Agentura Skřivánek se za 25 let své existence stala největší jazykovou firmou ve východní Evropě. Roste v Polsku, Lotyšsku i Spojených státech. Její ředitelka Bronislava Chudobová tvrdí, že se jazykové schopnosti Čechů na poslední čtvrtstoletí výrazně zlepšily, přestože výuka jazyků na základních i středních školách stále zaostává. Výjimkou jsou podle ní gymnázia.
Jazykovou agenturu Skřivánek založil před 25 lety Pavel Skřivánek. Nyní patří mezi největší hráče ve svém oboru ve střední a východní Evropě, obrat firmy loni překročil 560 milionů korun.
Podle americké poradenské společnosti Common Sense Advisory patří firma Skřivánek mezi 50 největších jazykových agentur na světě, patří ji 44. místo. V rámci kategorie TOP 25 společností východní Evropy je první. Překládá a vyučuje ve více než 80 jazykových kombinacích. Mezi nejvýznamnější klienty patří Organizace spojených národů, Evropská investiční banka nebo Světová banka. Generální ředitelkou firmy je Bronislava Chudobová. Jak se firma a sektor jazykových agentur vyvíjí, vysvětlila v rozhovoru pro Euro.cz.
Do budoucna se chcete soustředit na překlady na úkor výuky jazyků. Co vás k tomu vede?
Překlady tvoří dlouhodobě téměř dvě třetiny tržeb agentury, na výuku jazyků připadá čtvrtina obratu a zbytek je tlumočení. Je to vlastně návrat k našim kořenům, protože jsme byli založeni jako překladatelská agentura. V dnešní době je jazykové vzdělávání na ústupu, protože základy hlavních cizích jazyků lidé umí ze střední školy. Mají pocit, že se domluví, ale nejsou to experti na cizí jazyk, takže na tlumočení a překlady potřebují profesionály.
Potřeba mnoha firem objednat si překladatele je rozhodně silnější než objednat pro zaměstnance jazykový kurz. Řada středoškoláků také dává přednost jazykovým pobytům. Překlady budou potřeba stále, takže pro nás je to nejperspektivnější obor.
Loni jste největší nárůst obratu zaznamenali v Lotyšsku a Spojených státech. Čím to je způsobeno?
Poctivá práce na všech frontách. Od aktivity obchodníků a prvotního kontaktu s potenciálním zákazníkem, přes rychlou komunikaci a snahu vyjít vstříc klientům při řešení jejich požadavků (a často i potíží, například s termíny), až po následnou péči a spokojenost. V případě Lotyšska jde o dlouhodobý trend – tržby nám tam rostou již poněkolikáté v řadě. Ve Spojených státech nám hodně pomohlo to, že jsme vyhráli velká výběrová řízení na tlumočení.
Zaznamenali jste větší poptávku po překladech firemních zákazníků do čínštiny a arabštiny. Máte k tomu podrobnější čísla?
Meziroční nárůst zájmu o tyto jazyky se pohybuje mezi 3 a 5 procenty již několik let v řadě. Důvodem je zvýšená obchodní aktivita jak našich firem v daných regionech, tak obchodní aktivity společností z těchto regionů v ČR. Samozřejmě ve srovnání s evropskými jazyky, jako je angličtina, němčina nebo i ruština, jsou celková čísla menší. Důležité ale je, že zvládneme uspokojit zákazníky, kteří chtějí rozvíjet své aktivity do těchto regionů.
Tvrdíte, že vaší specializací jsou právě čínština a arabština. Jak obtížné je sehnat překladatele například technické dokumentace do arabštiny?
Nebudeme lhát a tvrdit, že to je jednoduché. Máme ale dost zkušeností, abychom věděli jak na to. Úplným základem je férový přístup k překladatelům, korektorům a lektorům, jasná a rychlá komunikace a v neposlední řadě také dodržování pravidla, že dobré účty dělají dobré přátele – což v tomto případě znamená předem jasně dané cenové podmínky a dodržování termínů výplat pro kmenové zaměstnance a termínů splatnosti faktur pro externí dodavatele.
Trendem jsou individualizované slovníky. Můžete vysvětlit, co to znamená?
Každý obor lidské činnosti má svou terminologii, které často lidé zvenčí příliš nerozumí. Stejný vývoj může nastat u firem s dlouhodobou tradicí, případně vlastním vývojem – různé předměty a činnosti mohou být v různých společnostech pojmenovány jinak a my jsme schopni tento úzus pomocí individuálních slovníků dodržovat.
Čtete rozhovor s ředitelem firmy AGC Automotive Czech:
Jak se dělají skla do mercedesů. Dohled z automobilek u nás máme skoro každý den, říká šéf AGC Steklý
V jak velké míře využíváte nástroje CAT (computer aided translation)? Kam spěje vývoj v tomto segmentu překladatelství?
Ve firmě pracujeme s několika CAT nástroji, a tak máme možnost neustále srovnávat vývoj nových trendů i reakce programátorů na potřeby uživatelů. Do budoucna je v těchto technologiích velký potenciál. Již nyní u nás nacházejí využití zhruba v polovině případů, nejčastěji u technických překladů s přesnou odbornou terminologií nebo u překladu rozsáhlé dokumentace.
Na prvním místě v překladech je angličtina, ale posiluje i němčina. Jaké jsou pro to důvody?
Německy mluvící země představují pro Českou republiku jedny z nejvýznamnějších obchodních partnerů, což se promítá nejen do jazykové výuky, ale také překladů. Angličtina je samozřejmě na vrcholu a počítám, že ještě velmi dlouho zůstane. Je to univerzální a nejrozšířenější obchodní jazyk.
