První jednání s Američany se blíží, zájem mají ale i Poláci
Česko-americká schůzka o budování nového systému protiraketové obrany by se měla uskutečnit ještě ke konci letošního léta. Žádné konkrétní datum však zatím stanoveno nebylo, čeští politici a experti čekají na výzvu amerických vyjednavačů. Stejně jako Poláci.
Zdroje by tu byly.
Americký protiraketový systém - známý z dob Ronalda Raegana jako Star Wars - by měl po svém spuštění fungovat jako deštník, který zlikviduje veškeré balistické střely letící na území států, které se do systému aktivně zapojí.
Pentagon už jedenáct senzorů - opatřených také odpalovacím raketovým zařízením - rozmístil na americkém území poblíž Fort Greely na Aljašce a přímo na letecké základně Vanderberg v Kalifornii.
Deník New York Times minulý týden napsal, že administrativa prezidenta George W. Bushe uvažuje i o rozmístění deseti čidel na území střední a východní Evropy, a to nejpozději do roku 2011. Pentagon již požádal Kongres o přiklepnutí šestapadesáti milionů dolarů na zahájení přípravných prací. Celkové náklady ale budou samozřejmě mnohonásobně vyšší. Hovoří se o 1,6 miliardy dolarů. Hlavním partnerem Pentagonu na projektu novodobých hvězdných válek je zbrojovka Boeing.
Češi i Poláci už projevili zájem poskytnout USA pomoc. Nyní se zdá, že debaty, které se bezvýsledně vlečou už několik let, mohou konečně dospět ke konkrétním výsledkům. Washington nutí k akci především obavy z íránského jaderného programu. Před pár týdny se Američané Prahy i Varšavy neoficiálně dotázali, zda jejich ochota podílet se na výstavbě systému trvá. Češi i Poláci odpověděli stejně: ano, zájem máme stále.
Vlády obou zemí teď vyčkávají, až se jim z Washingtonu ozvou a oznámí, kdy a kde se chtějí sejít a celou věc detailně probrat. „Předběžně počítáme s tím, že to bude někdy v srpnu nebo v září. Žádné konkrétní datum na schůzku ale stanoveno není. Zatím to otevřela jen média,“ tvrdí dobře informovaný zdroj týdeníku EURO.
Jen senzory a čidla.
Co vlastně Spojené státy ve střední Evropě chtějí umístit? S největší pravděpodobností by nemělo jít o žádné odpalovací raketové základny, ale spíše o „infrastrukturu“, jakési „sběrače informací“. Má jít o detekční senzory a čidla a další vyhodnocovací prvky systému. Tedy o zařízení, které odhalí letící rakety, určí jejich typ a nebezpečnost a informuje o tom operační středisko. Pokud bude třeba, systém nebezpečnou raketu během několika málo sekund sestřelí. Pokud neselže, což není nikdy vyloučeno.
Systém má pro státy, které se do něj zapojí, řadu zřejmých výhod, ale přináší i rizika. Citlivé technické zařízení totiž bude přitahovat pozornost potenciálních útočníků, například teroristů, kteří se je budou snažit vyřadit z provozu ještě před samotným odpálením balistické rakety s náloží. Právě proto některé země s podporou USA váhají. I v Česku byli politici zpočátku spíše opatrně proti.
O možnosti podpořit budování amerického protiraketového deštníku začal jako první otevřeně mluvit ministr obrany Jaroslav Tvrdík v říjnu 2002. Zmínil právě možnost umístit na české půdě čidla a senzory. Jeho slova vzbudila značný ohlas, proti se tehdy velmi tvrdě postavili především tuzemští komunisté.
O několik týdnů později šel ministr zahraničí Cyril Svoboda ještě dál. Prohlásil, že jsou možné čtyři stupně zapojení do protiraketového projektu: od aktivní politické podpory až po samotné rozmístění raket. „Určitě bych byl rád, kdyby to bylo více než aktivní politická podpora,“ řekl Svoboda, který svého tehdejšího ministerského kolegu Tvrdíka ve vládě přežil.
Češi v klidu.
V roce 2003 se do oficiálně schválené a stále platné Bezpečnostní strategie České republiky dostala zmínka, ze které je podpora systému americké protiraketové ochrany jasně zřetelná.
„Vzhledem k pokračujícímu šíření zbraní hromadného ničení spolu s raketovými technologiemi a vzhledem k tomu, že některé země odmítají respektovat relevantní mezinárodní závazky, bude vláda vytvářet podmínky pro připojení k projektům či systémům, které budou schopny zajistit ochranu českého území,“ stojí v Bezpečnostní strategii doslova.
S odstupem několika let od Tvrdíkova prvního prohlášení už v Česku po posledním zveřejnění zpráv o amerických plánech žádná hysterická reakce nenásledovala. Prakticky nikdo z politiků ani expertů na ni nereagoval.
Zato v sousedním Polsku vyvstaly vzrušené debaty o tom, jak se v případě podpory Ameriky zachová Putinovo Rusko. „Podporujeme americké zájmy. Čekáme na další informace,“ řekl náměstek polského ministra zahraničí Witold Waszcykowski. Jak ale uvedl ruský ministr obrany Sergej Ivanov, polské ambice vyjít Americe maximálně vstříc budou mít negativní dopad na celý euro-atlantický bezpečnostní systém. Zprávy o protiraketovém systému zkrátka budí pozornost. „Je možné, že je to záměr. Američané vypouští balonky a testují reakci veřejnosti a politiků. Česko se teď dostává do určité výhody, zdá se totiž, že zprávy o amerických raketách už nikoho nevzrušují a nikomu nevadí,“ tvrdí informovaný zdroj týdeníku EURO.
