Pokračovatel indické dynastie podnikatelů Ratan Tata dovedl rodinnou firmu na vrchol. Stala se předním celosvětovým hráčem. V Indii produkuje nejlevnější auta světa, v Číně obchodní software, v české Jemnici čaj. A pořád není k zastavení.
Autor: Profimedia
Usměvavý prošedivělý džentlmen, který si přes všechnu svou moc a bohatství zachová jistou uměřenou plachost. Vyznává málo známý zoroastrianismus a i ve svých 71 letech zůstává svobodný. Indický multimiliardář Ratan Tata se tak možná i svým nenápadným vystupováním, jež je v ostrém kontrastu s jeho obrovskou obchodní mocí, stává názorným symbolem neokázalého vpádu Indie do světové ekonomiky.
Nadnárodní skupina, které Tata velí, zahrnuje stovky firem a po celém světě dává práci přes 350 tisícům lidí. Přitom má neuvěřitelně pestrou produkci. Původně především strojírenský holding dnes vyrábí snad všechno od automobilů, přes chemikálie, elektrárenské zařízení až po šperky nebo počítačový software. Do koncernu spadají také telekomunikační a realitní firmy, pojišťovny či hotelové řetězce. Ratan Tata tak z pozice šéfa celé skupiny kontroluje majetek, jehož hodnota se odhaduje minimálně na 60 miliard dolarů. Jen cenu samotné značky Tata odhaduje britská konzultační firma Brand Finance na 11,4 miliardy dolarů.
RATAN TATA
Ratan Tata se narodil 28. prosince 1937 v Bombaji do velmi zámožné indické rodiny. Odmalička byl obklopen bohatstvím, jež vybudovaly předchozí generace obchodníků a průmyslníků s perskými kořeny, a mohl si dovolit studovat na kvalitních amerických univerzitách. Ratan původně v bakalářském studiu vystudoval architekturu na Cornell University, následně přešel na Harvard, kde studoval management. Dnes je po Lakšmím Mittalovi asi nejvlivnějším indickým podnikatelem.
Obchodní satisfakce na bývalých kolonizátorech
Obchodní impérium buduje dynastie Tatů již 140 let. V roce 1868 je založil v Bombaji Jamsetji Tata, který se původně zaměřil především na textilní výrobu, hotelnictví a ocelářství. Pod rukama dalších pokračovatelů rodu se ale záběr firmy rozšiřoval i na mnoho dalších oborů. A právě za Ratana Taty, který rodinnou firmu převzal v roce 1993, začal koncern zásadním způsobem expandovat do světa. Již dvě třetiny aktivit obří globální společnosti
se v současnosti odehrávají mimo Indii.
Ratan Tata si stanovil pro svou éru ambiciózní, leč reálný cíl. A to, aby se jeho podnik stal první indickou společností, jež bude předním celosvětovým hráčem a investorem. Daří se to, skupina investuje a nakupuje podniky již na pěti kontinentech. Mnoho Indů je hrdých především na to, že společnost s kořeny v jejich zemi dokáže ovládnout firmy i ve vyspělých západních zemích. Příchuť jisté symbolické satisfakce může mít zejména to, že Tata ovládl některé podniky dokonce i u někdejších koloniálních pánů v Británii. K úspěchu směřuje mocný obchodník metodickou prací. „V dnešní ekonomice se musíme už více opírat o informace a méně o intuici,“ porovnává Ratan Tana svůj přístup se situací svých předků.
Koupil i britský Land Rover
Asi nejvíce se koncern Tata zviditelnil v automobilovém průmyslu. Naprosto dominuje výrobě a prodeji aut na celém indickém subkontinentu. V typických dopravních zácpách nejen v Indii, ale i v Bangladéši, Nepálu nebo na Srí Lance spatříte na každém druhém kamionu nebo autobusu určitě značku Tata. Do své rodiny ale koupil Tata i prestižní britské výrobce Jaguara Land Rover. Za kompletní převzetí výroby legendárních vozů zaplatil Ratan Tata v přepočtu 45 miliard korun.
