Dlouho očekávaná reforma veřejných financí konečně spatřila světlo světa. Naši podnikatelé z ní však příliš odvázáni nejsou. Zato spekulují o „zaručených“ radách, jak mít v byznysu úspěch.Topolánkův reformní batoh byl konečně schválen a média jsou přeplněna propočty dopadů na jednotlivé skupiny obyvatel.
Dlouho očekávaná reforma veřejných financí konečně spatřila světlo světa. Naši podnikatelé z ní však příliš odvázáni nejsou. Zato spekulují o „zaručených“ radách, jak mít v byznysu úspěch.
Topolánkův reformní batoh byl konečně schválen a média jsou přeplněna propočty dopadů na jednotlivé skupiny obyvatel. A jak se s ním popasují účastníci našeho podnikatelského seriálu? „Celý ten proces se táhl neuvěřitelně dlouho, takže ani nevím, co bylo vlastně schváleno,“ vystihuje pocity řady podnikatelů Radim Jančura, majitel Student Agency. Ten se až od týdeníku Profit dozvěděl, že se zvýší spodní sazba DPH, do níž spadá i jízdné v autobusech. „Tak to se bude zdražovat, a každý si tam hodí samozřejmě více procent, než stoupla daň. Zvyšování DPH berou firmy jako povolení ze shora, že mohou zdražit, a náležitě toho využijí,“ konstatuje podnikatel.
NA KYPR UŽ NEMUSÍ
Důkladně si reformu prostudovat neměl čas ani výrobce karnevalových masek Zdeněk Rydygr. Hostinský Karel Palán zase 14 dní po schválení reformního balíku s povděkem přijal informaci, že podnikatelé nebudou muset od příštího roku používat registrační pokladny. Podle vlastníka strojírenské skupiny Wikov Industry Martina Wichterleho je pro jeho firmu jediným výrazně pozitivním opatřením osvobození od daně z příjmu při nakládání s majetkovými podíly a osvobození příjmů z dividend ze třetích zemí. „Už jsem přemýšlel, že umístím sídlo holdingu někde do Nizozemí, Lucemburska či na Kypr. Teď už k tomu nemám důvod,“ libuje si podnikatel.
OBCHODNICI INSPIROVALA MAFIE
Aktéry našeho seriálu jsme požádali, aby se pokusili stručně formulovat svůj recept na podnikání. Obchodnice se zážitky Linda Vavříková se prý nechává inspirovat mafiánskými příběhy ze slavné knihy Kmotr. Zdůrazňuje však, že bez krveprolití.
Hospodský Palán na to zase jde selským rozumem. „Můj táta říkával, kšeft můžeš budovat pět let, ale za půl roku ho můžeš položit,“ říká. „Když ráno přijdu do hospody a je tam nepořádek, tak vím, že bude tržba,“ přidává Palán ještě jedno hospodské moudro. Martin Wichterle zase sází na lidi. „Obklopte se normálními chytrými a pracovitými lidmi, a pak už půjde všechno samo,“ radí podnikatel.
Šetřím, kde se dá
ZDENĚK RYDYGR, VÝROBCE KARNEVALOVÝCH MASEK:
Minulý měsíc navštívili firmu PVO zákupského podnikatele Zdeňka Rydygra kontroloři z Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Všechno bylo v pořádku, M dokonce jsme u jednoho člověka odvedli více, než jsme měli, a oni nás na to upozornili a peníze hned vrátili. Na rozdíl třeba od ČEZ, kterým trvalo vrácení přeplatku skoro čtvrt roku,“ glosuje kontrolu podnikatel.
