Po vleklých obavách, že nové volby v Řecku vyhrají protievropské síly radikální levice sdružené v koalici Syriza, spadl Evropě kámen ze srdce. Ve volbách vyhrála konzervativní a proevropská Nová demokracie, která s tradiční socialistickou stranou Pasok složí vládu. Nadšení však nevydrželo dlouho.
Novou řeckou vládu čekají stejné potíže jako tu minulou a to, že v ní zasednou tradiční strany, zase tak velké naděje nedává. Komentátor řeckého listu I Kathimerini se sice snaží rozdmýchat jiskru optimismu, ale třeba rakouský list Die Presse je v hodnocení řecké situace neúprosný. Britský list Guardian si zase všímá vzestupu fašistické strany Zlatý úsvit.
I Kathimerini: Nový začátek
Tvrdě pracující a daně odvádějící občané splnili svou povinnost a odvolili. Nastal čas, aby řečtí politici dostáli svým náročným úkolům a vykormidlovali zemi z peřejí, které na ni čekají. Nikdo nemůže ignorovat fakt, že národ je v hrozné situaci. Nikdo si nemůže dovolit nezodpovědnost jen proto, že jej elektorát poslal do opozice. Jsme všichni na stejné lodi.
Lídr Nové demokracie Antonis Samaras vybojoval těžké vítězství, ale je si vědom, že hlasy jeho straně dali i lidé, kteří si jen nepřáli vystoupení z eura či vítězství extrémních sil. Samaras musí mobilizovat nejschopnější lidi napříč sektory a ne se spolehnout na starou gardu, jejíž členové se starají jen o to, jak vypadají za premiérem na fotkách.
Manévrovací prostor je minimální, protože všude okolo bliká červená kontrolka. Veřejnost je hluboce rozklížena, partnerům dochází trpělivost. Můžeme vůbec uspět? Jistě!
Už jsme několikrát vytáhli téměř zázračná řešení v hodině dvanácté. Nejdůležitější je, že jsme získali trochu času na nádech a nevyřadili se sami z eurozóny. Doufejme, že naši proevropští lídři zvládnou při jednáních s partnery překročit vlastní limity a překonat naše očekávání. Konečně by nás mohli překvapit příjemně.
Die Presse: Komediální mezihra v řecké tragédii
Spolková vláda prý vítězství konzervativců v Řecku chápe jako „vyjádření ochoty lidu pokračovat v cestě hlubokých hospodářských a finančně-politických reforem“.
Jediné, co je na této větě Wolfganga Schäubleho správně, je slovosled. Antonis Samaras mluvil po volebním vítězství hodně, ale slovo „reforma“ zaprotokolováno není. A že bude vláda dál prosazovat reformní cestu, může být jedině sarkasmus: nelze hovořit o pokračování politiky, která vůbec nebyla realizována.
Efektivnější výběr daní? Odloženo. Liberalizace pracovního trhu? Marná snaha. Zeštíhlení státního aparátu? Sotva. Často jsme varováni před šířením řecké nákazy, ale sám Schäuble se asi nakazil – také přikrášluje realitu. Konzervativci a další strany, které díky Samarasovu volebnímu vítězství dostanou nálepku „reformátorů“, mohou od šťastné Evropy pohodlně žádat odklady svých úkolů.
Kdo čte realitu takto, zřejmě považuje 200 miliard eur dosud poskytnutých Aténám za zdvořilost. O „grexitu“ se v Bruselu začalo mluvit pozdě na to, aby to Řekové vzali vážně. Vsadili na to, že partneři z EU zemi nehodí přes palubu, když do ní už tolik investovali. Dění v Řecku a Evropě je po léta mylně vykládáno jako tragédie.
Ve skutečnosti je to komedie, jejímž nejlepším vtipem je fakt, že řecký vrak má nad hladinu vrátit Antonis Samaras. Politik, který loď navedl na skaliska.
Řecku pomůže, když se lídři přestanou schovávat před realitou. V Aténách i v Bruselu.
The Guardian: Vzestup fašismu
Kde se Zlatý úsvit vzal? Fašisté se v zemi nezačali náhle množit. Jejich témata ale získávala v posledních letech stále více pozornosti. Trojka potom svými drsnými opatřeními pomohla Řekům nabýt dojmu, že jsou obětí mezinárodní perzekuce. Strana načrtla antisystémovou vizi, která však byla ve shodě s východisky, jež hájily řecké instituce. Například imigranti byli nejprve démonizováni státem. Byrokraté selhali ve snaze zavést ochranářská opatření na pracovním trhu. Policie a soudy fašisty nestíhají, netrestají rasové útoky, antisemitismus, šíření nenávisti.
Čtěte také:
Navrátilec Samaras dovedl Národní demokraty do čela Řecka
Šéfka MMF: Pomoc doopravdy potřebují děti v Africe, ne Řekové
Nový řecký premiér slíbil vyvést zemi z propasti bankrotu
Svůj podíl na úspěchu strany mají i média. Televizní kanály již dekády pěstují šovinismus, rasismus, sexismus a antiimigrační nálady. Alarmující je, s jakou lehkostí ospravedlňují fašistické akce konzervativci.
Ani levice nemá strategii. Syriza považuje demokratický režim za samozřejmost, komunisté hodlají opakovat všechny omyly, jež přivedly k moci Hitlera, a ještě si nechají nafackovat v přímém přenosu. Jejich novozákonní přístup ale sympatie nebudí.
Naději přestavuje občanská společnost. Několikatisícový dav protestoval proti šíření nenávisti v řeckých městech.
Dokonce se diskutuje o zřízení domobrany ve čtvrtích, kde žijí imigranti. Šíření fašistických tendencí v Řecku analytikové předpokládali. Německé kancléřce Merkelové se povedlo to, v čem selhal samotný führer – vytvořit v Řecku nacistickou stranu. Uspět s tímtéž v dalších zemích už by mělo být snazší.
