Romanticky roztroušení sběrači vína v řádcích révy, teplé slunce a oběd ve vinici. Tak by mělo vypadat vinobraní v Provenci? Zapomeňte. Již za tmy v tyto dny vyrážejí do vinohradů kombajny, aby co nejrychleji sklidily zralé hrozny na jihu Francie. Z těch se pak bude připravovat hlavně růžové víno, kterým je tato oblast proslulá.
Na celkové rozloze 27 tisíc hektarů vinic se ročně vyprodukuje přes 1,2 milionu hektolitrů vína (asi 170 milionů lahví), z nichž 88 procent tvoří právě růžové. Jen pro porovnání: rozloha vinic v Čechách a na Moravě je něco přes osmnáct tisíc hektarů.
Zatímco v době růstu a zrání révy je teplo jednou z nejdůležitějších podmínek, při sklizni je tomu opačně. Aby nedocházelo k předčasnému kvašení, je potřeba víno sklidit a dopravit hrozny do vinařství v chladu, protože teplo urychluje kvasný proces. Proto sběr začíná přibližně o čtvrté hodině ranní a končí nejpozději kolem desáté dopoledne. V roce 1960 byl představen první harvestor na sklizeň hroznů a od té doby je mechanická sklizeň oproti tradičnímu ručnímu sběru zdrojem sváru v odvětví vína. Vzhledem k nedostatku pracovních sil se však postupně stává téměř nutností.
O autorovi| TOMÁŠ NOVÁK, novakt@mf.cz
