Nechcete-li při zakládání nové firmy ztrácet čas papírováním, můžete ji prostě koupit.
Své společnosti můžete navíc poměrně lacino pořídit i velmi luxusní sídlo. Lidí, kteří využívají tyto služby, přibývá. Čas i image jsou totiž stále dražší komodity.
Jen v první polovině letošního roku přibylo v Česku 13 204 eseróček a 1010 akciových společností. Stále větší podíl na těchto počtech přitom získávají takzvané ready-made neboli předzaložené společnosti.
„Založení obchodní společnosti je časově i administrativně velmi náročné. Celý proces trvá minimálně tři týdny a zahrnuje vytvoření mnoha dokumentů,“ říká Josef Jaroš, obchodní ředitel společnosti Smart Office & Companies. „Náklady na vytvoření společnosti s ručením omezeným jsou zhruba dvanáct až patnáct tisíc korun,“ odhaduje Jaroš. To jsou peníze, které musíte zaplatit notáři a příslušným úřadům. K nim je pak ještě třeba alespoň dočasně připočíst minimálně dvě stě tisíc základního kapitálu.
Kdo prodává – a komu
Lidí, kteří absolvují celý proces sami, je stále dost. Zároveň ale rostou počty těch, kteří se rozhodnou raději soustředit na vlastní podnikání a formality svěří profesionálům. Na trhu se tak objevilo místo pro firmy, které prodávají společnosti. Jen loni prý bylo založeno a následně prodáno přes 2000 ready-made firem. Vyplývá to z průzkumu, který letos v létě provedla agentura Incoma Research. Ta ovšem zkoumala jen sedm hlavních prodejců předzaložených společností, celkové číslo tak bude pravděpodobně vyšší. Největšími dodavateli nepoužitých firem jsou nicméně podle průzkumu Společnosti Online (750 prodaných společností), Chamr & Partners (365 prodaných firem) a Smart Office & Companies (272).
Nabízejí čisté, žádnou předchozí činností nezatížené právnické osoby. Ten, kdo si je koupí, podstatně omezí papírování i dobu čekání na vznik společnosti. Takovou firmu dnes můžete pořídit do čtyřiadvaceti hodin. Rozhodnete-li se jít cestou osamělého bojovníka a společnost si založit sami, rozhodně ušetříte peníze. Například ready-made eseróčko totiž pořídíte za cenu okolo čtyřiceti tisíc korun. Jenže „samostatnost“ vás bude stát mnohem víc času a nervů. „Většinu našich klientů k nám vede zájem o úsporu času a administrativy,“ uvádí Martin Chamr (na obrázku) ze společnosti Chamr & Partners.
Jeho klienti to potvrzují. Jednatelka společnosti Diversity Vlasta Tichá se zakládáním společností neměla zkušenosti. „Obíhání úřadů, papírování a zdlouhavé zjišťování, co všechno je třeba mít a jak to získat, by pro nás byla zbytečná ztráta drahého času. Založení společnosti jsme proto nechali na profesionálech. Dohodli jsme si schůzku, během ní jsme za patnáct minut vše podepsali. Následovala návštěva u notáře a za dalších třicet minut bylo vše hotovo,“ vzpomíná. „Naše společnost se zabývá investováním do různých projektů, v současnosti zejména v oblasti energetiky. Každý projekt je provozován v nové akciové společnosti. Pokud je na zahájení projektu dostatek času, zakládáme si společnosti sami,“ popisuje ředitel společnosti Business Angels Investment Ivo König. Jeho lidé tedy zkušenosti se zakládáním společností nepochybně mají. „Pokud ale projekt vyžaduje rychlou reakci, například rychlý podpis smlouvy s partnerem, nakupujeme ready-made společnost. Hlavním důvodem je připravenost společnosti k právním úkonům. Při jedné schůzce u notáře vyměníme statutární orgány, případně změníme sídlo a jméno, a ještě ten den můžeme společnost používat a podepisovat za ni smlouvy,“ vysvětluje König.
