Ministerstva se chystají k velkým změnám ve fungování českých ambasád a konzulátů
Malé zemětřesení zřejmě nastane v ekonomické diplomacii. Podle informací, které má k dispozici týdeník EURO, se uvažuje o zrušení některých pozic na českých zahraničních zastupitelstvích. Vzhledem ke dvacetiprocentním škrtům na ministerstvu zahraničí by se vedle ambasád a generálních konzulátů mohly snížit i počty diplomatů, kteří hájí ekonomické zájmy naší země. Zdroj blízký podnikatelům uvedl mimo jiné Hanoj, Moskvu, Řím, Tokio a Ženevu jako kandidáty na redukci. Týká se to zejména tamních obchodně-ekonomických úseků (OEÚ), které působí na zastupitelských úřadech a mají v popisu práce podporu českých exportérů. Jak ministerstvo zahraničí (MZV), tak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) odmítají změny na konkrétních místech komentovat. „V současné době probíhají jednání mezi MZV a MPO o možnostech optimalizace sítě obchodně-ekonomických úseků. Žádné konečné rozhodnutí ještě nepadlo,“ uvedl Tomáš Bartovský, tiskový mluvčí MPO.
Ministerská logika MZV a MPO se dohadují o způsobu financování a řízení OEÚ. Ministerstvo zahraničí nechce sponzorovat z vlastního chod ekonomických diplomatů, kterým sice formálně velí velvyslanec, o náplň práce se jim ale ze zákona stará MPO. To se také podílelo na spolufinancování OEÚ v letošním roce 90 miliony korun. Napřesrok MPO plánuje snížit příspěvek o deset milionů. Černín stojí roční náklady na síť 102 diplomatů na 82 zastupitelských úřadech 306 milionů korun (v průměru tři miliony na osobu). Jak tedy vzniklou mezeru pokrýt? „Provoz ambasád není efektivní. Je otázkou, zda velvyslanec potřebuje tenisové kurty a bazén. Musí se jít do jednotlivých položek. Zatím se škrtá na nesprávných místech,“ uvádí příklady úspor Jaromír Drábek, předseda mezinárodní obchodní komory a čerstvě i místopředseda TOP 09. Další variantou je dále zredukovat nebo zcela zrušit OEÚ v zemích, které nejsou strategickou prioritou pro český export. Eufemismus pro rušení míst bývá optimalizace. Přesně to navrhuje ministerstvo zahraničí. Naopak MPO a podnikatelé nesouhlasí. Hraje se totiž o kompetence, které jsou pro státní úřady něco jako zisk pro firmy. V této věci se již jednou sešli ministři Vladimír Tošovský a Jan Kohout. Shodu však nenašli, proto se plánuje nová schůzka.
Malí jsou kritičtí O optimalizaci EOÚ se diskutovalo i na České radě pro obchod a investice (vznikla v červnu 2008), poradním orgánu ministra průmyslu, kde jsou vedle úředníků zastoupeni také podnikatelé. Exportéři jsou v názoru na kvalitu služeb OEÚ nejednotní. Zatímco velcí exportéři v zásadě práci ekonomických diplomatů hájí, Asociace malých a středních podnikatelů (AMSP) nešetří kritikou. Opírá se v názorech o zářijovou studii provedenou AMSP, z níž vyšlo najevo, že malí a střední exportéři hodnotí práci obchodních zastoupení negativně. Více než třetina z nich má vůči kvalitě služeb a kompetencím pracovníků OEÚ vážné výhrady a považuje je za nedostatečné. Nesouhlasí také s výběrem prioritních zemí pro český export, mezi nimiž chybějí naši sousedé, jak vyplývá ze studie. „Bylo nám v podstatě řečeno, že malí a střední podnikatelé jsou hloupí a neumějí si najít informace na internetu. Obchodní radové jsou tu prý pro ,velké‘ a ať se obracíme na zahraniční kanceláře CzechTrade, kde se za služby platí. Z našich daní se ale provoz OEÚ hradí také,“ popisuje jednání na radě pro obchod a investice generální ředitelka AMSP Eva Svobodová. Ačkoli samu existenci zmíněné rady všichni vítají, její pozice je omezena poradním hlasem a diskusemi o její reprezentativnosti.
