Řecká vláda má nyní naspěch, aby s pomocí soukromých firem, dobrovolníků a ozbrojených sil dobudovala čtyři přihlašovací střediska pro uprchlíky na ostrovech Leros, Kos, Samos a Chios, zatímco na ostrově Lesbos je takové středisko již v plném provozu. Staví také dva větší přijímací tábory u Atén a Soluně, z nichž každý má mít kapacitu 4000 lidí. Přitom před rokem to byla stejná vláda, která jednala opačně a zahájila politiku "otevřených dveří" vůči migrantům, tvrdí řecký týdeník To Vima.
Vláda jednak zrušila velký tábor Amygdaléza u Atén pro nezákonné přistěhovalce, jednak ústy tehdejší ministryně pro migraci Tasie Christodulopuluové oznámila, že neexistuje žádný rozdíl mezi uprchlíkem a přistěhovalcem a že všichni jsou v zemi vítáni.
Podmínky v ubytovacích táborech sice byly na mizerné úrovni, to ale neznamenalo, že se tato zařízení musela - jak řekl tehdejší ministr veřejného pořádku Janis Panusis - zrušit nebo otevřít dokořán, aby v nich přistěhovalci jen přespávali a po zbytek dne se volně pohybovali a „hledali si práci“.
Otevřený typ ubytovacích táborů
Zavedení „otevřeného typu“ ubytovacích táborů zároveň vyslalo špatný signál, a sice pozvánku do zemí regionu těžce zkoušených chudobou nebo válkou, což urychlilo převádění ilegálních migrantů do Řecka. To se do jisté míry zarazilo po opětovné výstavbě plotu na řece Evros na řecko-turecké suchozemské hranici.
Pozvánka Atén měla vskutku nepříznivé dopady v kombinaci s vyvrcholením války v Sýrii. Takže zatímco v roce 2014 počet imigrantů přicházejících do Řecka nepřekročil 80 tisíc, v roce 2015 s politikou „otevřených dveří“ premiéra Alexise Tsiprase se počet migrantů více než zdesetinásobil na více než 800 tisíc. A to někteří členové vlády dokonce požadovali demolici plotu u Evrosu.
Nyní se vláda snaží postavit uprchlické vlně cunami a chlubí se „hrdinně“ ústy premiéra, že „bude plnit svou humanitární povinnost, aniž bude po Evropanech žádat jediný cent“.
Vyloučení Řecka?
Evropané, kteří jsou konečnými příjemci uprchlíků (přes milion běženců přijalo v roce 2015 Německo), naproti tomu hrozí Řecku vyloučením z schengenského prostoru s naléhavou žádostí, aby byla postavena registrační střediska. Zároveň trvají pokrytecky na tom, že je potřeba střežit řecké námořní hranice před proudem uprchlíků.
Atény tak musejí otočit svou politiku o 180 stupňů. Výsledkem ale bude, že stovky tisíc imigrantů uvíznou přes zimu na řeckém území. Po porážce v boji s mezinárodními věřiteli si tak mohou Atény přičíst druhou „zlatou malinu“ za své vyjednávací schopnosti. Útěchou může být nominace na Nobelovu cenu za mír zachráncům uprchlíků v moři, uzavírá To Vima.
Čtěte také:
Uprchlíci jsou pro Evropu větší problém než Řecko, zní z Vídně
Frontex: přílivu uprchlíků z Řecka prakticky nelze zabránit
Příliv uprchlíků do Řecka klesl v listopadu o polovinu na 108 tisíc
