Ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, jež sousedí s Francií, se poslední den roku 2019 odpojil druhý blok jaderné elektrárny Philippsburg. Měl instalovaný výkon 1,4 GW a do sítě dodával elektřinu od roku 1985. V provozu tak v Německu zůstává posledních šest reaktorů.
„Jaderná energie je rizikovou technologií. Proto jsem rád, že můžeme odpojit další jaderný blok,“ pochvaluje si konec provozu ministr životního prostředí Bádenska-Württemberska Franz Untersteller ze strany Zelení.
I když druhý blok elektrárny pokrýval spotřebu ve třetí nejlidnatější zemi Německa ze 13 procent, Untersteller se neobává nedostatku energie. Tvrdí, že se musí zvýšit podíl obnovitelných zdrojů.
Průmyslový region nicméně bude muset elektřinu ve vyšší míře dovážet. Nejen z jiných částí Německa, ale především ze sousední Francie, jež ve svém energetickém mixu ze 70 procent spoléhá právě na jádro.
Bod zlomu: dánský Ørsted staví pro Němce první větrný park bez státní pomoci
Na tento paradox upozornil ve svém komentáři německý deník Die Welt. I když se jedná o jeden z nejbohatších a nejúspěšnějších koutů Německa, nebude energeticky soběstačný.
Centrum pro výzkum solární a vodní energie v Bádensku-Württembersku konstatovalo, že do roku 2025 by mělo mít Německo zaručeno dostatek energie, ale jen za cenu dovozu ze sousedních zemí, zejména z Francie a Polska. Zatímco Francie má v EU nejvyšší podíl jaderné energie, v případě Polska to je uhlí.
Německá politika Energiewende, která prosazuje obnovitelné zdroje, je podle vás:
Dále čtěte:
Zelená utopie: vodík pro německý průmysl mají vyrábět obnovitelné zdroje o výkonu 100 gigawattů
Větrné turbíny mohou vyrobit mnohem více elektřiny, než lidstvo spotřebuje
Rakousko blokuje 40 miliard na výzkum jádra v EU
Výstavba větrných turbín v Německu vázne. Ministři se hádají, kdo za to může
