Westinghouse, GE a jejich konkurenti se ženou za 50 miliardami dolarů
Energii lidové republice! Tak by mohl znít slogan řídících pracovníků společností dodávajících zařízení jaderných elektráren, kteří létají do Pekingu. Prodávají tam projekty reaktorů příští generace, bagatelizují plány rivalů a předcházejí si vedení komunistické strany. Vláda prezidenta Chu Ťin-tchaa je odhodlána vynaložit 50 miliard dolarů na zvýšení kapacity výroby jaderné energie ze současných 8,7 milionu kilowatů na 40 milionů kilowatů do roku 2020. Jde o jeden z největších stavebních záměrů v dějinách energetiky. A až se těch 50 miliard dolarů utratí, bude kromě devíti reaktorů, které jsou v provozu dnes, pumpovat elektřinu do nejvýznamnějších měst Číny zhruba třicet nových reaktorů. Většina z nich má být postavena podél pobřežního oblouku sahajícího od provincie Šantung na severovýchodě až do provincie Kuangtung na jihu, což je území, které se rychle industrializuje.
Už jen ze samotného rozšíření kapacity se sbíhají sliny globálním energetickým hráčům včetně takových obrů, jako jsou francouzská skupina Areva, největší firma na světě v oboru technologií pro jadernou energetiku s prodeji ve výši 13,5 miliardy dolarů, stejně jako Westinghouse Electric, Mitsubishi Heavy Industries či ruský Atomstrojexport. Na lovu je také divize společnosti General Electric pro jadernou energii, společnost Alstom se sídlem v Paříži a německý Siemens doufají, že vytěží z kontraktů na reaktorové turbíny a na řídicí a přístrojové systémy.
První kontrakt, který je k mání a představuje hodnotu asi osmi miliard dolarů, je na čtyři reaktory v jižní Číně: dva v Sanmenu v provincii Četiang a další pár v Jangťiangu v provincii Kuangtung. Očekává se, že Peking přijme příslušné rozhodnutí v říjnu, a zatím to vypadá na závod dvou soupeřů: Arevy a konsorcia vedeného firmou Westinghouse, kterou vlastní společnost British Nuclear Fuels. Už léta nepřišla objednávka na zařízení reaktoru z žádného amerického elektrárenského podniku, a dokonce i objednávky z takových „k jádru přívětivých“ zemí, jako je Francie, jsou skrovné. „Je to dost kritické,“ konstatuje Stephen R. Tritch, generální ředitel společnosti Westinghouse, „pokud nejste vybráni brzy, mohlo by se stát, že se vám zabouchnou dveře na trh.“
PODPĚTÍ V SÍTI A SMOG
Není žádným tajemstvím, že Čína potřebuje obrovský přísun nové energie, aby udržela dodávky proudící do výrobního sektoru. Podpětí v elektrické síti je častým rysem života v Šanghaji a Kuangčou. A elektřina z jaderných elektráren tvořila loni zhruba dvě procenta z celkových dodávek elektřiny v Číně oproti 30 procentům v Japonsku. Přesto jsou jaderné elektrárny pouze jednou ze součástí mnohem většího čínského úsilí o modernizaci elektrické rozvodné sítě v zemi.
Poptávka po elektřině stoupá tak rychle, že i když Čína postaví všechny jaderné elektrárny, které jsou na rýsovacích prknech, představitelé energetiky tvrdí, že atomová energie bude tvořit jen asi čtyři procenta celkové produkce. Je to tím, že v zemi se také stavějí desítky konvenčních elektráren. Čína se však chce odklonit od elektráren spalujících uhlí s vysokým obsahem síry, které jí způsobují strasti se smogem a kyselými dešti dosahujícími světové úrovně. Tento její cíl zvyšuje hodnotu elektřiny z jádra. „Jaderná energie je ekologická,“ uvádí Wu Čung-sin, profesor Institutu jaderné a nové energetické technologie na Univerzitě Čching-chua v Pekingu.