ANI LEJSTRO S ÚŘEDNÍKEM NEHNULO
Jedno nepříjemné překvapení však přineslo Rydygrovi uzavírání nové pojistky na jeho továrnu a vozový park. „Zaskočilo nás, že jsme byli zařazeni do druhé nejhorší skupiny, co se týče záplavového nebezpečí. Zašel jsem na stavební úřad a tam jsem dostal razítko, že nás stoletá voda nezasáhne,“ vypráví severočeský výrobce karnevalových masek. S tímto papírem se pak vydal do pojišťovny. „Zaměstnanec pojišťovny říkal, že je to sice hezké, ale že mají program, který používají všechny velké pojišťovny a podle něho patříme do druhé nejrizikovější skupiny a on že s tím jako zaměstnanec nic neudělá. Připlatíme si tak částku v řádech tisíců,“ říká Rydygr. Celkově však na pojistkách zaplatí méně než doposud. „Zrušil jsem zbytečné pojistky - například havarijní pojištění staré Avie a deset let starého osobního automobilu,“ uvádí.
DODAVATEL NAPÁLIL CENU FÓLIE
Poslední výrobce karnevalových masek v Evropě tak pokračuje v hledání zbytečných nákladů. „Jedna firma, která nám dodávala fólie, zvýšila jejich cenu o sto procent. Mají problémy, tak to zkouší. Fólie tak budeme brát raději ze zahraničí, už máme něco předjednané v Německu,“ říká podnikatel. Dále Zdeněk Rydygr prochází všechny smlouvy a kontroluje jednotlivé položky. „Sháníme třeba levnější uhlí. Zaměstnance také můžeme soustředit do jedné místnosti, když jich teď máme méně. Ušetříme tak za osvětlení,“ vyjmenovává Rydygr. Radost mu naopak dělá nová zakázka na speciální zdravotnické pomůcky. „Jsou to výrobky určené pro relaxaci, je to světová novinka, a ta firma, pro kterou to děláme, si to chce nechat jako překvapení na říjnový veletrh,“ tají zatím podrobnosti majitel společnosti PVO. Ve volném čase pak Zdeněk Rydygr uspořádal výstavu na zámku v Zákupech, kam přivezl také jediný dochovaný exemplář vozu Gatter, který se vyráběl v Zákupech v letech 1930 až 1934. *
Přibývá nám konkurence
LINDA VAVŘÍKOVÁ, MAJITELKA FIRMY ALLEGRIA:
Linda Vavříková do „kroniky“ zaměstnavatelských zkušeností pomalu sbírá trpké zkušenosti. V srpnu jí odešel další zaměstnanec. „S hledáním nových lidí máme L velký problém,“ popisuje. Říká, že sleduje výraznou změnu v zájmu lidí o práci. „Dříve nám stačilo najít životopisy na internetu a obeslat zájemce, dnes musíme sami podávat inzeráty a velice rychle reagovat na odpovědi. Tentokrát se nám povedlo kolegu najít přes kamarády, změnili jsme taktiku, protože hledat přes inzeráty se ukázalo jako beznadějné,“ uvádí. Hledání zaměstnanců však nekončí, bude jich do firmy potřeba ještě o pár víc. Na podzim plánuje otevřít stánek v nákupním centru Palladium.
ŠEST TISÍC BALÍČKŮ MĚSÍČNĚ
Firma na zážitky roste: přibývají jí odběratelé i dodavatelé. S tím však narůstají požadavky na organizaci práce. „Od srpna jsme do týmu přijali pracovníka externistu, který nám pomáhá s produkcí zážitků a má na starosti komunikaci s novými dodavateli. V databázi jich totiž máme už téměř 80 a všechny nestačíme kontaktovat,“ přibližuje. Konstatuje, že zákazníků-jednotlivců přibývalo rychle. „V červenci jsme překročili už 6000 prodaných balíčků. Pravidelně si zážitky u nás objednává asi 30 firem,“ uvádí.
