Strana řeckého premiéra Alexise Tsiprase Syriza je na pokraji rozštěpení. V reakcích na noční schválení druhého balíku reforem požadovaných mezinárodními věřiteli to dnes uvádí většina řeckého tisku. Svou podporu opatřením, kterými věřitelé podmínili zahájení jednání s Aténami o další finanční pomoci, totiž opět nevyjádřilo více než 30 členů krajně levicového křídla nejsilnější vládní strany.
„Na pokraji rozštěpení“ nadepsal svůj článek o nočním hlasování a krizi v Syriza konzervativní list Kathimerini. Při hlasování o druhém balíčku reforem, který se týkal modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a prosazení pravidel pro ozdravení bank, se prý opět projevily „odstředivé tendence“ v uskupení premiéra Tsiprase. Proti návrhu se v noci na dnešek vyslovilo 36 poslanců Syrizy. Vládní tábor má v zákonodárném sněmu 162 poslanců: 149 z Tsiprasovy stany a 13 ze strany Nezávislí Řekové. Opatření tak prošla parlamentem díky hlasům konzervativní opozice. Evropská komise i německá vláda schválení reforem vítají, zástupci věřitelů na jednání do Atén údajně dorazí už v pátek.
Podle listu Ta Nea bude Tsipras neúnavně bojovat za dosažení dohody s věřiteli a následně zúčtuje s opozicí ve vlastní straně.
Ve snaze dojednat s věřiteli třetí záchranný program ve výši až 86 miliard eur schválil řecký parlament v posledních dnech řadu úsporných reforem. První balíček se týkal především penzí, daně z přidané hodnoty a řízení statistického úřadu, druhý reformuje soudní řízení a prosadil i nová pravidla pro ozdravení bank.
Zástupci věřitelů dorazí už v pátek
Aténský zpravodajský portál in.gr dnes uvedl, že už v pátek by měli do řecké metropole dorazit zástupci věřitelů, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Doplnit by je měl i zástupce Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), z něhož by měla Řekům plynout finanční pomoc. Tuto informaci agentuře Reuters potvrdil i nejmenovaný zdroj z řecké vlády, podle něhož by Atény chtěly jednání uzavřít do 20. srpna. Ten den je splatný dluh Řecka u ECB ve výši více než tří miliard eur, tedy více než 81 miliard korun.
Podle britské stanice BBC Řeky nyní nečeká nic jiného než další šetření. Do října by měla být přijata mohutná reforma důchodového systému, začít by se mělo s privatizací provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy ADMIE, změnit by se měla například také regulace prodejní doby a reformy zasáhnou pravděpodobně i vlastnictví lékáren, mlékáren a pekáren. Na trzích práce by mělo dojít k modernizaci pravidel pro kolektivní vyjednávání, stávky a kolektivní propouštění. Věřitelé požadují rovněž posílení finančního sektoru, a to zejména s ohledem na vyloučení možnosti politického vměšování do personálního obsazení. Doporučili také výrazně rozšířit plán privatizace a modernizovat a posílit řeckou státní správu.
Řecká vláda bude pod silným tlakem odborů
Pokud se podaří nový záchranný program pro Řecko dojednat, stane se podle BBC opět zdrojem napětí mezi Aténami a věřiteli. Řecká vláda bude pravděpodobně nadále pod silným tlakem odborů, což potvrzuje i dnešní prohlášení odborářů zastupujících zaměstnance veřejného sektoru: „Budeme pokračovat v naší bitvě, aby barbarský záchranný program neprošel.“ Protesty občanů pravděpodobně způsobí reformy týkající se například otevření ekonomicky důležitých uzavřených profesí.
Řecko podle BBC nyní potřebuje hlavně hospodářský růst, který by umožnil snižovat veřejný dluh ve vztahu k HDP. Ani dostatečný růst a příjmy z privatizace by ale údajně neumožnily dluh snížit natolik, aby zcela zmizel požadavek na odpuštění jeho části. To by však údajně narazilo na tvrdý odpor v zemích hlavních věřitelů. Podle mnohých komentátorů se tak otázka Grexitu, tedy odchodu Řecka z eurozóny, v politické debatě ještě určitě objeví.
Čtěte také:
Protivládní rebelové ze Syrizy by měli odstoupit, žádá řecký ministr
Řecký parlament schválil reformy, Tsiprasovi pomohla opozice
Rozkol v Syrize: Pět poslanců odmítá dohodu, chtějí návrat k drachmě