Naopak na příjmově slabší zákazníky míří svým novým vozem Nano. Tata slíbil, že půjde při ceně v úrovni zhruba 50 tisíc korun o nejlevnější auto světa, které si budou moci dovolit i chudší masy indických zákazníků. „Slib je slib,“ reagoval Ratan Tata při prvním představení vozu na pochybnosti některých kritiků, zda se nízké ceny podaří dosáhnout.
Tata Motors se však nyní potýká jako mnoho jiných světových výrobců kvůli krizi s poklesem prodeje a vysokým zadlužením. Loni se ve čtvrtém čtvrtletí propadla do ztráty 2,63 miliardy rupií, což je v přepočtu více než miliarda korun.
Teroristé uškodili hotelu i ekonomice
Do hledáčku médií se dostal Ratan Tata v poslední době i v souvislosti s teroristickými útoky v Bombaji na konci loňského roku. Islámští radikálové obsadili mimo jiné luxusní hotel Oberoi, který patří právě koncernu Tata. Při útoku zahynulo přes sto lidí a budova byla výrazně poničena. „Hotel dáme do pořádku nejméně pro nejbližších 100 let,“ prohlásil po útocích Ratan Tata sebevědomě na televizní stanici CNN. Sám byl ale později kritizován za nedostatečné bezpečnostní opatření v hotelu a také neuspokojivou spolupráci s úřady v době útoku. Podle Taty teroristický útok také dočasně snížil celkovou důvěru investorů v Indii.
V Česku investoval do čaje Do skupiny indického obchodního titána patří i společnost Tata Steel. Ta v roce 2006 koupila evropského ocelářského molocha, společnost Corus, a stala se tak šestým největším producentem oceli na světě. Tata Chemicals je zase druhým největším výrobcem sody. Pestrou škálu činnosti rodinného impéria doplňují i její telekomunikační a developerské firmy. Skupina Tata obchoduje také s navýsost indickým tovarem – se značkovým čajem. Je druhým největším obchodníkem na světě s tímto zbožím. Právě v té souvislosti dosáhl koncern Ratana Taty i do České republiky. Prostřednictvím své firmy Tetley Tea totiž koupil v roce 2006 výrobce čajů Jemču Jemnice. Ta má ve svém odvětví třetinový podíl na českém trhu. Plachý chlapec elitním manažerem A kdo je vlastně muž, který nese na svých ramenou tíhu celé té obrovské obchodní říše, nad kterou slunce nezapadá? Ratan Tata je pravnukem zakladatele rodinného podniku Jamsetji Taty. Přestože se ale v roce 1937 narodil do bohaté podnikatelské rodiny, neměl příliš utěšené mládí. Jeho rodiče se rozešli, když mu bylo sedm, a chlapce pak musela vychovávat jeho babička. Již odtud se možná datuje jistá zdrženlivost Ratana Taty a zejména jeho tendence neprozrazovat před veřejností mnoho o svém soukromí. Tata nicméně získal skvělé vzdělání. Ve Spojených státech vystudoval architekturu na prestižní Cornell University v Ithace a později ještě manažerskou školu na Harvardu. V sedmdesátých a osmdesátých letech pak působil na mnoha různých manažerských pozicích v rámci skupiny Tata. Své vynikající vůdčí schopnosti prokázal zejména při vedení textilky Empress Mills. Tuto firmu, která se stala už na konci devatenáctého století historicky vůbec prvním průmyslovým podnikem vlastněným rodinou Tata, převzal v roce 1977 v krizovém stavu. Svým obratným vedením a modernizací ale dokázal podnik udržet při životě ještě téměř dalších deset let a jeho zavření oddálil až na rok 1986. V roce 1993 se po smrti svého předchůdce J.R.D. Taty nakonec postavil tehdy již šestapadesátiletý byznysmen sám do čela celého obrovského koncernu. Počáteční obavy, jak si povede v porovnání se svým slavným předchůdcem, rychle rozptýlil. Díky mohutné expanzi skupiny Tata do