SOUPEŘI OD NÁS OPISUJÍ
Sílící pozici firmy Lindy Vavříkové na trhu se zážitky využívá stále ostřeji konkurence. „Když vymyslím nový text na internetu, tak do druhého dne mi jej okopíruje konkurence. To mě hodně naštve,“ líčí. Bere sice, že okukování nápadů je přirozené, ale doslovné opisování textů ji rozčiluje. Popisuje, jak na internetu nabízí zážitky stále více firem. Podle ní je to proto, že mezi nováčky panuje o tomto oboru hodně zjednodušená představa. „Pravda je, že někteří mají hezké webové stránky, ale v nabídce pro firmy jsme zatím na trhu bezkonkurenční jednička, i když to zní nabubřele. Začátečníci to mají dnes jednodušší v tom, že mohou kopírovat to, co už je vytvořené,“ uzavírá. *
Pobídky nejsou nic hrozného
MARTIN WICHTERLE, VLASTNÍK WIKOV INDUSTRY:
ako každý měsíc jsme se i v srpnu zeptali majitele Wikov Industry Martina Wichterleho, zda už je jasné, kde bude stát jeho první větrná elektrárna. A zase nic. J „Už jsme úspěšně ukončili zátěžové zkoušky celého toho soustrojí. Dokonce už i vím, kde ta elektrárna bude stát, ale protože to je jenom na 99 procent, tak vám to řeknu až příště,“ protahuje dále čekání Wichterle.
HRDINY OSTATNÍ PŘEVÁLCUJÍ
Čekat už naopak nemusí jeho společnost na to, zda jí stát přiklepne investiční pobídku na výrobní halu v Hronově. Investice v hodnotě zhruba 600 milionů korun bude podpořena 250 miliony korun. Řada podnikatelů přitom pobídky kritizuje, protože zvýhodňují velké firmy oproti těm drobnějším. Co si o tom myslí šéf Wikov Industry? „Není to nic tak moc démonického. Od státu totiž přímo žádné peníze nedostaneme, jenom získáme slevu na dani. Černé svědomí z toho rozhodně nemám. Když to tady dostalo tisíc různých montoven, tak proč ne my,“ ptá se podnikatel s tím, že v podnikání ze sebe nelze dělat hrdinu. V uplynulém měsíci zavítal Martin Wichterle mimo jiné do Anglie, kde se zúčastnil zasedání představenstva jedné ze svých firem, vývojové a konstrukční kanceláře Orbital 2. „Intenzivně řešíme problém, kde nabrat nové konstruktéry. Nejraději bychom je přijali v Hronově, ale narážíme na to, že schopných konstruktérů se znalostí angličtiny a softwarových programů je v tomto kraji zoufale málo.“
BANÁNOVNÍK I NORSKÁ PÁLENKA
Ve volném čase se Wichterle připravuje na říjnový desetikilometrový běh z Hronova do Náchoda. Rozšířil také sbírku různých předmětů ve své pražské kanceláři. Vedle pyramidy z ozubených koleček si postavil pohár za vítězství v soutěži o nejkrásnějšího veterána, které získal jeho automobil Wikov 35. V jeho kanceláři objevíte i další podivuhodnosti - banánovník, norskou pálenku Aquavit či obraz, na kterém je Wichterle zachycen v pracovním oblečení dělníka z dvacátých let minulého století. „Je to samozřejmě fotomotáž, dostal jsem to jako dárek od svých spolupracovníků,“ vysvětluje s úsměvem podnikatel. *
Ředitele zeměkoule nehledáme
RADEK A ŠÁRKA GRYCOVI, SPOLEČNOST NORIS CR:
Manželé Grycovi se první polovinu měsíce srpna zabývali pohovory s novými zaměstnanci. Hledali lidi pro pobočku v Brně a Havířově. Problémem M je najít posilu na pozice jako je řidič-prodejce nebo skladník. „Uchazečům často chybí řidičský průkaz skupiny C. Nové lidi hledáme přes inzeráty v tisku. Ale skladníci a řidiči deníky moc nečtou, proto se raději spoléháme, že se někdo najde mezi přáteli a známými,“ uvádí Šárka Grycová. Podle jejích slov se ještě hůře hledají specialisté jako logistik nebo fakturantka. „Jinak lidí, kteří tvrdí, že mají znalosti ředitele zeměkoule, je dost. Takoví mají často přehnaná očekávání, co se mezd týče,“ dodává.
