stavebnici o sto tisících součástek, jich v Relativity Space stačí pouhá setina.
Jedna z největších 3D tiskáren světa - Hvězdná brána. Foto: Relativity SpaceVděčí za to Hvězdné bráně. Tak totiž v továrně říkají obří 3D tiskárně, která tiskne pomocí patentovaných kovových slitin a během pár dní dokáže vychrlit celý trup rakety. Pokud prý Ellis naváže blízkou spolupráci s nějakou průmyslovou firmou, dokonce je ochoten jim své tiskárny půjčit. Myslí si totiž, že by mohly zcela proměnit současný pohled na výrobu letadel, ropných a plynových rafinérií, větrných turbín a mnoha dalších produktů. A jde ještě dál. V rozhovoru s reportérkou Rachel Crane prohlásil, že si představuje, jak se „3D tisk, umělá inteligence a robotika budou stavět na jiných planetách.“ Webu Space.com pak sdělil, že ,svatým grálem‘ 3D tisku je automatizace vesmírných letů.
NASA jako vzor, zákazník i konkurent
Nicméně nejprve by to chtělo zvednout Terran 1 ze země. Podnikatel původně chtěl, aby odstartoval do konce minulého roku. Jenže, jak už je ve vesmírném průmyslu zvykem, došlo ke zpoždění. Akce se musela odložit na letošek a Ellis slibuje, že start proběhne „už za pár měsíců.“ Jistě ho bude netrpělivě sledovat celá řada podílníků, kteří se v tu chvíli definitivně dozví, zda jeho koncept funguje, nebo jen vyhodili peníze oknem. Pokud se jako pravdivá ukáže první z možností, pak se Ellis několik následujících let nezastaví – různé společnosti už si zamluvily jeho rakety na vynášení satelitů do kosmu na roky dopředu. Ovšem počet plánovaných letů ani jejich přibližnou cenu tisku nesdělil.
Ví se každopádně to, že v srpnu podepsal smlouvu v hodnotě jedné miliardy dolarů s vesmírnými silami americké armády. Pro ni se jedná o další rozsáhlou investici do raketového průmyslu. První kontrakt s vládními představiteli nicméně Ellisova společnost uzavřela již nějaký čas nazpět – pro NASA má výhledově vynést do kosmu blíže nespecifikovaný náklad.
Pokud Relativity Space neprojde testem na první pokus, stále jí zůstane dost prostředků, aby mohla o start rakety usilovat znovu. Musí se to však povést rychle, jelikož startup hraje o čas - závodí hned s několika konkurenčními výrobci malých raket, jako jsou Rocket Lab, Virgin Orbit a Astra. Všechny jmenované firmy dokonce už svůj první stroj úspěšně uvedly do provozu. I proto se nyní 95 procent Ellisových podřízených snaží ujistit o tom, že let Terranu 1 skončí zaručeným úspěchem.
Stojí na nás frontu
Práce na prototypu není každopádně tím jediným, co lidi v Relativity Space aktuálně zaměstnává. Zbylá část pracovníků už plánuje odpálení další, ještě větší rakety. Ta nese název Terran R, má odstartovat v roce 2024 a v budoucnu by se mohla podílet na stavbě nové vesmírné stranice, která nahradí pomalu dosluhující ISS.
Stroj má zatím podobu pouhého digitálního výkresu, finální výroba by však podle webu Tesla Rati neměla zabrat víc než 60 dní, přičemž sám Ellis už nyní sebevědomě prohlašuje, že prodává lístek na svezení se v jeho nákladním prostoru.
„V našem průmyslu panuje přesvědčení, že neexistují dostatečně dostupné, spolehlivé a včasné rakety, aby obsloužily všechny, kdo chtějí na orbitě něco dělat,“ uvedl viceprezident Relativity Space Josh Brost. Jako šéf vývoje ve firmě to chce změnit co nejdřív.
3D tisk zatím dává společnosti náskok, díky němuž sklízí úspěch na trhu privátních investic. Nicméně – stejně jako u mnoha jiných vynálezů z vesmírného a leteckého průmyslu – může být i tentokrát obtížné rozpoznat zbytečný humbuk od skutečného potenciálu. V tomto ohledu otestuje vizi Tima Ellise mnohokrát zmíněná odpalovací rampa.
„Vzhledem k tomu, jakou hodnotu jsme se zavázali vytvořit, toho musíme dokázat hodně,“ přiznal jednatřicetiletý vizionář a dodal: „Zachovávám pokorný přístup, i když se na nás, na rozdíl od ostatních vesmírných společností, stojí fronty.“
