Zatímco si země napříč světem pohrávají s myšlenkou čtyřdenního pracovního týdne, Řecko se rozhodlo jít přesně opačným směrem. Jinými slovy, tamním zaměstnancům dobu strávenou na pracovišti země ještě prodloužila, takže práci mohou lidé nově věnovat i šest dní v týdnu.
Stát, který se mezi lety 2010 a 2018 potýkal s hlubokou hospodářskou krizí, si od nevšedního kroku slibuje zvýšení produktivity. Odbory ovšem jejich názor tak úplně, a nikoliv překvapivě, nesdílí. „Nedává to vůbec žádný smysl. Téměř všechny ostatní civilizované země zavádějí čtyřdenní pracovní týden a Řecko se rozhodne jít opačnou cestou,“ uvádí pro deník The Guardian člen výboru odborového svazu státních zaměstnanců Adedy Akis Sotiropoulos.
Byli byste pro zavedení čtyřdenního pracovního týdne?
Vláda Kyriakose Mitsotakise si nicméně stojí za tím, že kontroverzní změna je zapotřebí. Řecko totiž v současnosti čelí dvěma problémům, které premiér označil za tikající časovanou bombu: úbytku obyvatelstva a nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jen od konce roku 2009 zemi opustilo na půl milionu obyvatel, mezi nimi byli převážně mladí vzdělaní lidé.
Deset hodin denně, nebo směna navíc
Podle webu Greek Reporter se šestidenní pracovní týden od 1. července dotkne jen soukromých podniků, vztahovat se přitom bude pouze na ty, jež poskytují nepřetržité služby. Například pracovníků v oblasti stravování a cestovního ruchu se novinka týkat nebude.
A jak to bude fungovat? Zaměstnanci ve vybraných průmyslových odvětvích a výrobních závodech si pracovní den buď prodlouží o dvě hodiny, anebo si odpracují osmihodinovou směnu navíc. Tak či onak jim za „přesčasy“ bude náležet příplatek ve výši 40 procent. V případě svátků pak 115 procent. Zda budou pracovat více, či nikoliv, by se pracovníci každopádně měli rozhodnout sami od sebe.
Vláda si od nového zákona slibuje, že se tak vyřeší problém s neplacenými přesčasy a nehlášenou prací. „Jádro této legislativy je vstřícné vůči zaměstnancům, je hluboce orientováno na růst. Řecko navíc sbližuje se zbytkem Evropy,“ nechal se ještě před schválením zákona slyšet Mitsotakis.
Podle kritiků nového pracovního režimu ovšem změna v zemi s téměř nulovou kontrolou na pracovištích prakticky vzato znamená konec pětidennímu pracovnímu týdnu. Ačkoli je prodloužený týden teoreticky dobrovolný, o tom, zda je šestý pracovní den nutný, či nikoli, rozhodne zaměstnavatel. Zaměstnanci mají tedy obavy, že by v případě odmítnutí mohli přijít o práci.
Odpůrci rovněž upozorňují na to, že reforma narušuje právní ochranu a ruší dlouhodobě zavedená práva zaměstnanců. „Ve skutečnosti ji schválila vláda, která je ideologicky odhodlána generovat stále větší zisky. Lepší produktivita přichází s lepšími pracovními podmínkami, lepší kvalitou života, a to, jak nyní víme, znamená méně hodin, ne více,“ upozorňuje Sotiropoulos s tím, že odbory již dlouho argumentují tím, že přesčasy umožňují zaměstnavatelům brzdit nábor nových zaměstnanců.
Čtyřdenní týden fungoval v Belgii i Spojeném království
Čtyřdenní pracovní týden se naopak již několikrát ukázal jako efektivní. Zaměstnanci během něj prokázali větší soustředěnost, což mělo na zapojené firmy pozitivní vliv. Právo rozložit si pracovní týden na čtyři dny tak v roce 2022 uzákonila třeba Belgie. Pilotní programy už ale absolvovala řada dalších zemí, jako je Německo, Kanada, Japonsko či Spojené království.
Řekové přitom už nyní paradoxně pracují nejdéle z celé Evropy. Podle Eurostatu odpracují v průměru téměř 40 hodin týdně, ačkoliv dostávají mnohem méně peněz. A právě to je podle levicové opozice důvod, proč zemi opouštějí nadané mozky.
„Toto nejnovější barbarské opatření nevyřeší zásadní problém nedostatku pracovních sil. Řada z nás ho považuje za velmi nespravedlivé vůči mladým nezaměstnaným Řekům, kteří možná nikdy nebudou mít práci,“ uzavírá Grigoris Kalomoiris, stojící v čele odborového svazu učitelů v důchodu Pesek. Vláda dle něj moc dobře ví, že většina Řeků s průměrným měsíčním platem 900 eur je schopná přežít jen do 20. dne v měsíci.
