"Nejvyšší soud dospěl k závěru, že poslanci Parlamentu České republiky přísluší paušální náhrada výdajů také za dobu, kdy je ve výkonu vazby," stojí v rozhodnutí nejvyšší instance. Je dostupné na úřední desce.
Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl Rathovi už v roce 2015. V následujícím roce potvrdil rozhodnutí také Městský soud v Praze, podle nějž dolní komora rozhodla o zkrácení náhrad v podstatě svévolně. Následovalo dovolání Sněmovny. Jeho vyřízení se protáhlo, Nejvyšší soud totiž čekal na pravomocné skončení trestního řízení.
Rath strávil ve vazbě po svém obvinění z korupce více než rok. Korupce se týkala zakázek Středočeského kraje, kde působil jako hejtman. Po dlouhém a komplikovaném procesu si Rath vyslechl trest sedm let vězení. V druhé větvi procesu mu Krajský soud v Praze nepravomocně trest prodloužil ještě o rok.
Ve sporu se Sněmovnou Rath argumentoval tím, že i v době vazby svůj mandát vykonával. Zdůraznil, že paušální náhrady jsou nedílnou součástí platu poslance. Sněmovna v minulosti uváděla, že požadavek je v rozporu s dobrými mravy. Podle Obvodního soudu pro Prahu 1 se ale Rath domáhal nároku, který mu zákon přiznával.
Rath dostával po celou dobu strávenou ve vazbě plat poslance v plné výši. Sněmovna mu také hradila výdaje na odborné a administrativní práce, na asistenta, telefonní poplatky a internet a také příspěvek na kancelářský materiál včetně nájemného za regionální kancelář poslance v jeho volebním kraji a její vybavení. Nevyplácela mu však takzvané víceúčelové paušální náhrady na reprezentaci, stravu a dopravu.
