Reality show v budově televize

28. 1. 2003

Byl americký šéf stanice NTV předem odsouzen k odchodu?

Když se Boris Jordan předloni na jaře chopil kormidla nezávislé televizní stanice NTV, přetékal optimismem. Tento americký finančník, který již delší dobu žil v Moskvě, měl plán: chtěl, aby stanici koupilo vedení televize, a převzalo ji tak od tehdejšího nového majitele, plynárenského gigantu Gazprom. Odhodlaná, ale krachující televizní společnost se pak měla stát výspou finanční a redakční nezávislosti. “Gazprom obchoduje s plynem a nepotřebuje mediální firmu, zvláště takový horký brambor, jakým je NTV,” řekl tenkrát Jordan vzrušeně časopisu BussinesWeek. “Je to pro mne příležitost. Mohu využít své schopnosti finačního manažera, zkušenosti s podnikáním a z desetiletého pobytu v Rusku a vybudovat rozsáhlou mediální firmu – na principech, které akceptujeme na Západě.”
Věci se ale vyvíjely trochu jinak. Uběhly necelé dva roky a šestatřicetiletý Jordan je bez práce. Dne 17. ledna ho Gazprom neočekávaně odvolal z místa generálního ředitele společnosti Gazprom-Media. Důvody? Gazprom to vysvětlil rozdílnými názory na strategii. Jordan skutečně vrátil NTV do zisku, ale nedokázal stanici oddělit od neprůhledné, státem kontrolované mateřské společnosti. A Gazprom, vlastněný ze 38 procent státem a s vládní většinou ve svém představenstvu, stále NTV kontroluje.
Jordan dostal lekci. Částečně proto, že vláda prezidenta Vladimira V. Putina, která vlastní další dvě hlavní ruské stanice, není ochotná vzdát se svého vlivu ve vysílání. Putin kritizoval jeho NTV za neúnavné reportáže o obsazení moskevského divadla čečenskými teroristy a následném masakru. Po Jordanově odchodu nyní NTV hrozí, že se v podzimních parlamentních volbách a při volbě prezidenta plánované napřesrok stane hlásnou troubou Kremlu. Za Jordanovým nuceným odchodem však nelze vidět jen trest za ušlechtilý boj za nezávislost médií. Jeho příběh je také historkou ze světa byznysu: o ctižádostivém podnikateli, který přecenil vlastní schopnosti a podcenil své protivníky. Jordan, Američan ruského původu a bývalý bankéř Credit Suisse First Boston, sám sebe prezentoval jako most mezi velkými investory na Západě a temným světem politikaření a peněz v Rusku.
V jeho případě se most zhroutil. Jordanovi, který se pyšnil svými obchodními schopnostmi, se nepodařilo podnik odkoupit. Tvrdí, že pro svůj plán získal podporu západních investorů včetně prominentní celosvětové mediální společnosti, kterou odmítl jmenovat. Za hlavní překážku označil generálního ředitele společnosti Gazprom Alexeje B. Millera, jenž údajně nikdy nepochopil podmínky transakce.
Jenže ani Jordan se nikdy nenaučil, jak se pohybovat v polofeudálních vztazích, které v Gazpromu vládly. Nerozvinul klíčový vztah s šestatřicetiletým Alexandrem Dybalem, ctižádostivým předsedou představenstva Gazprom-Media, což je holdingový vlastník stanice NTV v rámci Gazpromu. Dybal, který byl minulý týden jmenován Jordanovým nástupcem ve funkci generálního ředitele společnosti, prohlašuje, že jeho předchůdce musel odejít, protože neinformoval Gazprom o klíčových bodech obchodní strategie. “Naše spory byly o tom, jak řídit podnik, ne o politice,“ dodává. Nikolaj Senkevič, jeden z Dybalových zástupců, který byl 22. ledna jmenován úřadujícím ředitelem NTV. Jordan to v NTV nepochybně neměl nikdy jednoduché. Převzal funkci poté, co Gazprom přinutil k odchodu zakladatele NTV a nelítostného Putinova kritika Vladimíra Gusinského, který nyní žije v zahraničí. Skeptici tehdy předpokládali, že Jordan přemění NTV na loutku ovládanou Kremlem, ale nestalo se tak. NTV odvážně informovala o citlivých tématech včetně korupce v armádě.
Pod Jordanovým vedením se zlepšily také finance společnosti Gazprom-Media. Za poslední rok zaznamenala organizace zisk ve výši 495 tisíc USD při tržbách 237 milionů USD; v roce 2000 měla přitom ztrátu 35,3 milionů USD. V NTV, jež je jádrem aktiv společnosti Gazprom-Media, vyletěly příjmy ze 70 milionů USD v roce 2001 na 127 milionů USD v minulém roce. “Předávám podnik, který je poprvé ve své historii ziskový,” říká Jordan. “A mou jedinou chybou je, že nejsem jeho vlastníkem.” Popírá, že by neinformoval Gazprom o zvolené strategii a odmítá komentovat, zdali k jeho nucenému odchodu vedly politické důvody.
Nemusíme ale Jordana litovat. Za předčasné odstoupení od smlouvy s Gazpromem může očekávat „značnou” sumu, podotýká Dybal. “Někdy to dopadne dobře, někdy ne,” říká Jordan o podnikatelských projektech. Momentálně má v plánu dovolenou v Americe – a potom se vrací zpět do riskantního světa zákulisních obchodů ve městě, kde nalezl nový domov. Historie podnikatele Borise Jordana

1992 Jako zaměstnanec moskevské pobočky společnosti Credit Suisse First Boston Corp., přesvědčuje zahraniční investory, aby skoupili privatizačních kupóny ve výši 400 milionů USD, vydané pro ruské občany

1995 Pomáhá se sjednáním “půjček na akcie”, ruští oligarchové za ně získávají výnosná státní aktiva, a to za minimální ceny.

Duben 2001 Přebírá řízení nezávislé televizní stanice NTV a později je jmenován také generálním ředitelem společnosti Gazprom-Media, tedy mediální dcery plynárenského holdingu.