Ready-made firmy ovšem nekupují jen lidé, kteří s podnikáním začínají. „Ti tvoří nanejvýš 30 procent klientely Společností Online. Našimi hlavními klienty jsou developerské či investiční společnosti a velké advokátní kanceláře,“ uvádí Petr Mála z této společnosti.
Bělozubka z Prahy 1
Co může napovědět, že jde o ready-made společnost? Patrně první věc, kterou v rejstříku zaznamenáte, je název. Tři uvedení lídři ready-made trhu již vyprodukovali stovky společností. Každou přitom museli pojmenovat. I jméno společnost prodává, proto musí znít atraktivně a zároveň seriózně. Fantazie začne brzo docházet, jenže využívat služeb reklamní agentury by přišlo draho. Všichni se proto uchýlili k elegantním pomůckám – encyklopedickým slovníkům obsahujícím latinské názvy rostlin či zvířat. V současné době je tak k dostání například Suncus etruscus s. r. o. (Suncus etruscus je zhruba čtyřcentimetrová myš, které se česky říká bělozubka nejmenší.)
Dalším pojítkem jsou sídla společností. Jsou-li společnosti „z jednoho vrhu“, často se jedná o sousedy. Jejich noví majitelé se mohou v některých případech při koupi rozhodnout, že novou společnost nechají sídlit na staré adrese. Pronájem adresy přijde na několik set až tisíc korun měsíčně. Tuto službu přitom poskytují buď přímo sami „výrobci“ předzaložených společností služby, anebo jsou schopni ji alespoň zajistit. Kupříkladu Smart Office & Companies poskytuje sídla ve více městech republiky. „Na všech místech poskytujeme našim klientům stejný servis,“ tvrdí Jaroš.
Za cenu jednoho sídla v Praze 1 u nich přitom pořídíte dvě v Praze 4 a tři v Českých Budějovicích – jedno za tisíc korun. Za atraktivní lokalitu si musíte připlatit, i když ji využijete v podstatě jen na papíře. Vedle toho, že pronajatá adresa dobře zní, umožní vám například i zmizet z dosahu nepříjemných úředníků. Přestěhujete-li sídlo do oblasti, kam nesahá jejich místní příslušnost, elegantně utečete z jejich moci. Ročně přibývají takto sídlících společností stovky až tisíce.
Sporné, leč bezpečné sídlo
O pouhý pronájem adresy, kterou si mohou klienti posléze napsat do obchodního rejstříku a na vizitky, se však nejedná. Takové minimum by bylo možná levnější, ale mnohem nebezpečnější. Obchodní zákoník totiž jasně stanoví, že podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku skutečné místo podnikání. „Jestliže skutečné sídlo společnosti neodpovídá zapsanému, má rejstříkový soud povinnost postupovat v souladu se zákonem. V případě, že se rejstříkový soud dozví, že zapsaný stav odporuje donucujícím ustanovením zákona, vyzve podnikatele ke zjednání nápravy. Nestane-li se tak, může soud rozhodnout i o zrušení společnosti,“ popisují možné důsledky nesouladu zapsaného a skutečného sídla společnosti právníci ministerstva spravedlnosti. „K takovému postupu skutečně v praxi dochází,“ potvrzuje jejich slova mluvčí pražského městského soudu Petr Kulawiak.
S ohledem na to by se mohlo zdát, že kdo si pronajímá adresu, tedy užívá takzvané virtuální sídlo, riskuje. Občanský zákoník ovšem doplňuje, že sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně. Tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. „Tyto podmínky naše sídla splňují,“ říká Adam Zvada, ředitel společnosti Office House, jež firemní sídla nabízí.
Jan Zrzavecký z advokátní kanceláře Hájek Zrzavecký se domnívá, že formálně se o porušení zákona jedná, v praxi ale ovšem ani podle něj problémy nezpůsobuje. Na otázku, zda by klientovi dovolil pronajmout si virtuální sídlo, odpovídá: „Jako advokát bych určitě klientovi nemohl doporučit, aby porušoval předpisy. Nicméně nepředpokládám, že po seznámení s potenciálními důsledky by se klient takového postupu obával.
