Z finanční krize se Řecko již dostalo, nyní jím však pro změnu zmítá krize populační způsobená výrazným propadem porodnosti i rostoucí migrací. Ve vnitrozemí tak přibývá opuštěných domů i celých obcí, které působí jako z hororového filmu. Napříč celou zemí je takových měst duchů několik set, přičemž jejich počet se neustále zvyšuje a děsí tamní vládu i samotné obyvatelstvo.
Analytici vidí v úbytku populace hrozbu, která už nyní vede k velkému tlaku zejména na mladou generaci. Zemi začínají chybět lidé, již mají její hospodářství v příštích letech hnát dopředu. „Zatímco v tuto chvíli zaznamenává Řecko solidní růst, udržet jej do budoucna bude kvůli nedostatku pracovní síly velmi obtížné,“ řekl CNBC Bert Colijn, hlavní ekonom ING.
Jedna z nejnižších porodností v Evropě
Porodnost je v Řecku jedna z nejnižších v celé Evropě – v průměru dosahuje hodnoty pouze 1,3 dítěte na jednu ženu. To znamená, že oproti roku 1950 klesla na polovinu a je hluboko pod hranicí pro nahrazení populace, která činí 2,1 dítěte. Například loni zaznamenal tento jihoevropský stát jen 71 400 porodů, což je vůbec nejnižší číslo za posledních 100 let a zároveň o šest procent méně než v roce 2022. V důsledku toho populace stárne a podíl obyvatel nad 65 let věku je oproti dětem do 14 let téměř dvojnásobný.
Tamní premiér Kyriakos Mitsotakis v reakci na vzniklou situaci dokonce varoval před existenční hrozbou pro řeckou společnost. Ta je podle něj více než nakloněna širším demografickým změnám, které se týkají většiny rozvinutých států. „Pravdou je, že obyvatelé naší země dnes patří k nejstarším v Evropě,“ nechal se Mitsotakis slyšet vloni na řecké demografické konferenci. A dodal, že tento problém ovlivňuje jak pevninské Řecko, tak přilehlá souostroví.
Nutno ale dodat, že fenomén „měst duchů“ se neprojevuje ve všech částech země stejně. V některých oblastech je výraznější, a tak premiér navrhuje zavést kromě celostátních řešení i regionální opatření. Jinak by se tyto oblasti mohly v blízké době potýkat s fatálními následky. Část měst už je téměř zapomenuta a další se stávají centry netradičního cestovního ruchu, který připomíná doby dávno minulé. Finance z něj ale na záchranu ekonomiky nestačí.
Následky finanční krize
Podle CNBC souvisí aktuální demografický pokles také se zmíněnou finanční krizí, která v Řecku propukla v souvislosti s vysokým státním dluhem v roce 2009. Záchranné programy bylo nutné podpořit řadou úsporných opatření a finančních škrtů, v důsledku čehož se tamní ekonomika v následující dekádě propadla až o čtvrtinu, což se nejvíce dotklo právě mladých lidí. V roce 2013 tak jejich nezaměstnanost dosáhla hranice 59,5 procenta, přičemž celostátní průměr nebyl s 27 procenty ani poloviční.
Situace byla o to horší, že spousta mladých neměla dostatek financí na vlastní bydlení. Někteří zůstali bydlet u rodičů, zhruba 400 tisíc lidí (devět procent ekonomicky aktivní populace) se však odstěhovalo do zahraničí a zbytek se přesunul do velkých měst. Dnes tedy žije přibližně 53,5 procenta Řeků v Aténách, které následuje druhé největší město Soluň. Všechny ostatní regiony včetně těch ostrovních pak zaznamenaly pokles.
Vládní opatření
Z odhadů analytiků vyplývá, že do roku 2050 může počet obyvatel Řecka klesnout na 7,5 milionu ze současných více než 10,4 milionu. Sám Mitsotakis vidí řešení mimo jiné v nově zřízeném ministerstvu sociální soudržnosti a rodinných věcí, které má sjednotit a posílit podporu pro rodiny s dětmi a ohrožené skupiny.
Tento úřad plánuje do roku 2035 utratit 20 miliard eur na pobídky k zastavení poklesu populace, jako jsou přídavky na děti, rozšířená rodičovská dovolená nebo daňové úlevy. Dle Sofie Zacharakiové, která instituci vede, byla opatření navržena tak, aby společnost dostala impuls situaci změnit.
„Potřebujeme šok nebo alespoň něco, co v mladší generaci vyvolá pocit bezpečí a optimismu,“ uvedla pro CNBC. Podle jejích slov navíc Řecko nečelí jen ekonomickému dopadu, nýbrž také změně myšlení, která byla vštípena mnoha mladým lidem kvůli opakující se krizi a pocitu deziluze. Nyní tak úkolem Zacharakiové a jejích kolegů je opětovně tuto generaci přesvědčit, že díky aktuálním způsobům financování by pro ně založení rodiny už nemělo představovat takový problém.
Colijn z ING je ale k opatřením na podporu porodnosti skeptický a tvrdí, že pro změnu demografických trendů bude potřeba provést významné politické kroky. „Nemyslím si, že by existoval jeden příklad opatření, které bylo někde zavedeno a vedlo při takovém poklesu k rychlému obratu,“ podotkl s tím, že smysl dávají pobídky, jež přesvědčí mladé lidi, aby zůstali v Řecku. Případně dokonce přivedou zpět emigranty.
Demografický pokles versus ekonomický růst
Očekává se, že řecké HDP v roce 2025 poroste o 2,3 procenta, čímž předčí i hlavní evropské ekonomiky. Původní prognóza tamního hospodářství ve výši 2,9 procenta pro nadcházejících 12 měsíců byla revidována směrem dolů, ale to jen z důvodu zpomalení v celé Evropské unii.
Ekonomové nicméně varují, že pokles populace by mohl kýžený ekonomický růst v dlouhodobějším horizontu snížit. A podle Colijna tomu rozsáhlé demografické změny vlastně spíš nahrávají. „Demografický vývoj je pro ekonomickou prosperitu obecně klíčový. Jde o to, kolik rukou musí pracovat a jak produktivní mohou být,“ popsal a zdůraznil silnou korelaci mezi růstem populace v produktivním věku a HDP na hlavu.
Řecko ale není jediným státem, kterého se pokles obyvatelstva týká. Čelí mu mnoho rozvinutých zemí v Evropě i mimo ni. Mezi nejznámější patří Japonsko a Jižní Korea s mírou porodnosti 1,2 a 0,72 dítěte na jednu ženu v roce 2023, které se bez vládní podpory neobejdou. Se stárnoucí populací se každopádně potýká i velká část Západu a také Čína.
„V současnosti zažíváme bezprecedentní demografické změny, kdy se růst světové populace neustále zpomaluje a nic nenaznačuje tomu, že by se trend v blízké budoucnosti obrátil,“ uzavřel Jim Reid, globální vedoucí makrovýzkumu v Deutsche Bank.