světa se stal naopak pro mnoho řadových Indů hrdinou, který pomáhá budovat národní hrdost. „Jeho rodina je v Indii považována za jednu z nejprestižnějších a také velmi vlivných. Vliv Ratana Taty je patrný například při jednáních indické vlády o dalších opatřeních na zmírnění dopadů ekonomické krize,“ ilustruje váhu Tatova slova obchodní úsek české ambasády v Dillí. „Tata rozvojem svého obchodu přispívá k růstu indické ekonomiky, věnuje se v hojné míře charitě a jeho pozornost padá dokonce i na oblast ekologicky čistých technologií. Jedna ze společností koncernu Tata se zaměřuje na solární energetiku, která začala být v Indii velmi populární a prosazovaná vládou,“ pokračuje zastupitelský úřad v charakteristice vnímání Ratana Taty v samotné Indii, ale zároveň upozorňuje: „I přes tyto aktivity však Tata Group často čelí kvůli svým průmyslovým aktivitám kritice především z řad ochránců životního prostředí.“ Jeden ze stovky nejmocnějších Na mezinárodním poli si Ratan Tata každopádně získal nezpochybnitelnou prestiž. Časopis Business Week ho zařadil mezi 50 nejvlivnějších osobností Indie pro rok 2009 vedle takových osobností, jako je indický ministerský předseda Manmohan Sing. Tata byl také jedním ze tří indických občanů, které časopis Time zařadil do stovky nejvlivnějších osobností světa v letošním roce. Jaký soukromý život se ale skrývá za uhlazenou a konzervativní image obchodního profesionála, o tom je známo málo. Ratan Tata každopádně není z řad zbohatlických playboyů, jaké produkují jiné rychle rostoucí ekonomiky jako Rusko nebo Mexiko. Rád si zalétá soukromým letadlem, jezdí v modrém Maserati. Je sice stále svobodný, rozmařilý život ale rozhodně nevede, což možná souvisí i s jeho vírou. Je příslušníkem jedné z mnoha menších komunit žijících v pestrém indickém společenství. Jsou to pársové, kteří vyznávají prastaré náboženství zoroastrismus. To si s sebou kdysi přinesli z oblasti Persie, kde položil základy této víry prorok Zarathuštra. A základem této věrouky je myšlenka, že lidé, kteří za života konají dobro, přijdou na sklonku věků do říše světla. Možná i na to Ratan Tata myslí při správě obrovského majetku. Skupina dává každý rok zhruba čtyři procenta z veškerého zisku na charitativní a rozvojové cíle, čímž je co do objemu největším soukromým filantropem v Indii. Ekologové a někteří obhájci lidských práv ale vyčítají koncernu některé excesy. Při protestech proti stavbě ocelárny v indickém státě Orissa například policie zastřelila několik místních vesničanů, koncern ale trval na stavbě i po tomto incidentu. Kritiku sklidila také spolupráce Tata Motors s barmskou vojenskou juntou. Ekologická organizace Greenpeace zase ostře kritizovala Tatu za výstavbu přístavu Dhamra Port, který je v blízkosti vzácných přírodních rezervací a podle názoru ekologů je může vážně poškodit. Lekce Tata
I přes tyto spory je ovšem Ratan Tata a jeho společnost vnímána v Indii převážně pozitivně a je otázkou, zda při obrovském počtu obchodních aktivit a spravovaných firem vůbec může podnikatel stoprocentně předejít podobným problémům.
Pro mnoho Indů tak Ratan Tata zůstává stále především zářnou ikonou a průkopníkem, který jako jeden z prvních pokořil světový trh. A západním zemím Tata naopak připomíná, že vedle Číny tu povstává další miliardová populace, s níž je nutno počítat. Že Indie už dávno není jen nenasytným odbytištěm zboží, ale naopak sama může diktovat hru a přijít na západ. Tentokrát už v pozici sebevědomého investora.