Loni jste měli obrat 560 milionů korun. Jaký máte cíl pro tento rok?
Pro tento rok plánujeme mírný růst, ale jsme závislí na výkonu globální ekonomiky – v jednotlivých zemích se cíle obratu mírně liší. Celkový cíl je 580 milionů korun, ale rádi bychom pokořili hranici 600 milionů.
Kolik máte zaměstnanců a spolupracovníků v ČR, kolik v zahraničí?
Síly jsou vyvážené: v České republice 151, v zahraničí 148.
Ze zahraničních trhů máte největší tržby v Polsku a Lotyšsku. Čím to je dáno?
Podařilo se získat nové zákazníky, oslovit stávající a získat více zakázek, včetně řady velkých. V Lotyšsku je v tomto ohledu důležitá práce pro státní orgány a orgány EU. V případě Polska těžíme z našich dlouhodobých aktivit. Bylo naším prvním trhem, kam jsme expandovali – a to již v roce 1997. Díky jeho velikému a dynamickému trhu zde vidíme potenciál i do budoucna.
Startupper roku Liška: Školství stojí na memorování, matematika se ale nedá učit nazpaměť
Zlepšily se podle vás jazykové schopnosti Čechů za posledních 25 let?
Určitě ano. Dobrá jazyková vybavenost je především pro mileniály úplnou samozřejmostí. Velkou výhodou je, že pokud chcete, můžete se tzv. obklopit cizím jazykem – koukat na cizojazyčné filmy, poslouchat rádio, číst si knížky a v neposlední řadě vyjet do zahraničí na jazykový pobyt. I starší generace má motivaci a možnosti na sobě v tomto ohledu pracovat, což je velká výhoda.
Jak jsou na tom s jazykovými dovednostmi čeští maturanti?
V čem vidím výrazný posun je zavedení státní maturity. Ačkoliv se názory na ní značně liší, za úspěšné lze považovat vůbec to, že zkouška z jazyka dostala standardizovaný formát písemné i ústní zkoušky, což je velký posun od dob „odříkej naučený monolog na téma XY“. Mnoho škol také uznává jako jazykovou zkoušku mezinárodní certifikáty (např. Cambridgeské zkoušky) v rámci profilové části maturity, často se tak setkáváme s tím, že na gymnáziích mívají studenti vyšších ročníků FCE i dokonce CAE.
Při pohledu na gymnázia to vypadá, že se situace zlepšuje, nicméně velkou otázkou jsou zejména základní a odborné střední školy. Tam se lze setkat s tím, že sám učitel nedosahuje požadované jazykové úrovně, nebo vyučuje jazyk bez jakékoliv kvalifikace. Přitom vzdělávací prostředky EU, které do škol ve velkém plynou, jsou z naší zkušenosti často využity spíše k nákupu vybavení než třeba na odborné jazykové kurzy pro učitele, kteří to nutně potřebují. Paradoxně by přitom školy měly dbát nejprve na to, aby byl jejich jazykář kvalifikovaný, uměl sám jazyk používat v praxi a dobře ho vysvětlit, než aby v každé třídě byla interaktivní tabule, která se pak nevyužívá.
Co byste poradila někomu, kdo se potřebuje co nejrychleji zlepšit v nějakém jazyce a nemá možnost v dané zemi žít?
Důležitá rada na úvod: Není dobré mít přehnaná očekávání. Stejně jako nezhubnete 20 kg za týden, ani jazyk se nenaučíte do měsíce. Nicméně základními pravidly pro pokrok jsou: Mluvte, protože jazyk je nutné aktivně používat. Hovořte, vyprávějte, argumentujte, a hlavně se nestyďte. Pokud vám to vaše úroveň dovolí, zkuste sledovat zahraniční média alespoň 3 hodiny týdně. Nejenže si rozšíříte obzory, budete vědět, co se děje ve světě, ale též si rozšíříte slovní zásobu. Jedete autem do práce? Zpříjemněte si čekání v koloně poslechem BBC. Sledujte filmy bez dabingu v původním znění, poslech vám pomůže se rychle zorientovat v mluveném projevu. Můžete si zapnout titulky ve stejném jazyce, tak se vám výborně spojí mluvené slovo s psaným. Čtěte cizojazyčnou literaturu. Řada vydavatelství nabízí množství titulů pro širokou škálu jazykových úrovní, například Tři muži ve člunu pro začátečníky. Zapište se do kurzu. Seznámíte se s novými lidmi a budete mít nad sebou i lektora, který vám pomůže, pokud se dostanete do slepé uličky. Pokud nenajdete v nabídce tradičních kurzů nic, co by vám vyhovovalo, vždycky si můžete zkusit nechat ušít kurz na míru. Většina jazykových škol tuto možnost dnes nabízí.
A ještě jedna rada: Není dobré nechávat studium až jako poslední věc večer po práci, večeři, běhu. Mozek je unaven, tělu se nechce a motivace klesá. Mnohem účinnější, a také důkaz toho, že to člověk bere vážně, je začít hned ráno nebo dopoledne. Stačí si přečíst jeden článek, udělat dvě cvičení z učebnice, kouknout na video na Youtube i se naučit pár nových frází v mobilní aplikaci. Ideálně si pak ještě večer v rychlosti zopakujte to, co jste se přes den naučili.
Dále čtěte:
Schwarzenberg: Jakmile se nám něco podaří, blbneme na kvadrát
Česku hrozí nedostatek učitelů i po zvýšení platů. Velké riziko, říká šéf odborů Dobšík
České školy přecházejí na alternativní výuku počtů. Hejného metoda ale řadu lidí děsí