Klausova výtka Rušení a šetření na zastoupeních v zahraničí má odpůrce i mimo úředníky a podnikatele. Hlasitě to dal najevo i prezident Václav Klaus. Během nedávné návštěvy Brazílie si v českých médiích postěžoval, že nechápe, proč se ruší generální konzulát v brazilském São Paulu (tvoří se tam 50 procent HDP celé země). „Spořit by se dalo jinde. Například by se mělo vzít v úvahu, že po Lisabonské smlouvě prudce klesá smysl našich velvyslanectví v zemích EU.“ Na setkání s podnikateli EURO Business Breakfastu Klaus dodal, že nemít generální konzulát v São Paulu a mít tři velvyslanectví v milionovém Estonsku, dvoumilionovém Lotyšsku a čtyřmilionové Litvě, „na to by stačil jeden úřad na půli cesty“. Postesknutí prezident doplnil konkrétním činem, zaslal dopis premiérovi Janu Fišerovi, v němž ho žádá o přehodnocení záměru uzavřít generální konzulát v São Paulu, a to zejména s ohledem na fakt, že to je světová metropole s 20 miliony obyvatel a centrem brazilského hospodářského, kulturního a politického života. Týdeníku EURO to potvrdil prezidentův mluvčí Radim Ochvat.
Radek Špicar Podpořme export „Na ekonomickou stránku věci naši diplomaté buď zapomínají, nebo ji nepokládají za důležitou, případně jí ani příliš nerozumějí.,“ říká zástupce předního domácího exportéra Radek Špicar, ředitel Škody Auto pro vnější vztahy.
EURO: Jaké máte zkušenosti s podporou exportu ze strany státu? ŠPICAR: Naše zkušenost je vzhledem k velikosti Škodovky poněkud specifická. Na rozdíl od většiny menších vývozců jsme v oblasti exportu v podstatě soběstační. Znalost místního práva či daňových režimů si dokážeme zajistit sami. Nicméně i pro nás je podpora ze strany státu důležitá, a to především tam, kde je ekonomika do značné míry provázána s politikou. V takových zemích je přínosné, když se exportéři při plánování a realizaci strategických investičních záměrů mohou spolehnout na podporu velvyslanectví.
EURO: Uvedl byste konkrétní příklad?
ŠPICAR: Výbornou spolupráci máme například s velvyslanci v Číně, Indii či v Rusku. V těchto zemích máme výrobní závody a místní trhy považujeme z hlediska budoucnosti za zásadní. Role úřadů v oblasti sledování politických trendů a bezpečnostních rizik je v takto strategických zemích pro exportéry velmi užitečná.
EURO: Vyplatilo by se propojit státní instituce pomáhající exportérům do jednoho systému?
ŠPICAR: Český systém ekonomické diplomacie je poměrně rozsáhlý. Nemyslím si ale, že by byl nějak zásadně přebujelý nebo že by polykal příliš mnoho peněz. Podle zkušeností exportérů odvádí většina zahraničních kanceláří CzechTrade nebo CzechInvest dobrou práci. Na druhé straně si ale dokážu představit třeba sloučení Českých center s CzechTourismem, které by jistě nějaké prostředky ušetřilo, aniž by byl oslaben celý systém. Snažit se například sloučit všechny zahraniční pobočky pod jednu střechu by podle mého názoru ničemu neprospělo. Jak bychom pak třeba řešili situaci v USA, kde je potenciál pro získávání investic spíše na západním pobřeží, zatímco politický a kulturní život se odehrává na pobřeží východním?
EURO: Jaké největší nedostatky vidíte v oblasti zastupování ekonomických zájmů Česka ve světě? ŠPICAR: U řady našich diplomatů bohužel stále převládá pocit, že jsou především politickými a kulturními vyslanci své země. Přitom od konce studené války a s postupným nástupem globalizace a nadnárodních společností se význam ekonomické diplomacie prudce zvyšuje.
EURO: Jak se díváte na práci České rady pro obchod a investice? ŠPICAR: Po něčem takovém marně volaly tuzemské firmy už od listopadu 1989. Vyslyšeny však byly teprve nedávno, když byla založena vládní rada pro obchod a investice, jejímž cílem je za účasti státní správy i soukromé sféry diskutovat o strategii v oblasti ekonomické diplomacie. Založení této rady naše firma velmi oceňuje, svůj smysl ale začne naplňovat teprve tehdy, až se doporučení z ní vzešlá začnou skutečně promítat do každodenní praxe.
