Řecku má v srpnu skončit třetí finanční balíček EU a MMF. Pomoc čerpá od roku 2010. I když premiér Alexis Tsipras hovoří o světlé řecké budoucnosti, v zemi panuje korupce a hrozí chaos.
Řecko se snaží před věřiteli vzbudit dojem, že je po osmi letech, kdy jej takzvaná trojka (EK, ECB a MMF) zachránila před bankrotem, schopné stát na vlastních finančních nohou. Třetí balíček finanční pomoci mají Atény dočerpat letos v srpnu.
Premiér Alexis Tsipras z koalice levicových stran Syriza se snaží věřitele zejména z eurozóny přesvědčit o tom, že se zemi daří ekonomicky dobře a další „záchranné balíčky“ už nebudou třeba. I když se podařilo míru nezaměstnanosti v Řecku snížit, stále se drží nad dvaceti procenty.
Financial Times: Brusel přesměruje peníze pro střední Evropu do Španělska a Řecka
Nezaměstnanost mladých mezi 15 a 24 lety je ale na úrovni 45 procent, což je nejvíce po Kosovu a Jihoafrické republice na světě. Naproti tomu je řecká hrubá minimální mzda ve výši 684 eur (17 300 korun) za měsíc třináctá nejvyšší na světě.
Vývoj míry nezaměstnanosti v Řecku:
Od roku 2010 Řecko získalo v rámci pomoci 308,8 miliardy eur, většina peněz šla na splátky předcházejících dluhů.
| Jak se pomáhalo Řecku za biliony korun | |
|---|---|
| První finanční pomoc schválená v květnu 2010 | 72,8 mld. eur (20 mld. eur od MMF) |
| Druhá finanční pomoc od března 2012 | 150 mld. eur (12 mld. eur od MMF) |
| Třetí finanční pomoc začala 19. srpna 2015, skončit má 20. srpna 2018 | 86 mld. eur |
| Celkem | 308,8 mld. eur (7,8 bilionu korun) |
Pozn: Původní výše pomoci v rámci prvního balíčku byla stanovena na 107,3 miliardy eur, byla nahrazena v březnu 2012 druhým záchranným balíčkem. Zdroj: euvisions.eu
I když řecký parlament přijal řadu reforem, zůstávají víceméně na papíře. Řecké ekonomice chybí zejména zahraniční investice. Syriza naopak zvýšila počet míst ve státní správě a ekonomika se podobá komunistickému řízení státu ve Venezuele, napsal německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Hodina nula, kdy by měla jihoevropská země opustit finanční pomoc pocházející zejména od zemí eurozóny (Německo přispívá jako největší ekonomika nejvíce), nevypadá vůbec růžově. Geografická poloha Řecka je přitom klíčová pro obchod mezi Čínou a EU a také pro dodávky energií.
Čas pro řeckou suverenitu
Tsipras hovoří o tom, že nadchází čas pro řeckou suverenitu a řecká ekonomika je na tom dobře (v roce HDP rostlo o 1,4 procenta, pro tento rok to má být 2,5 procenta). Řecko ale má problémy s výběrem daní a zkorumpovanou byrokracií.
Šéf řecké centrální banky Jannis Stournaras prohlásil, že by finanční linka v rámci pomoci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) měla být zachována i po srpnu 2018, lidé z okolí Tsiprase to odmítají. „Není pro to žádný důvod,“ řekl ministr telekomunikací Nikos Pappas. Tsipras a Syriza na podzim roku 2019 usilují o znovuzvolení, a proto musí být příběh o finančně samostatném Řecku úspěšný.
I když řecký premiér nedávno v New Yorku lobboval na fóru Invest in Greece za to, aby více zahraničních firem ze Západu investovalo v zemi olivovníků a vína, není jasné, proč by se firmy měly hrnout do státu bez jasné právní jistoty. Státní aparát je nevýkonný a zkorumpovaný. Výběrová řízení trvají několik let a jsou neustále měněna.
Ukazuje to i privatizace bývalého letiště Hellinikon, které získala čínská firma Fosun International, ale výstavba je blokována úřady kvůli archeologickému průzkumu.
Jak vypadá chátrající letiště Hellinicon:
Řecká státní správa je podle německého deníku stejně neprůhledná a tajemná jako román Zámek od pražského rodáka Franze Kafky. Státní zaměstnanci jsou často bez potřebných znalostí přesouváni z místa na místo. Jejich jediná kvalifikace pro úřad je loajalita s vládní stranou a příbuzenské vztahy s politiky (tzv. metakliti).
Tsipras před zvolením v roce 2015 slíbil, že tyto praktiky vymýtí, realita je ale opačná. Jeho manželka pracuje pro ministerstvo hospodářství, bratranec Jorgos zase jako poradce na ministerstvu zahraničí. V úřadě premiéra je zaměstnáno 88 poradců a tajemníků. Většinou je pojí dlouhé kamarádství s levicovým politikem, který na domácí scéně bojuje proti mezinárodnímu kapitalismu. Od roku 2015 bylo vytvořeno ve státní správě nových 26 tisíc pracovních míst.
Daňové úniky až 400 miliard korun ročně
Problémem zůstává také obcházení placení daní. Mezinárodní měnový fond odhadl stínovou ekonomiku Řecka na 27 procent řeckého HDP. Podniky i jednotlivci na daních v Řecku celkem dluží 102 miliard eur. Asi 14 miliard eur je považováno za nedobytných. Daňové úniky se ročně pohybují v rozmezí 11 až 16 miliard eur (278 až 405 miliard korun), uvedla v roce 2016 nezisková organizace Dianeosis. Řecko vybralo v roce 2015 na přímých a nepřímých daních 45 miliard eur (1,1 bilionu korun).
Až 20. srpna finanční pomoc zemí eurozóny pro Řecko skončí, je pravděpodobné, že se dříve či později bude muset obnovit, i když to nyní Atény, Brusel i Berlín odmítají připustit.
Související články:
Řecko potřebuje ještě 20 let pomoc, tvrdí Rakušan, který vozí chudým jídlo
Varufakis radí Tsiprasovi: odepsat dluhy a odejít z eurozóny
Řecké firmy ví, jak obejít daně. Zaměstnancům neplatí penězi
ČLÁNKY DO MAILU