Menu Zavřít

Rebranding. Zn. rychle

28. 12. 2006
Autor: Euro.cz

V roce 2008 chceme udělat IPO na varšavské burze, říká generální ředitel PVT

Společnost PVT na konci uplynulého roku změnila majitele. „Doposud jsme byli stoprocentní dceřinou společností Prokom Software. V rámci jeho přeskupení došlo 1. prosince k fúzi společností Softbank a Asseco Poland do nového subjektu Asseco Poland, jehož součástí se stala i PVT. Nyní je plánován vznik společnosti Asseco Czech Republic, která vznikne rebrandingem PVT. Na to navazuje cíl pro rok 2008, tedy vstup firmy na varšavskou burzu formou IPO,“ řekl týdeníku EURO Marian Pijarski (50), předseda představenstva a generální ředitel PVT.

EURO: Bylo již rozhodnuto, kdy a jak bude probíhat rebranding na Asseco Czech Republic? PIJARSKI: Definitivně o tom rozhodnuto zatím nebylo, ale předpokládám, že k tomu dojde v první polovině roku. Já osobně bych rebranding provedl co nejrychleji, není s čím otálet, ale není to jen mé rozhodnutí, je to především na akcionářích.

EURO: Máte v plánu ponechat značku PVT pro některé produkty, nebo rovnou přistoupíte ke kompletnímu rebrandingu a „útlumu“ brandu PVT? PIJARSKI: Přemýšleli jsme o tom, zda se vydat cestou jednorázové změny identity, nebo zvolit postupný rebranding, například PVT/Asseco. Po zkušenostech kolegů z Polska a Slovenska si myslím, že půjdeme cestou přímé změny identity. Je to jasný signál, že vzniká nová silná firma. Pravdou je, že brand PVT je v některých kruzích vnímán velmi dobře, ale jinde zas ne. Setkávám se na místním trhu se spoustou lidí a názory na značku PVT jsou hodně různé. Jedna ideální cesta neexistuje a my budeme muset nějakou zvolit.

EURO: Jak dlouho trvá proces příprav IPO a co všechno to obnáší? PIJARSKI: Základem jsou dobré hospodářské výsledky, abychom vůbec mohli o IPO uvažovat; na tom pracujeme již dnes. Další součástí je organizační, přípravná stránka. PVT nemá s IPO žádné zkušenosti, je to pro nás kompletně nové, dobré ale je, že stejně postupovali kolegové v Polsku a na Slovensku, cesty jsou tedy již prošlapané. Obecně se dá říci, že velké úsilí bude vyžadovat příprava potřebných dokladů. Poslední fáze pak bude na managementu – přesvědčit potenciální investory, že ta firma za to stojí, že je tím správným subjektem, do kterého by měli investovat prostředky. Budeme s potenciálními investory absolvovat roadshow, kde je o tom budeme přesvědčovat.

EURO: Padlo již rozhodnutí, jak velký podíl na burze nabídnete? PIJARSKI: Ne, na to je zatím příliš brzy a rozhodnou o tom akcionáři. Důležitý je v tento moment především fakt, že IPO slovenského Asseka bylo velice úspěšné, což naznačuje, že je v oboru IT v tomto regionu velký potenciál, že mu investoři věří. Vliv na IPO bude mít i vývoj na varšavské burze. Tamní kapitálový trh, stejně jako například pražská burza, si dnes vede dobře, příliv kapitálu je znatelný, takže současná doba je pro IPO příhodná. Dnes ale nikdo nedokáže odhadnout, co se bude dít v roce 2008. Pracujeme s předpokladem, že na burzu půjdeme během následujícího roku, ale také se může stát, že tomu ekonomika nebude nakloněna, takže třeba IPO zbrzdíme, nebo ho posuneme na jinou dobu.

EURO: Počítáte s tím, že by byla část akcií uvolněna také na pražskou burzu? PIJARSKI: Prozatím pracujeme s plánem, že budeme kótováni jen ve Varšavě. To však neznamená, že neuděláme další emisi i na pražské burze. Je to na rozhodnutí akcionářů, ale nevylučoval bych to. Příkladem může být společnost ČEZ. Proč pustila své akcie na polský trh? Protože tam míří s velkými aktivitami, tudíž je pro firmu dobré, že je na varšavské burze vidět, že je transparentní. Proto si myslím, že i pro nás je tato cesta možná, ale může to následovat až poté, co proběhne IPO ve Varšavě. Vliv na to bude mít i vývoj makroekonomické situace.

EURO: Po IPO polského i slovenského Asseka byla vždy část získaných peněz použita na akvizice. Budete postupovat stejně i v Česku? PIJARSKI: Akvizice máme v plánu. Pokud bychom se v dnešní době chtěli rozvíjet pouze organickým způsobem, trvalo by to dlouhou dobu. Český IT trh má v současnosti dynamiku kolem deseti až dvanácti procent, což znamená, že i náš růst nemůže být o moc rychlejší. A pokud chceme růst dynamičtěji, je jasné, že to musí být anorganicky, pomocí akvizic. Říkám tedy: ano, určitě budeme chtít akvírovat, zůstává otázka koho a jak. Díváme se především po firmách, které by doplnily naše portfolio služeb, ale nevylučuji, že se rozhodneme i pro společnost, která by náš současný byznys posílila. Dnes je však těžké říci cokoliv bližšího.

