"Data jsou jednoznačná. Zastánci svrchovanosti bělochů zesilují svoje snahy o šíření nenávistných zpráv a nabírají nové příznivce," uvedla ADL v tiskovém prohlášení. Organizace vznikla už v roce 1913 jako nástroj pro boj s antisemitismem.
Propaganda cílí na vysoké školy
Téměř jedna čtvrtina veškeré rasistické propagandy se objevila na kampusech vysokých škol. Na velké většině z nich se však letáky a plakáty s touto tématikou objevily jen jednou. Podle ADL se v tomto prostředí neonacistům nedaří získat podporu.
Třetinu veškerých materiálů podle ADL rozšířila jediná organizace s názvem Patriotická fronta. Ačkoliv sídlí na Floridě, aktivní byla ve 48 státech USA.
Meziročně naopak ubylo masových shromáždění neonacistů. ADL jich v roce 2019 zaznamenala 76 oproti 95 o rok dříve. Zastánci svrchovanosti bělochů nadále upřednostňují narychlo svolaná setkání, jelikož předem nahlášené demonstrace se často setkávají se silným odporem místních obyvatel.
"Příval propagandy, jež ve většině případů obsahuje rasistický jazyk zahalený pokrouceným patriotismem, je pokusem o normalizaci neonacistických sdělení a posílení snah nabrat nové členy. Míří proti Židům, černochům, muslimům, nebělošským imigrantům a sexuálním menšinám," napsala ADL.
Důraz na patriotismus
Podle Orena Segala z ADL se skupiny snaží ve svých sděleních zdůrazňovat patriotismus, protože chtějí, aby byla jejich "nenávist lépe stravitelná pro publikum v letošních prezidentských volbách". Jedna z hlavních rasistických skupin například šířila plakáty s nápisy "braňte Ameriku", "nacionalismus, ne globalismus", "diverzita ničí národy", "chraňte americké pracovníky", či "přijměte svou identitu".
Šéf amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) minulý týden uvedl, že rasistický extremismus v USA spadá do kategorie "prioritních národních hrozeb". Znamená to, že jej FBI považuje za nebezpečný ve stejné míře jako zahraniční teroristické organizace, tedy například Islámský stát (IS).
