Rathovo prvenství

S Rathovým postupem vůči VZP manažeři nesouhlasí

Schvalujete rozhodnutí ministra Davida Ratha uvalit nucenou správu na VZP?

• ano 25,2 %

• ne 60,9 %

• nevím, nemám názor 13,9 %

Ministerstvo zdravotnictví (MZ) uvalilo 10. listopadu nucenou správu na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP). Stalo se to poprvé od května 1995, kdy toto opatření umožnil zákon o VZP. Příčinou rozporů mezi resortem a pojišťovnou jsou nedostatky v hospodaření, zejména zpožďování plateb soukromým lékařům. Tento postup zvažovali i dva předchůdci Davida Ratha. První byl Ivan David, který v říjnu 1999 reagoval na nedostatky v hospodaření VZP, zjištěné Nejvyšším kontrolním úřadem, a na požadavek Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví. Milada Emmerová nucenou správou hrozila letos v létě, když pojišťovny neplatily zdravotnickým zařízením podle ministerské vyhlášky. Zavedl ji v uplynulých dnech až David Rath, který jmenoval správcem bývalého náměstka ředitelky VZP a svého nového náměstka Antonína Pečenku (ODS). Jak se na Rathův krok dívají manažeři? Více než 60 procent účastníků pravidelné ankety uvalení nucené správy na největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu neschvaluje.
První respondent Manažerského barometru se pustil do spekulace: „O smyslu tohoto kroku jen spekuluji. Vzhledem k tomu, že přes VZP tečou miliardy korun, je možné se domnívat, že tam může být zdroj pro financování volební kampaně ČSSD, případně dobře placené místečko pro Rathovy známé.“ I tento dotazovaný se domnívá, že prostředky pojišťovny by mohly být využity ke krytí výdajů volební kampaně: „Mám obavy, aby se VZP nestala dalším sponzorem Paroubkovy volební kampaně. Každopádně nevidím důvod, proč by největší pojišťovna měla dělat ztráty a podstatně menší operovat v zisku. Navíc ze svého okolí znám vyděračské praktiky VZP při sjednávání smluv u soukromých lékařů.“ Jako nesmyslná se situace jeví autorovi následující odpovědi. „Absurdní stav je podtržen skutečností, že vláda má ve správní radě VZP deset svých nominovaných zástupců, prostřednictvím kterých měla hospodaření pojišťovny kontrolovat a všechna případná špatná rozhodnutí jejího vedení včas eliminovat, případně eskalovat (například do sněmovny s návrhy úprav zákonů) a zavádět systémová nápravná opatření. Připadá mi to teď, jako kdyby stát uvaloval nucenou správu sám na sebe…“ Není to náhodou tak, že současný stav všem vyhovuje: „Je zajímavé, jak vznikl ve VZP deficit, kolik stovek milionů nebo miliard z toho padlo na vybudování či rekonstrukce paláců VZP po celé republice, kolik peněz odteklo z VZP směrem ke společnostem IZIP a MD Access a jak velká část dluhu je důsledkem absurdního systému financování lékařské péče, který odměňuje lékaře za to, že léčí, ale neodměňuje ho za to, že vyléčí. Nucená správa nemůže vyřešit ekonomický problém českého zdravotnictví, které je systémem, v němž: zákazníka poskytnutá služba 'nic nestojí', a proto ho ani nezajímá, kolik za ni platí, a dodavatel dostane za poskytnutou službu zaplacenou stejnou cenu bez ohledu na její kvalitu a bez toho, aby při její úhradě někdo zkontroloval, zda vůbec byla poskytnuta. Jenže řada lékařů se jakékoliv změně systému bude zuby nehty bránit. Mohlo by se ukázat, že skutečná potřeba lékařské péče je podstatně nižší a možná čtvrtina nebo třetina těch horších lékařů je zbytečných. A proto je pro ně důležité konzervovat status quo a demagogicky se schovávat za mimořádnou odpovědnost lékařské profese.“ Tvůrce poslední reakce upozorňuje, že otázkou je znalost problematiky českého zdravotnictví a systému jeho financování: „Nejde jen o demagogické postupy a rétoriku doktora Ratha – mimochodem zajímal se někdo z médií,jaký byl lékař? – ale o neznalost problematiky. To je patrné i z toho, že mohl vzít do stavu MUDr. Pečenku z opoziční partaje, protože potřebuje 'najít' cokoli, co svědčí o jeho velkoústnatosti. VZP se stará o pojištěnce nejen firem, ale i státu. Bylo by zajímavé prověřit, v jakých časových intervalech stát za své pojištěnce platí. Bylo by dobré vědět, proč 'dluh' pojišťovny za zkrachovalými podniky musí pojišťovna táhnout za sebou jako kouli a ještě ho podle metodiky ministerstva financí musí zatěžovat úroky z prodlení. Samozřejmě se to děje v rámci vylepšování rozpočtů státu a ten chce přece vypadat dobře. Není tajemstvím, že když se ocitla vinou svého hospodaření kterákoliv přímo řízená nemocnice v platební neschopnosti, ministr – který v tu dobu vládl, dal pokyn vedení pojišťovny, aby vyplacené zálohy od pojišťovny byly zúčtovány až v dalším roce, neb by to nevypadalo dobře, kdyby nemocnice na sebe musela vyhlásit konkurz. Všechna nařízení MZ měla na pojišťovnu negativní vliv, ale ten nejzásadnější spočíval v přímých pokynech týkajících se finančních toků. Mohl by se také někdo zeptat, proč se ministr Sobotka dozoru nad MZ rychle vzdal? Nebylo to proto, že by musel především řešit koncepci a rozhodnutí svého ministerstva?“

Odpovídalo 115 manažerů