Z Prahy by mohly vést čtyři vysokorychlostní železniční koridory, a to do Drážďan, Mnichova, Wroclawi a na Brno a dále do Rakouska. Vyplývá to z dokumentu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), který projednal magistrátní výbor pro dopravu. Termín stavby není přesně daný, první stavby by mohly začít po roce 2030.
„Tratě jsou koncipovány tak, aby na ně mohly vyjet všechny druhy vlaků, jak vysokorychlostní, které pojedou rychleji než 160 kilometrů v hodině, tak i příměstské vlaky,“ řekl Radek Čech z odboru strategie SŽDC. Některé trasy jsou zaneseny v návrhu územního plánu. Podle Čecha SŽDC prosazuje zejména jižní výjezd z Prahy přes Hostivař, protože páteří železnice je trať z Prahy do Brna.
„Jednoznačnou prioritou z vnitrostátního hlediska mezi novostavbami zaujímá úsek Praha-Brno, který je důležitým úsekem nejen pro samotnou Českou republiku, ale pro celou střední Evropu,“ řekl. Pro trať na Brno již existuje zadání studie proveditelnosti. SŽDC pracuje se dvěma variantami spojení, jde o severní a jižní trasu. Severní vede přes Havlíčkův Brod a jižní přes Benešov a Jihlavu.
Další významnou trasou je propojení Prahy a Drážďan. Trať směrem ku Praze má být navržena pouze pro vysokorychlostní osobní vlaky s rychlostí až 350 kilometrů v hodině. Nákladní dopravě budou nadále sloužit dvě nynější dvoukolejné tratě.
V příštím roce by SŽDC podle Čecha chtělo vyřešit celý dopravní uzel Prahy. Zpracování studie proveditelnosti pro trať Praha-Drážďany by mělo být hotovo v lednu 2019, pro trasu z Prahy do Brna a dále do Břeclavi by měla být studie zadána letos, stejně tak pro trať do Plzně. SŽDC chce rovněž prověřit možnost vybudování tunelu z Edenu do Běchovic.
Analýza Miroslava Zámečníka: Vysokorychlostní tratě se v Česku nevyplatí aneb Proč aritmetika vítězí nad politikou
Centrum pro efektivní dopravu (Cedop) v březnu uvedlo, že s francouzskou společností Egis Rail začne pracovat na studii proveditelnosti na stavbu rychlotrati z Prahy do Drážďan. Pokud vše půjde podle plánu, mohla by tato první česká vysokorychlostní trať být v provozu v roce 2035.
V Evropě existuje 8000 kilometrů rychlotratí, kde vlaky mohou jezdit na nově postavených tratích rychlostí 250 kilometrů za hodinu a více, uvedl již dříve výkonný ředitel Společenství evropských železničních společností Libor Lochman.
O vysokorychlostních tratích dále čtěte:
Poslanci chtějí urychlit výstavbu vysokorychlostní železnice o 10 let
Vysokorychlostní železnice v Česku? Za půl bilionu
Zakázka za tři miliardy stojí. Čtěte:
Eurovia napadla tendr na stavbu trati v Praze za více než tři miliardy korun. Zakázka stojí