Firmy Areva a Westinghouse byly nadšené, když se Čína v současném nabídkovém řízení rozhodla pro jejich typ reaktorů chlazených stlačenou vodou. Tím Číňané vyřadili konkurenční technologii, jako jsou reaktory firmy GE chlazené vodou a elektrárny využívající těžkou vodu. Ty prodává kanadská společnost Atomic Energy, dvě z nichž už jsou v Číně v provozu. Společnosti GE a AEC doufají, že si Číňany přemluví, aby si v budoucnosti objednávali elektrárny od nich. „Vyptávali jsme se, zda se můžeme zúčastnit nabídkového řízení, ale chtějí tlakovodní reaktory,“ konstatuje Andy White, prezident a generální ředitel podniku pro jadernou technologii společnosti GE Energy, sídlícího ve Wilmingtonu v Severní Karolíně. „Čína by měla zvolit model dvou technologií, podobně jako jiné země.“
Peking však tlačí zájemce k velkému ústupku, protože trvá na obrovských transferech jaderného know-how na lokální partnery. Aby firmy Areva i Westinghouse získaly obchody, zavázaly se, že se o svou technologii s Číňany podělí. Čína jde po vyšlapané cestě: Japonsko, Jižní Korea, a dokonce i Francie použily k vybudování vlastního jaderného průmyslu technologii poskytnutou firmami GE a Westinghouse. „Pokud mají zájem stát se zcela soběstačnými, pomůžeme jim v tom,“ uvádí generální ředitel Tritch, „vymýšlíme stále lepší technologii.“ Společnost Westinghouse chce prodat Číně nový tlakovodní reaktor AP1000, který společnost propaguje jako mnohem bezpečnější než reaktory ze 70. let minulého století, jež převládají nejen v Číně.
Také Francouzi odstranili všechny překážky, aby ulovili kontrakty. Společnost Areva už má postavené a v provozu čtyři čínské reaktory a získala body pro to, aby mohla poskytovat technickou pomoc při výstavbě dvou reaktorů čínské konstrukce, které se objevily on-line v letech 2002 a 2004. Nejnovější tlakovodní rektor Arevy má kapacitu 1700 megawattů, 1000 megawattů má mít navrhovaný reaktor firmy Westinghouse. „Máme výrobek, který je zcela moderní,“ uvádí Arnaud de Bourayne, šéf Arevy pro čínské projekty.
Prodeje firmy Westinghouse komplikuje rozhodnutí přijaté počátkem letošního roku mateřskou společností British Nuclear Fuels přestat podnikat v oboru jaderných elektráren a firmu prodat. Konkurenti se domnívají, že tato nejistota by mohla poznamenat její nabídku. Dalším problémem je odpor v Kongresu USA k poskytování půjček a záruk na půjčky ze strany Exportní a importní banky USA. Jedním z důvodů je to, že Westinghouse, i když sídlí v pensylvánském Monroevillu, je v britských rukou a patrně bude prodána jiné zahraniční skupině, takže kritikové tvrdí, že si ani nezaslouží pomoc amerických daňových poplatníků.
ENERGETICKÁ POLITIKA
Návrh zákona o účelových fondech, který schválila Sněmovna reprezentantů, znamenal, že Exportní a importní banka ztratila oprávnění financovat zakázky Westinghouse. Firma ale doufá, že Senát toto oprávnění na jednáních příslušného výboru obnoví. Společnost Westinghouse, která má podporu vlády, poukazuje na to, že v USA zaměstnává 5000 pracovníků. Aby podpořili svou věc, představitelé společnosti naznačují, že absence tohoto financování může zhatit obchody. A velké objednávky na jaderné elektrárny by mohly zmírnit pasivní bilanci obchodu USA s Čínou.
Dalším velkým potenciálním hráčem je japonská společnost Mitsubishi Heavy Industries, která Číňanům už dodává uhelné a plynové elektrárny. Mitsubishi je dlouholetým partnerem firmy Westinghouse, a může ji dokonce od Britů koupit. „Jaderné reaktory se stávají stěžejní oblastí podnikání,“ tvrdí prezident Kazuo Tsukuda, „potřebujeme, aby značka Westinghouse rostla.“ Ať toto první kolo vyhraje kdokoli, spolehněte se na to, že řídící pracovníci zahraničních energetických společností budou bláznivě pádit do Číny ještě hodně roků.
Radioaktivita
Tyto společnosti soupeří o kontrakty na reaktory do Číny
SPOLEČNOST - STÁT - TYP REAKTORU
- Westinghouse - USA/VELKÁ BRITÁNIE - tlakovodní
- General Electric - USA - horkovodní
- Areva - Francie - tlakovodní
- Atomstrojexport - Rusko - tlakovodní
- Atomic Energy - Kanada - chlazený těžkou vodou
- Mitsubishi Heavy - Japonsko - tlakovodní
Pramen: BusinessWeek
Copyrighted 2005 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
PŘEKLAD: Jiří Kasl