EURO: Čekáte, zda je některá firma na prodej, nebo si společnosti sami vybíráte a aktivně oslovujete jejich majitele? PIJARSKI: Máme velmi dobrý přehled o tom, co je v Česku k mání, tudíž víme, jakým směrem případnou akvizici spustit. Tímto se zabýváme již delší dobu, pozorujeme trh a vytypováváme si firmy, které by mohly být pro nás přínosem. Na druhé straně, spousta majitelů IT firem dobře ví, že když dosáhnou určité hranice, sami dál nepůjdou, že se nevyvíjejí. Potřebují kapitál, potřebují posílit. A tito lidé vidí, že by se díky nám mohli dostat dál nebo na jiné trhy. A my hledáme firmy, které uvažují právě tímto způsobem.

EURO: Zaměřujete se spíše na vývojářské softwarové firmy, nebo na subjekty servisní? PIJARSKI: Existuje spousta akvizičních možností. Primárně nás však zajímají firmy, které se orientují na segment středně velkých firem, kde ještě lze soupeřit s velkými nadnárodními konkurenty. Pokud nás tedy někdo posílí, bude to firma mířící na SME trh, pohybující se v oblasti integračních služeb a dodávek řešení facility managementu či business inteligence.

EURO: Je možné očekávat nějakou „českou“ akvizici v průběhu několika měsíců? PIJARSKI: Nemohu mluvit za akcionáře, ale proces akvizic je odstartovaný. Tudíž předpokládám, že se nebavíme o letech, ale o měsících, kdy lze očekávat konkrétní akvizici.

EURO: Asseco hodlá zamířit i na další trhy. Které země vás zajímají? PIJARSKI: Díváme se na Rumunsko a Bulharsko, jejichž ekonomický růst bude v souvislosti s jejich vstupem do Evropské unie znatelný. Sledujeme i jiné země, Ukrajinu, státy na Balkáně. Všechno se ale nedá zvládnout najednou. K dalším akvizicím zcela určitě přispěje i vstup Asseco Czech Rrepublic na burzu, získaný kapitál z IPO hodláme investovat do zahraničních aktivit. Jsem jednoznačně přesvědčen, že expanze je jedinou cestou jak nezůstat stát na místě.

bitcoin_skoleni

EURO: Jak pokračuje restrukturalizace a zeštíhlování PVT? PIJARSKI: Když holding Prokom vstoupil do PVT, narazili jsme na poměrně velký problém, tradici. Brand PVT totiž vyvolává u některých lidí pozitivní asociace, u jiných je tomu obráceně. Řada lidí nás stále považuje za státní firmu se vším špatným, co s tím souvisí, a to už dávno není pravda. Druhý zásadní problém byl v přezaměstnanosti, PVT mělo 1600 lidí a zastaralou strukturu, respektive takřka všechno, co souviselo se starým modelem vedení. Proto jsme přistoupili k restrukturalizaci a zavedení nové, maticové struktury firmy. Jak už to ale u velkých změn bývá, často nemáte podporu personálu a zaměstnanců. Je proto třeba to dělat pozvolna, vysvětlovat a komunikovat. Dnes se pohybujeme na úrovni sedmi stovek zaměstnanců, což neznamená, že je to konečný stav. Snižování stavu zaměstnanců ale není náš cíl, pro zvýšení efektivity existují dvě různé cesty – razantní nárůst byznysu, tedy tržeb, nebo redukce nákladů. Já jsem člověk, který vyznává mix tohoto. PVT se také dotýká generační změna, protože je tu spousta lidí, kteří ve firmě pracují dvacet i třicet let. To všechno se skládá dohromady a PVT moc neprospívá. Obecně lze říci, že rok 2006 byl posledním v uvozovkách přípravným, od letošního roku už budeme muset efektivitu zlepšit. Není nejhorší, ale když ji porovnáme s ostatními členy skupiny Asseco, je před námi kus práce. PVT má velký potenciál, ale musí se naučit jednu zásadní věc, být flexibilní, rychle reagovat na okolí. Éra, kdy PVT žilo jen ze státních zakázek, totiž skončila.

EURO: Jak dopadl rok 2006 finančně? PIJARSKI: Loňský rok ještě nemáme finančně uzavřený, konečná čísla zjistíme až na konci ledna. Předpokládám ale, že co do obratu dosáhneme úrovně roku 2005, tedy sumy v rozmezí 1,1 až 1,2 miliardy korun. Pokud jde o zisk očekáváme výsledek kolem 50 milionů korun. Do budoucna bychom rádi zapracovali právě na ziskovosti. Údaje jako tržby či obrat jsou pro majitele nepříliš zajímavé, akcionáře zajímá zisk. Až se budeme připravovat na vstup na burzu, bude to jeden z hlavních parametrů, které budou chtít budoucí akcionáři vidět.

  • Našli jste v článku chybu?