Kdysi se na tomto statku narodil, pak ale usedlost v roce 1948 znárodnili komunisti. Prý příliš neváhal, když na začátku 90. let dostal možnost získat majetek zpět. I přesto, že do té doby byly jeho doménou televizní antény.
Foto: Dvůr Ratibořice
Návrat do rodných Ratibořic v roce 1992 nebyl rozhodně jednoduchý. Polorozpadlý statek, zdevastované vybavení. Trvalo rok, než opravili alespoň pár místností, ve kterých se dalo bydlet. S chovem zvířat neměli manželé Dobrovolní, kteří do té doby žili v Praze, prakticky žádné zkušenosti. Náhodou zjistili, že v Čechách neexistuje velkochov koz a že na trhu chybí výrobky z kozího mléka. Než se ale definitivně rozhodli pro kozy, rozjeli se do světa. Zkušenosti nabrali v Holandsku, ve Francii, Itálii i na Sardínii, kde mají s chovem koz i zpracováním mléka zkušenosti. První dvě kozy si koupili v roce 1994. Na nich se učili, jak dojit, čím krmit i to, jak zpracovat mléko. Pan Dobrovolný vzpomíná, že si jeho žena koupila dvojitý hrnec, aby se mléko nepřipálilo, a v kuchyni zkoušela vyrábět první sýry a další výrobky.
Kozí mléko nejen pro chudé
Zatímco tehdy měli ke zpracování každý den zhruba 3 litry mléka, nyní jejich farma produkuje až 800 litrů denně. Po 18 letech práce chovají 700 koz, vyrábějí ucelené řady výrobků – mléko, jogurty, pomazánková másla a sýry. Jejich produkty najdete po celé republice v prodejnách zdravé výživy. S modrobílým logem uspěli také na poli designérském. Jsou držiteli cen Farma roku 2003, Česká biopotravina roku 2003 a Bio-obal roku 2001 a v roce 2008 získali také druhé místo v soutěži Biopotravina roku. Zájem nyní převyšuje kapacitu výroby.
Takto dobře se jim ale vždy nedařilo. Podle pana Dobrovolného na začátku rozváželi své výrobky do obchodů a pak je zkažené zase přiváželi domů. Lidé kozí mléko nebo jogurty nechtěli. Převažovalo přesvědčení, že kozí mléko je pro chudé, tedy méněcenné, a navíc tu byla charakteristická příchuť kozího mléka, která mnohým lidem vadila. Vhodným krmením zvířat a vhodným zpracováním se ale tato příchuť dá částečně potlačit. Na farmě v Ratibořicích jsou proto kozy umístěné ve stáji a pouze na určitou dobu mají přístup do výběhu.
Ekologická administrativa je zátěž
S nárůstem počtu zvířat bylo nutné investovat také do vybavení. V Ratibořicích koupili nejprve mobilní dojírnu, později ji vystřídalo moderní zařízení, kde se dá dojit naráz 30 koz. Přibyla také nová mlékárna za několik milionů korun, na kterou přispěla EU.
V roce 2000 začala farma s 170 hektary zemědělské půdy hospodařit podle pravidel ekologického zemědělství. Pana Dobrovolného ale nemile překvapilo, kolik administrativních úkonů bylo s tímto krokem spojeno a kolik pravidel musí znát a dodržovat. „Vypadá to, že předpisy jsou tvořené od stolu, podle představ vědeckých pracovníků, kteří s praktickou prací na zemědělské půdě nemají zkušenosti,“ stěžuje si pan Dobrovolný. Hlavně na začátku se české a evropské předpisy v některých oblastech neshodovaly a kontrolní organizace k tomu neměly jednotný výklad.
| Téma: Česko prožívá BIOBOOM |
- Bio dobývá pole i supermarkety
- Rakousko: evropská biovelmoc
- Ratibořický biozázrak nesází jen na chov koz
- Tom Václavík: Biopotraviny si může dovolit prakticky každý
- CountryLife: Životní filozofie jako byznys
- Petr Krogman: Srazili jsme ceny biokuřat na polovinu
Zemědělec nemá být závislý na jednom chovu
Nyní farma v Ratibořicích zaměstnává 11 lidí, převážně z okolí. O chod firmy s obratem v řádu milionů ročně se starají manželé Dobrovolní a jejich syn. Kromě koz mají na starosti i další projekty. V bio kvalitě totiž chovají desítky kusů ovcí masného plemene Suffolk a posledních pět let navíc pěstují levanduli. Z ní destilací získávají olej a hydrolát, které mají dezinfekční účinky. Podle pana Dobrovolného je to zatím spíš hobby. Levandulové květy se učí zpracovávat jako kdysi kozí mléko.
Proč se kromě koz pustil i do ovcí a levandule, vysvětluje majitel hospodářství jednoduše. Zemědělec by měl mít více podnikatelských záměrů. Může se stát cokoliv, může nastat v důsledku infekce hromadný úhyn zvířat a podnikatel, který by byl závislý jen na něm, jednoduše skončí.
Na farmu do Ratibořic jezdí ročně stovky lidí, hosty byli i ministři zemědělství. Nedávno tam zavítal i prezident Václav Klaus. Pan Dobrovolný to vnímá jako ocenění pro úspěšný podnik, který vybudoval s manželkou a synem prakticky z ničeho. On sám svůj úspěch přisuzuje štěstěně i dobrému nápadu, který zaplnil mezeru na trhu.
