Nový šéf Komerční banky je pro mnohé velkou neznámou
Jako blesk z čistého nebe přišlo v minulém týdnu jmenování sedmatřicetiletého Radovana Vávry předsedou představenstva Komerční banky. Mezi kandidáty na post nejvyššího představitele této peněžní instituce se objevil až mezi posledními. Jeho volba byla pro mnohé překvapivá. Řada lidí o něm hovoří jako o inteligentním mladém muži, někteří však poukazují i na to, že dosud vlastně nepůsobil v komerčním bankovnictví.
Vávra si po studiích na Vysoké škole ekonomické v Praze odskočil na dva roky ještě na University of South Carolina. Do finančního světa vstoupil v roce 1993. Stal se konzultantem pro fúze a akvizice u obchodníka s cennými papíry
Creditanstalt Securities. Odtud přešel do sesterské investiční společnosti, v níž pracoval společně s Michalem Větrovským. Toto setkání bylo pro jeho nynější nástup do Komerční banky mimořádně důležité.
Michal Větrovský, dosud člen představenstva České pojišťovny, je rovněž mezi těmi, kteří se mají brzy objevit v čele nejvyššího výkonného orgánu Komerční banky. Těžko říci, jaká domluva mezi ním a jeho bývalým kolegou Vávrou proběhla. Větrovského otec Jiří působí na ministerstvu financí, které o obsazení představenstva de facto rozhodovalo. Do loňského podzimu byl ředitelem odboru pro mezinárodní finanční vztahy, nyní působí jako poradce náměstka pro privatizaci Jana Mládka. Ti, kteří mají rádi teorie vlivných part, v tom mohou vidět spojitost. Informace týdeníku EURO však jednoznačně napovídají tomu, že by to byla vidina falešná.
Po odchodu z investiční společnosti Creditanstalt se Radovan Vávra stal v roce 1996 jednatelem a generálním ředitelem makléřské firmy Citicorp Securities. Vávrův oficiální životopis uvádí, že stál u jejího zrodu. O rok později stanul jako předseda představenstva v čele Citicorp Investiční společnost. Toto období jeho profesionální kariéry je spojeno s otazníky za otázkou, co je a co není úspěch. Investiční společnost se zcela nepochybně stala úspěšnou. Ve svých fondech dokázala shromáždit aktiva za více než dvě miliardy korun. S tímto výsledkem se dlouhou dobu dělila o druhé až třetí místo na žebříčku podle aktiv spravovaných korunovými fondy (které nevznikly v kuponové privatizaci). O prsa soutěžila s Pioneerem a výrazně zaostávala jen za lídrem trhu, Spořitelní investiční společností.
Tento výsledek rozhodně není k zahození a lze jej nazvat úspěchem. Zlí jazykové ovšem tvrdí, že jej mělo na svědomí jen několik velkých klientů. Ve druhé polovině roku 1999 postihl Citicorp – zvláště fond zaměřený na finanční trh – odliv klientů a aktiv v řádu stovek milionů korun. Výnos fondu také nebyl nijak oslnivý, za rok 1999 jen 2,56 procenta. Odborníci tvrdí, že za to může špatná politika řízení daňové pozice, založená ještě za působení Radovana Vávry. Těžko rozlišit, zda jde o pomluvy, či skutečnost. Na začátku roku 1999 ale jednorázově prudce poklesly kursy růstového fondu peněžního trhu. Správci řekli pro časopis Fond Shop, že to zapříčinil odpočet daně, na který na rozdíl od jiných společností nevytvářel Citicorp v průběhu předchozího roku žádné rezervy.
Citicorp byl ovšem například první investiční společností, která prošla přelicencováním Komise pro cenné papíry. I v tomto případě však Vávrovi odpůrci říkají pověstné „ale . Nynější šéf Komerční banky byl totiž znám jako velký příznivec nedávno odvolaného předsedy prezidia komise Jana Müllera.
V době přelicencování byl Vávra už v Citibank, kam přestoupil během roku 1998. Stal se členem představenstva a viceprezidentem pro malou a střední podnikovou klientelu. Inicioval vytvoření programu podpory malého a středního podnikání prostřednictvím internetového bankovnictví. V jeho rámci Citibank poskytla nové úvěry v celkové hodnotě 1,8 miliardy korun. Jedni tento projekt chválí, druzí tvrdí, že zůstal za očekáváním. Banka ale přijala stejný projekt i v Polsku a Maďarsku.
Čím se předvede Radovan Vávra v Komerční bance, lze těžko předvídat. Jde o jinou úlohu, než zastával doposud. Zatím ale ve svých projevech jednoznačně vystupuje jako racionální pragmatik. I když hovoří o prvořadé potřebě dovést banku k privatizaci, na rozdíl od svého předchůdce zdůrazňuje, že je třeba provádět změny a nastartovat procesy, které by musel provést i nový investor. Můžeme tedy zřejmě čekat racionalizaci, třeba i zavádění nových produktů. Pokud se to podaří, potom se samozřejmě bude Komerční banka prodávat lépe. Vávra to zřejmě ví, stejně jako si je podle svých prohlášení vědom toho, že nemá smysl prodávat banku už letos za každou cenu. „Pokud jsou hlavními kritérii kvalita strategického partnera a maximální výnos pro akcionáře, může se stát, že tento časový horizont nebude optimální, prohlásil pro ČTK.
