Rebel s motýlkem

12. 3. 2002

Martin Ebner otřásá Evropou

Nejkontroverznější a nejobávanější švýcarský finančník Martin Ebner se občas sám přirovnává ke středověkému válečníkovi s halapartnou. Pěšáci touto dlouhou zbraní se sekerou a hákem na konci strhávali rytíře z koní a na zemi je pak doráželi. Zhruba tak nějak lze charakterizovat i postup předsedy představenstva BZ Group Holding a zastánce akcionářů na moderním obchodním kolbišti v průběhu posledních sedmnácti let. Ebner zbohatl tím, že skupoval významné podíly v největších a nejstabilnějších společnostech v Evropě a pak po managementu pod hrozbou možných následků vyžadoval, aby své firmy zefektivnily.
A nevyhrožoval nadarmo. Při posledním nájezdu Ebner pořádně zatřásl strojírenským gigantem ABB, v němž BZ Group získala desetiprocentní podíl. Loni ztratila neohrabaná ABB tři čtvrtiny své tržní hodnoty a Ebner přišel o slušné jmění. To ho rozčílilo natolik, že se spolu s dalšími postaral o to, aby předseda představenstva Percy Barnevik přišel o funkci. Potom pomohl dosadit nové manažery, mimo jiné i ostříleného šéfa farmaceutické společnosti Aventis Jurgena Dormanna, kteří mají ABB revitalizovat. Nejeden investor je přesvědčen, že to byl právě Ebner, kdo pustil do oběhu zprávu, že Barnevik získal od ABB tajné odchodné ve výši desítek milionů dolarů. Pobouřil tím snad všechny evropské podnikatele. „Ebner už pořádně zamával s celou řadou velkých společností,” říká k tomu Stéphane Garelli, který přednáší na IMD International Business School v Lausanne, a dodává, „Pochybuji, že by někdo mohl mít radost, když mu zavolají, že Ebner kupuje jeho akcie.”
Poslední dobou zvonily telefony o sto šest. V lednu BZ oznámila, že získala dvacetiprocentní podíl ve švýcarské pojišťovně Bâloise Holding, o níž se říká, že je zralá na převzetí. Očekává se, že Ebner teď najde kupce. Bylo by však bláhové domnívat se, že se nelítostný finančník zaměřuje pouze na švýcarské společnosti. V minulých letech získala firma BZ nebo její investiční fondy podíly ve švédské holdingové společnosti Investor, italském gigantu v elektrotechnickém průmyslu Olivetti, v Citigroup a britské bance HSBC. „Ebner je aktivnější než kdy předtím,” říká Javier Lodeiro, analytik curyšské Bank Leu.
Martin Ebner se narodil v rodině tiskařského dělníka a vyrůstal v městečku Wilen u jezera nedaleko Curychu, kde žije v nenápadném domě dodnes. Neexistuje snad fotografie, na které by byl zachycen bez motýlka. Říká se o něm, že je tvrdohlavý a nedůvěřuje nikomu, koho pořádně nezná. I když je zřejmě miliardář, nedává to nijak najevo. „Ve vysoké společnosti na něho nenarazíte a svým bohatstvím se nikde nechlubí,” říká o něm jeden bývalý obchodní partner. Ebner, který s výjimkou každoroční lednové tiskovky společnosti BZ s novináři skoro nekomunikuje, odmítl časopisu BusinessWeek poskytnout k tomuto článku rozhovor. „Podle něj je hodina strávená s novinářem ztrátou času,” vysvětluje zmíněný bývalý partner. „Když to ale vyhovuje jeho obchodním zájmům, tak si tisk předchází.”
Hlavní fondy společnosti BZ si trvale vedou lépe než zbytek švýcarského akciového trhu. A Ebnerova BZ Bank, jež se zabývá především obchodováním s cennými papíry, vykázala v loňském roce kapitálovou návratnost ve výši 32 procent. Finančník se však stává terčem otevřené kritiky. Je vnímán jako krvelačný nájezdník, kterému nejde jenom o peníze, ale také o zostuzení establishmentu. „Když mu nějaká velká společnost padne do oka, jde nemilosrdně po ní,” říká Andreas Reinhart, finančník, jenž Ebnerovi pomáhal prosadit se, ale pak se s ním rozešel kvůli rozdílným názorům na strategii.
Zdá se, že Ebner ví, co dělá. Po vystudování práv v Curychu a doktorátu z ekonomie na University of Florida začal pracovat v aristokratické soukromé Bank J. Vontobel & Co., kde se vypracoval až na šéfa poradního oddělení pro institucionální investory. Ebner se domníval, že by se měl stát generálním ředitelem, ale rodina Vontobelových měla vlastního kandidáta. Z banky proto odešel a v roce 1985 založil společnost BZ.
