Menu Zavřít

Realitní krize trvá

20. 9. 2011
Autor: Euro.cz

Většina nemovitosti zůstává předražená, a to o dvacet až třicet procent, myslí si šéf realitní společnosti Svoboda & Williams

Klientela pražské společnosti Svoboda & Williams se za posledních dvacet let několikrát proměnila. Zatímco těsně po revoluci šlo o expaty, kteří našli práci v české metropoli, v době stavebního boomu realitní kancelář nejčastěji oslovovali investoři pocházející především z Anglie, Irska a Spojených států. „Ti se ale o české nemovitosti přestali zajímat ve chvíli, kdy se objevily první informace o realitní krizi ve Spojených státech. Tedy rok předtím, než přišla k nám,“ říká Prokop Svoboda, jednatel a spolumajitel realitky zaměřené na luxusní nemovitosti. Dnes se prý o prvotřídní pražské byty a domy zajímají hlavně Češi, kteří vydělali dost peněz a chtějí si dopřát luxusní bydlení.

Proměnila se za zhruba 20 let, kdy je vaše společnost na českém trhu, definice luxusní nemovitosti? To vnímání je pořád trochu jiné než v zemích na západ od našich hranic. U nás považujeme za luxusní nemovitosti, jejichž cena začíná na 70 tisících korunách za metr čtvereční. V zahraničí je to více, alespoň 100 tisíc korun za metr čtvereční. Představy o luxusu se ale u nás za poslední léta hodně posunuly. Česká společnost se emancipuje a kultivuje – lidé jsou vzdělanější a zcestovalejší, a proto také mají větší přehled o stylu, architektuře a designu.

Jsou některé charakteristiky stále platné? Které jsou už naopak minulostí? Stále je nejdůležitější výjimečná lokalita, výhled a také architektura. Lidi dnes zajímá i historie nemovitosti, žádoucí je, aby s ní byl spojen nějaký příběh. Zřejmý je dnes trend směřující k jisté střízlivosti architektury. Nežádoucí jsou proto například různé přezdobené pseudobarokní stavby, které byly oblíbené dříve. Zároveň je pořád poptávka po původních stavbách třeba v historických částech Prahy. Co se týče vybavení, požadavkem poslední doby jsou různá hi-tech zařízení.

Které lokality dnes patří v Praze k nejatraktivnějším? Příliš se to nemění – k nejlepším pražským adresám bude zřejmě vždycky patřit Ořechovka, Hanspaulka a historické centrum Prahy. Trh je ale roztříštěnější, a proto přestává platit, že jako špičková je vnímána celá lokalita. Dnes je to spíše o mikrolokalitách. To znamená, že cenu si udrží některé nemovitosti v částech, jako jsou Vinohrady, Žižkov nebo Smíchov či některé centrální části Prahy, nebude to už ale platit plošně. Jedinými zatím odolávajícími lokalitami, které si drží ceny, jsou právě Ořechovka, Hanspaulka a také Braník a Hodkovičky.

Mají zmíněné mikrolokality nějaká poznávací znamení? Kupříkladu to, jaké máte sousedy. Existují například místa, která jsou mimořádně oblíbená mezi nejúspěšnějšími podnikateli, a ti se pak do nich sestěhovávají. Tam, kde je starší bytová zástavba, je rozdíl, jestli dům prošel jen privatizací nebo úplnou rekonstrukcí a byty byly následně rozprodány novým vlastníkům, kteří mají jiný pohled na užívání domu a fungování v něm. Každému, kdo plánuje kupovat byt v domě po privatizaci, doporučujeme, aby si udělal průzkum a zjistil, jaké poměry panují v domě a nakolik se proměnila jeho vlastnická struktura.

FIN25

Jak se na prodeji těch nejlepších českých nemovitostí projevilo posledních pár let, kdy svět zachvátila realitní krize? Krize trh zablokovala. Prvním projevem nebylo to, že by ceny začala srážet, ale přišla stagnace. Pokud bych měl užít nějakou frázi, pak by to byla ta, která tvrdí, že realitní bublina trvá. Nikdo tu úplně nekrvácel, ale prodávající a kupující, jejichž představy se významně rozcházely, se raději na čas stáhli z trhu. Tvrdím, že většina nemovitostí, která je dnes na trhu, je předražená, a to o 20 a možná i 30 procent.

Máte tedy méně práce než před krizí? Teď jsme v situaci, kdy čelíme přetlaku nabídky. Trh se totiž rozhýbal na straně prodávajících a přichází na něj poměrně velký objem nemovitostí. Naopak kupující si často nabízené nemovitosti jen oťukávají. Jako kancelář jsme teď proto hodně zaměstnáni a hodně se naběháme. Pečlivě si ale každou nemovitost, kterou chceme nabízet, vybíráme. Máme jasnou představu o tom, za kolik je možné ji prodat, a protože nechceme ztrácet čas ani si kazit jméno, z nerealistických nabídek hned couváme.

  • Našli jste v článku chybu?