Recese omezí opravy komunikací

Hospodářská recese omezí opravy a údržbu komunikací. Propad peněz na nezbytné práce může dosáhnout až 50 procent.

Autor: Jakub Stadler

Řidiči se musí připravit na další potíže při cestě po českých silnicích. Na údržbu a rekonstrukce již nyní často rozbitých komunikací totiž bude v příštím roce chybět kvůli daňovým výpadkům 30 až 50 procent současně vynakládaných peněz. V letošním roce tyto plánované náklady přesahují osm miliard korun. Silničáři budou možná muset kvůli důsledkům ekonomické krize dokonce propouštět.

Zpožďování a nižší kvalita

Postiženy budou jak regiony, tak i samotná města, jimž se rovněž zkrátí příjmy rozpočtů. „V příštím roce očekává město Pardubice snížení daňových příjmů přibližně o 20 procent,“ vyčísluje Nataša Hradní z tiskového oddělení pardubického magistrátu. Milionové úspory se v drtivé většině dotknou investic, takže se bude zahajovat méně silničních oprav než doposud.

Nižší rozpočty silničních správ se mohou také projevit ve zpomalování či kvalitě údržby. Výpadky peněz zasáhnou jednotlivé regiony rozdílně. Například ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar prozatím odhaduje propad zhruba o 15 procent. Jestliže v letošním roce kraj vydává na silnice 700 milionů korun i s investicemi, příští rok by mohl být rozpočet o 100 milionů korun chudší.

„V současné době se krize projevuje dost drasticky, celá řada akcí se musí odsouvat, to se promítá do povrchu vozovek. Bezpečnost to neohrožuje, ale snižuje to komfort.

Řidiči nechtějí jezdit po hrbolatých silnicích,“ podotýká Zouhar. Silniční síť v kraji představuje přes 4300 kilometrů, z toho prioritní důležitost má 900 kilometrů. Již nyní se vůbec neudržuje přes 170 kilometrů komunikací.

Podle ředitele silničářů v Pardubickém kraji Miroslava Němce budou muset výrazně snižovat veškeré náklady. Lze proto očekávat propouštění. „V současné době jde o přirozený úbytek bez náhrady, není ale vyloučeno, že v příštím roce, pokud by byl ekonomický zásah hlubší, dojde k větší optimalizaci pracovníků,“ naznačuje. Propouštění lidí, kteří se podílejí na údržbě silnic, ale podle Petra Kašíka ze Svazu průmyslu a dopravy ČR není možné. Už v minulosti se výrazně snižovaly stavy lidí a silničáři si řadu činností platí externě. To však na druhé straně přináší kýžené úspory.

Pomohou zemědělci a stavbaři

Řada zemědělských i stavebních podniků zbytečně odstavuje v období „zimního spánku“ svou techniku. Může jim přitom i v tomto „hluchém“ období vydělávat při odstraňování sněhu z vozovek. A na druhé straně ušetří silničáři, kteří nemusí nakupovat a udržovat rozsáhlý vozový park a techniku si pouze vypůjčí. Správci silničních sítí s příchodem zimy potom hledají každý volný pluh a další vozidla na údržbu vozovek. Silničáři se bez výpomoci neobejdou a mezi externí dodavatele rozdělují desítky milionů korun. „Poměr dodavatelských okruhů k okruhům zajišťovaným našimi vlastními prostředky je zhruba poloviční,“ zdůrazňuje Němec. V číselném vyjádření to představuje přibližně 1600 kilometrů komunikací přidělených „soukromníkům“. Pomoc shánějí i v dalších krajích.

Vlastníci potřebné techniky si mohou vybrat kompletní údržbu určitého okruhu o délce přibližně mezi 20 až 55 kilometry, logicky v okolí jejich usedlosti. V horských terénech bývají trasy kratší, v rovinatějších delší. „Zde provádějí kompletně vybavenými nákladními vozidly plnou zimní údržbu, jako posyp vozovek, pluhování a kontrolní jízdy,“ přibližuje Němec. Méně náročná na technické vybavení i čas je dohodnutá výpomoc pouze při nárazových velkých spadech sněhu, kdy musejí okamžitě vyjet kolony traktorů s radlicemi, nákladních aut se šípovými pluhy a nakladače na odklízení sněhových přívalů. „Před každým zimním obdobím je takto nasmlouváno celkem zhruba 160 výpomocí na odstraňování sněhu,“ poznamenává Němec. Podle něj jde v tomto případě téměř výhradně o zemědělské společnosti a samostatně hospodařící rolníky, kteří mají přes zimní sezonu volnou kapacitu.

Úspory desítky milionů korun

Silniční správy vypisují pravidelně výběrová řízení, do nichž se mohou zájemci hlásit. „Loni proběhla veřejná soutěž na provádění zimní údržby na vybraných 42 okruhů, a to na období let 2008 až 2013, čímž byl prostor pro oslovení naší poptávkou většího spektra potenciálních uchazečů,“ popisuje Němec.

Pardubičtí silničáři takto externě „zaměstnají“ přes 200 kusů techniky, přičemž ušetřené peníze oproti jejímu nákupu investují do techniky pro celoroční údržbu.

„V oblasti investičních výdajů roční úspora přesahuje 20 milionů korun tím, že nemusíme obnovovat 50 procent své techniky. Zimní údržba díky tomuto systému v kraji stojí posledních šest let stejných přibližně 200 milionů korun, přestože výrazně

rostou ceny vstupů, jako například kameniva nebo pohonných hmot. „Veřejnou soutěží byla zaručena dostatečná konkurence, a tím i velmi příznivé ceny,“ tvrdí Miroslav Němec.

Firmy se hlásí samy

Zejména při kalamitách povolávají dobrovolníky i na severu Moravy, kde dodavatelské práce představují asi 15 procent z celkového objemu. Silničáři mobilizují síly výběrovým řízením, menší subjekty se však samy hlásí o práci přes zimu. „Podmínkou pro výběr dodavatelského subjektu je prokázání zkušeností s prováděním zimní údržby a naprostá spolehlivost,“ upozorňuje

Milan Novák, náměstek Správy silnic Moravskoslezského kraje. Podstatnou součástí smlouvy je přitom poskytnutí rezervních mechanizmů v případě poruchy.