S podporou hrstky evropských institucionálních investorů a obchodníků s cennými papíry si BZ rychle získala jméno v usedlém světě švýcarských financí. Stala se první novou firmou po dvaceti letech, která se dostala na curyšskou burzu a nedlouho poté se na celkovém obchodovaném objemu burzy podílela z dvaceti procent. Od samého počátku se chovala jako inovátor. Vytvořila kryté opční listiny na švýcarské akcie a přišla s řadou dalších složitých instrumentů, díky nimž se švýcarský trh stal atraktivnější pro investory.
Na druhou stranu byla ale tato strohá firma s pouhými třiceti zaměstnanci (včetně Ebnerovy manželky Rosemarie, která vede kancelář) nejenom inovativní, ale minimálně stejně kontroverzní. V roce 1988 se Ebner pokusil získat pátou největší švýcarskou banku Bank Leu. Troufalý plán mu zhatila silná opozice v establishmentu. Bank Leu nakonec připadla společnosti Crédit Suisse. Ve druhé polovině 90. let rozhořčil Ebner řadu osob ve švýcarských pevně propojených obchodních kruzích taktikou, již zvolil pro své tažení proti Union Bank of Switzerland. Ve snaze zvýšit výkonnost banky kritizoval na setkání akcionářů strategii představenstva. Takovou konfrontaci ve Švýcarsku nepamatovali. „Opravdu jsme si mysleli, že se snad zbláznil,” říká jeden bývalý člen představenstva Union Bank. Vzpomíná si, že tenkrát museli pracovat přes velikonoční svátky, aby útok odvrátili. Konfrontace ale funguje. Poté, co Union Bank zamítla Ebnerovy požadavky na zefektivnění své struktury a snížení nákladů, si Ebner v roce 1997 vynutil její prodej menší, ale zato pružnější Swiss Bank Corp., a dal tak vzniknout kolosu v oblasti finančních služeb UBS.
Ebner vždy prosazoval omezení vlivu státu. V roce 1998 znovu pohnul žlučí elitním finančníkům v Curychu, protože svou společnost BZ převedl do rodného Wilenu v sousedním kantonu Schwyz, a omezil tak její daňové zatížení na polovinu. Protože se mu ale daně zdály vysoké i tam, přišel loni s požadavkem, aby je orgány ve Schwyzu snížily. Kanton to odmítl a Ebnerova firma rozšířila pamflet nazvaný „Co by schwyzerští voliči měli vědět”, v němž uváděla pádné argumenty pro snížení daní.
Kolegové Ebnera hájí. „Není proti establishmentu, jenom stojí mimo něj,” říká ekonom Kurt Schiltknecht, jeden z členů představenstva BZ Group. Schiltknecht, který se s Ebnerem zná už od školy, si myslí, že by se na jeho kolegu mělo pohlížet spíše jako na švýcarského Warrena Buffetta než Carla Icahna. „Když vidí, že si investice nevedou dobře, požaduje nápravu. To přece není nerozumné,” dodává.
Ebnerovi kritici doufají, že za to, co provedl v ABB, ho trest nemine. Podle nich koupil společnost hodně draze a měl to vědět. Schiltknecht připouští, že BZ byla „ohledně potenciálu ABB optimistická”. „Mysleli jsme, že máme všechny potřebné informace, ale nebylo tomu tak,” dodává na vysvětlenou. Pokud Ebner konglomerát neoživí, mohl by přijít až o 800 milionů dolarů.
Ebner možná dělá chybu také v tom, že se zaplétá s klanem Wallenbergů, kteří ovládají švédský holding Investor. V něm drží 11,4 procenta. Podle analytiků se už teď hodnota jeho podílu snížila o 150 milionů dolarů. Finančník je však stále přesvědčen, že s Investorem udělá štěstí. Podle Schiltknechta budou Wallenbergovi „donuceni něco udělat… [buď] odkoupit akcie zpět, zeštíhlit společnost, začít vyplácet vyšší dividendy, nebo skupinu rozdělit”. I když Ebner možná občas šlápne vedle, je to stále ještě mazaný podnikatel, který neztrácí trpělivost. A evropští rytíři už po tolika letech na kolbišti vědí, že od jeho halapartny je dobré držet se co nejdále.

Transakce Martina Ebnera

PROSINEC 1997
Zařizuje prodej Union Bank of Switzerland korporaci Swiss Bank.

ZÁŘÍ 1999
Rozděluje holding Alusuisse-Lonza. Alusuisse prodává společnosti Alcan.

PROSINEC 2000
Oznamuje, že získal desetiprocentní podíl v holdingové společnosti Investor, která patří rodině Wallenbergů, a požaduje její zefektivnění.

KVĚTEN 2001
Dvacetiprocentní podíl ve farmaceutické společnosti Roche prodává jejímu dávnému rivalovi firmě Novartis a pro svůj podnik vydělává dvě miliardy dolarů.

LEDEN 2002
Získává dvacetiprocentní podíl v pojišťovně Bâloise.

LISTOPAD 2001
V rámci ozdravné kůry, kterou předepsal strojírenskému gigantu ABB, odstraňuje z funkce předsedy představenstva Percyho Barnevika.

Popisek k fotografii Ebnera
Martin Ebner: Statečný bojovník, nebo krutý nájezdník?

Popisek k fotografii dělníka na str. 61
GENERÁTOR ABB, firmy, která Ebnera naštvala