Firma pod vládou středoškoláků zlepšila hospodářské výsledky
Aby se člověk dostal do řečí, stačí jen málo. Manažeři Benziny, ovládané polostátním Unipetrolem, musí čelit tlaku kvůli nedostatečné úrovni vzdělání. „Generální ředitel Thoma nemá maturitu a paní Vocetková, ředitelka dceřiné společnosti Benzina Trade, je vyučená prodavačka. Říká se jim ‘Vlasákové děti‘, protože byli do funkcí jmenováni v době, kdy v čele dozorčí radě Benziny a Unipetrolu stanula Grégrova pravá ruka Milada Vlasáková, která má také jen střední školu,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO šéf významné české firmy. Skutečnost, že řízení největšího českého prodejce pohonných hmot - navíc nepřímo ovládaného státem - se ujaly osoby nejen bez titulu, ale i s neúplným středoškolským vzděláním, působí na akademické puritány poněkud dráždivě.
Spiknutí nevzdělanců?
Pravda však není až tak alarmující, jak neoficiální zdroje uvádějí. Generální ředitel David Thoma (39) je sice absolventem středního odborného učiliště, ale zakončeného maturitou. Jak v rozhovoru pro týdeník EURO uvedl, nedávno byl přijat do prvního ročníku na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. „Rozhodl jsem ke studiu zcela svobodně. Nikdo mě k tomu nenutil, zástupci vlastníků mi to ani nikdy nevyčetli.“ Dodává, že zažádal o individuální studium a hodlá skriptům věnovat soboty a neděle. „Chtěl bych ještě říct, že já sám nemám přehled o vzdělání svých podřízených a vlastně mě to ani nezajímá. Daleko důležitější jsou pro mě jejich výsledky,“ dodává. Thoma se za své výsledky zatím asi stydět nemusí. Za roky 2000 a 2001 dosáhla Benzina opakovaně kladného hospodářského výsledku, (10 a 40 milionů), což je v její novodobé historii unikum.
Z mrazíren k benzinu.
Do Benziny Thoma nastoupil na začátku roku 2000 jako ředitel nově založené dceřiné společnosti Benzina Trade, která obstarává zásobování sítě čerpacích stanic doplňkovým sortimentem zboží - autokosmetikou, potravinami, nápoji… Předtím působil v Mrazírnách Praha. Několik měsíců po nástupu do Benzina Trade se stal obchodním ředitelem velké Benziny a loni v březnu jej představenstvo jmenovalo generálním ředitelem. Tedy poměrně strmá kariéra. Když opouštěl Benzina Trade, ujala se po něm vedení jeho zástupkyně Monika Vocetková (35) a ve funkci je dodnes. V jejím případě skutečně platí, že má středoškolské vzdělání bez maturity. „Samozřejmě je to určitý hendikep a ona sama si to uvědomuje. Je to dáno i tím, že se jí jako velmi mladé narodilo dítě. Pokud vím, tak se na nějakou střední školu nyní hlásí,“ zastává se Thoma své kolegyně. „Zeptejte se ale našich dodavatelů nebo pumpařů. Jestli vám většina z nich řekne, že Thoma je blbec a Vocetková dělá všechno špatně, přísahám bohu, že na svou funkci rezignuji,“ nešetří generální ředitel emocemi. Navíc šéf Benziny poznamenává, že není vůbec příjemné vykonávat funkci v době, kdy není rozhodnuto o privatizaci. „Pro mě to rozhodně není existenční záležitost. Před půl rokem jsem od pana Babiše z Agrofertu (který do minulého týdne usiloval o koupi Unipetrolu – pozn. red.) dostal velmi dobrou nabídku práce a myslím, že stále ještě platí. Ale nevyužil jsem ji, nechtěl jsem Benzinu zradit.“ Thoma je členem představenstva Babišova AGF Tradingu a nevyloučil, že nabídka se týkala šéfování této na zemědělství orientované firmy.
Škola, základ neúspěchu.
Význam vzdělání pro úspěšné fungování na trhu je skutečně jen relativní. Poukázal na to loni satirický článek na jednom americkém webu, který si všiml, že nejbohatší lidé planety jsou vesměs nedostudovaní vysokoškoláci (EURO 47/2001). „Současná doba je už taková, že pro vedoucí pozice vyžaduje formální vzdělání, ovšem nemělo by se to démonizovat. Znám spoustu lidí v oblasti průmyslu a bankovnictví se středoškolským vzděláním a fungují velice dobře. Vysokou školu třeba nedostudovali, protože je porevoluční dění odválo někam úplně jinam,“ vyslovuje se proti fetišizování akademických titulů Zdeněk Pasák z personální agentury Madson & Taylor .
Jedním z nedostudovaných je například podnikatel Martin Mosinger, jehož forma AGC působí v oblasti telekomunikací a internetu. ČVUT nedostudoval, ač byl v roce 1989 již v pátém ročníku na strojní fakultě. Dnes už ho to netrápí. „Kdybych si to chtěl dodělat, tak jen kvůli titulu inženýr. Nic by mi to ale nepřineslo,“ myslí si.
Podobný názor má Tomáš Pitr z První západočeské společnosti pro kapitálový trh, zřejmě jeden z nejbohatších Čechů. Má pouze osm tříd základní školy. „Nijak se tím netajím. Moji předci byli velcí kapitalisti, takže co jsem chtěl studovat, nebylo tehdy možné, a střední škola, na kterou jsem se dostal, mě nebavila, takže jsem do ní přestal chodit.“ V době revoluce mu bylo sedmnáct a vrhl se na podnikání. „Kdybych chtěl, tak si dnes nějaký titul můžu za půl milionu koupit, ale k čemu by mi to bylo? Na školu ani nemám čas. Pracuji čtrnáct hodin denně. Celá Amerika má dnes tituly MBA a firmy jsou v konkursu. Já mám školu života, a tu mi nemůže nic nahradit,“ soudí Pitr.
