Sportovně pojatý hatchback sází občas příliš na efekt, ale jeho schopnosti jsou všestranné
Prvek očekávání a prvek zklamání. Jakmile ten první dosahuje přílišných výšin, ten druhý se musí setsakra činit, aby obstál. Vzpomeňme na první seznámení s českou kapelou pojmenovanou po literární postavě Charlese Bukowského. Na jednu stranu se vám z písniček plných těch nejhorších poprockových klišé (což by Bukowski neustál, o textech nemluvě) obrátí žaludek. Když ovšem uvážíte, že základními existenčními problémy Henryho Chinaskiho je právě zvracení a jiné přijímání či vylučování tělních tekutin, změní to vaši perspektivu. Neposlouchatelné, přesto svým způsobem stylové. Honda Civic nabízí podobnou pouť mezi očekáváním a zklamáním. A především spoustu modrého světla.
Modrá obklopuje přehledný a designově dokonalý analogový otáčkoměr dominující průhledu volantem, modrá tvoří opar kolem digitálního tachometru umístěného o jednu kaskádu palubní desky výše. Modrá ostatně zahaluje díky pár diodám i nohy řidiče a spolujezdce. K nastartování je potřeba jasně červené tlačítko po levé straně přístrojovky, přestože zároveň musíte do zapalování na sloupku volantu zasunout klíček. Další diody číhají po stranách číslic tachometru - zelené napravo značí šetrný přístup k obsahu palivové nádrže a červené nalevo signalizují přechod motoru do pásma vysokých otáček. Ta zelená aspoň k něčemu může být, ale červených světýlek si ani nevšimnete. Pokud jedete rychle, těžko budete těkat očima při řazení od otáčkoměru k tachometru a zpátky. Pokud jedete pomalu, těžko vás bude jakákoliv červená zajímat. Takže zklamání?
Ne tak docela. Pokud totiž jedete rychle v Hondě Civic, mají vám ostatní řidiči většiny hatchbacků co závidět. Kola umístěná v rozích karoserie poskytují vozu skvělou stabilitu a spolu s citlivým a přesným řízením i bravurní ovladatelnost. Přestože se testovaný vůz pohyboval na zimních pneumatikách, jeho schopnost udržet se na asfaltu se zdála (skoro) nevyčerpatelná: Do zatáčky, do níž byste normálně vjeli čtyřicítkou, se rozšoupnete a necháte na digitálním tachometru svítit šededesátku. Pak zatočíte. Pneumatiky nezačnou kvílet ani klouzat na nepřátelskou část vozovky, Civic zkrátka jede tam, kam jste otočili volant. Pevná karoserie nemá problémy ani se zatáčkami jdoucími po sobě, kde se přesouvá hmotnost z jedné strany na druhou.
Přes pubertální obsesi zaujmout za jakoukoliv cenu fascinuje interiér hondy koncentrací na řidiče. I když poskytuje údaje o jízdě ze tří různých zdrojů (tachometr, otáčkoměr, palubní počítač), pozornost za volantem to nerozptyluje. Naopak, smysly se plně mohou soustředit na povahu benzinové osmnáctistovky o výkonu 140 koní. Ta zpočátku ukolébá nehlučným projevem ve městě či na dálnici do nějakých 130 kilometrů v hodině. Pokud ale šlápnete na plyn, odhalí i svoji perverznější stránku. Od zhruba 5500 otáček motor překypuje řezavým zvukem, a navíc dostane injekci od proměnného časování ventilů. Sportovnímu charakteru odpovídá rychlé řízení i odezva na plyn, ale bylo by snazší, kdyby šel výkon prostřednictvím pravého pedálu dávkovat pozvolněji. Od trvalého používání civiku jako sportovního auta zrazují pouze brzdy, které se zdají být zvláště po delším zatěžování trochu tupější.
Kdyby vám dosavadní slova připadala jako popis ryze adrenalinového automobilu, nenechte se mýlit. Civic má totiž kromě akcelerace na stovku za 8,9 vteřiny v nabídce ještě leccos jiného. Umí být třeba praktický navzdory moderním trendům (což je částečně škoda). Víceprvkové zavěšení zadních kol vyměnila Honda za levnější a staromódnější tuhou nápravu se zkrutnou tyčí, což jí dovolilo zvětšit kufr, který je se 415 litry zhruba o desetinu objemnější než u největších konkurentů. Podvozek je ale kvůli tomu tvrdší, což zejména posádka na zadních sedadlech neocení.
Honda Civic naštěstí není jako Chinaski. Je jako Led Zeppelin na maškarním bále v přestrojení za extrovertního rockového nováčka. Pod rouškou pouťové atrakce se skrývá síla tvrdě odmakané práce a pod natvrdle blikajícími diodami bují promyšlenost velmi kvalitního automobilu. Má vyčerpávající výbavu a poskytne vám neuvěřitelné uspokojení na silnici. Civic můžete nenávidět pro jeho okázalé trojúhelníkové výfuky, ale to je tak jediné, co s tím můžete dělat.
Honda Civic 1,8 Sport
Motor: zážehový čtyřválec
Objem: 1799 cm3
Max. výkon: 103 kW
Převodovka: 6stupňová, manuální
Nejvyšší rychlost: 205 km/h
Průměrná spotřeba: 6,6 litru na 100 km
Základní cena: 549 000 Kč
Klady
+ talentovaný motor nadšený z otáček
+ velmi dobrá trakce
+ prostorný interiér
Zápory
- tupější brzdy
- zbytečně efektní prvky