Dle vedoucí Institutu ekologické ekonomie vídeňské Ekonomické univerzity (WU Wien) Sigrid Stagl, se rakouská vláda rozhodla jít stejnou cestou jako Evropská komise, a to podpořit ekonomický růst, který bude v souladu s klimatickými cíli. S čím mohou nyní rakouské podniky počítat?
1) Daňové úlevy
Zde bude platit to samé, na čem se dohodla již předchozí vládní koalice vládnoucí v letech 2018-2019, tedy strany ÖVP a FPÖ. Díky reformě poklesnou první tři sazby daně z příjmů, také by se měla snížit daň z příjmů právnických osob (KöSt) z 25 na 21 procent. Dále se zvýší nezdanitelná částka na zisk (Gewinnfreibetrag) pro podnikatele z 30 000 na 100 000 eur. Celkově by plánovaná daňová reforma měla přinést snížení daňového zatížení o 5,7 miliardy eur do roku 2022.
2) Ekologizace
Nová environmentální opatření ještě nemá současná tyrkysově-zelená vláda pevně stanovena. Dle člena strany Zelených, Jakoba Schwarze, by měly být konkrétní kroky ujednány do tohoto léta, nejpozději však na podzim. Zatím je jasné, že vláda plánuje např. zvýšení ekologického poplatku za letenky pro krátké a středně dlouhé trasy na 12 eur. Naopak poplatek pro dlouhé trasy bude snížen. Projednává se také uzpůsobení sazby mýtného pro nákladní automobily či tarifu pro dojíždějící, kteří využívají veřejnou hromadnou dopravu.
3) Kapitálový trh a zelené financování
Nový vládní program má za cíl posílit účast na kapitálovém trhu či podpořit soukromé připojištění ve stáří. Naopak sporná reforma ohledně uspořádání finančního dohledu, kterou plánovala předchozí koalice stran ÖVP a FPÖ, a v níž měly být spojeny dozorové programy Rakouské národní banky (OeNB) a Úřadu pro dohled nad finančním trhem (FMA), se zdá být odsunuta do pozadí. Co by však mělo pozvednout finanční sektor, je osvobození od daně z kapitálových výnosů (KESt) pro ekologického a etické investice.
4) Oborná pracovní síla a pracovní trh
Téma pracovní migrace, zejména co se týče kvalifikovaných odborníků, je v současné době pro ÖVP snáze prosaditelné v koalici se stranou Zelených, než tomu bylo s krajně pravicovou FPÖ. Ve vládním programu by mělo být například obnoveno téma reformy tzv. Rot-Weiβ-Rot karty, která opravňuje státní příslušníky ze třetích zemí k dočasnému pobytu a neomezenému přístupu na trh práce. Co ale dle Helmuta Mahringera, experta z Rakouského institutu pro hospodářský výzkum, v jednáních chybí, je řešení stále rychlejšího stárnutí pracovní síly v zemi.
5) Výzkum a inovace
V plánu je také vypracovat ambiciózní Strategii pro výzkum, technologii a inovační politiku 2030. Dále chce vláda zjednodušit přenos know-how a informací, díky čemuž by došlo k propojení vědy, hospodářství a společnosti. Na programu je rovněž další rozšíření 5G sítě, nové ekologické ukládací a vodíkové technologie či zajištění energetické efektivity.
6) Byrokracie
Snížení byrokratické zátěže patřilo k prvním klíčovým bodům nového vládního programu. Např. Ministerstvo financí by mělo zjednodušit systém daňového práva. Také je plánována stále větší digitalizace počínaje daňovými přiznáními menších podnikatelů, až po žádosti o finanční podporu. V neposlední řadě se vláda bude snažit o zmírnění minimálních standardů EU, které mnohdy vedou k nadměrné byrokracii a komplikují životy Rakušanů.
Zdroj: Das Wirstchaftsmagazin trend. Nr.1-2/2020.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade ve Vídni