VÝJEZD DO TERÉNU PŘINESL PLODY
Grycovi si na srpen naplánovali výjezd na trasy prodejců. Říkají, že vyrazit do terénu se ukázalo jako užitečné rozhodnutí. „Strávili jsme na cestách po Moravě čtyři dny. Chtěli jsme zjistit, jak se naše zavedená obchodní strategie osvědčuje v praxi,“ říká Grycová. Tvrdí, že si tím také udělali jasno v rozdílech obchodování na severní a jižní Moravě. „Kupní síla obou regionů se značně liší. Například na jižní Moravě je daleko silnější, proto se tu prodává snáze. Na severu obchodníci musejí vynaložit k prodeji daleko větší úsilí, a proto v prodejních dovednostech značně předčí Brňáky,“ popisuje.
NÁROČNÝ TÝDEN
Ke konci srpna manželé Grycovi kolaudovali provoz nové mrazicí haly v Havířově. „Kontrola z krajské veterinární a hygienické stanice proběhla bez připomínek, měli jsme vše dobře předpřipravené. Nejvíce práce nám zabrala dokumentace HACP kritických bodů. Otevření nové haly oslavili se zaměstnanci, “ líčí Grycová. Uběhlo pět měsíců, co Grycovi převzali distribuční síť společnosti Nestlé. Za krátkou dobu navýšili tržby a rozšířili nabídku zboží. „Vedení Nestlé je s našimi výsledky spokojeno a ke konci měsíce do Prahy vyslalo delegaci manažerů z národní divize Polsko, kteří se zajímali o naši obchodní strategii. Byl to náročný týden, hodně jsme pracovali a také poznávali pražská restaurační zařízení,“ uzavírá Šárka Grycová. * Prý musíme školit zákazníky
KAREL PALÁN, HOSTINEC U PALÁNŮ:
Původně jste na těchto řádcích měli najít podrobný rozbor nákladů a tržeb havlíčkobrodského hospodského Karla Palána. „Nakonec jsem si to ale rozmyslel. P Začal jsem chlapům v hospodě vysvětlovat, proč si dávám na jídlo tak vysokou marži a oni to nepřijali s přílišným pochopením. Takže i když si myslím, že není nic špatného na tom veřejně říci, jaké jsou moje náklady a výnosy, tak si to raději nechám pro sebe,“ vysvětluje podnikatel z Vysočiny.
NAKONEC ZBUDOU OČI PRO PLÁČ
Něco jsme však z něho přesto dostali. „Když za stokorunu koupím suroviny do kuchyně, tak z té stovky si mohu odečíst pět procent na DPH, tedy pět korun. Pokud si k tomu dám marži 100 procent, dostanu se na dvě stě korun, z kterých musím odvést 19 procent, tedy 38 korun. Čistý odvod na DPH je 33 korun, což je celá třetina marže. Dále musíte počítat mzdy zaměstnanců, odvody na sociální a zdravotní pojištění, cenu energie nebo také čisticí a mycí prostředky. To vám potom zbudou oči pro pláč,“ postěžuje si Karel Palán.
NAČNEŠ UZENINU, UDĚLEJ ZÁPIS
Hospodský si jako každé léto pochvaluje zvýšený zájem hostů. V srpnu ho však také nečekaně navštívili hygienici. „Přišli těsně před obědem, zrovna v tom největším shonu. Takže i když vedeme systém kritických bodů HACAP, tak ho moji zaměstnanci nepředložili, protože nestíhali,“ vypráví hostinský. Některá další zjištění úředníků ho vyloženě rozesmála. „Prodáváme také jídlo důchodcům do ešusu, a hygiena po nás chce, abychom naše zákazníky zaškolili, jak s pokrmem zacházet. Dokonce prý budeme muset mít jejich podpis, že byli skutečně proškoleni,“ nevěřícně kroutí hlavou Palán. Také musí svoji hospodu opatřit cedulí, že je zakázáno prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let. „Když načneme uzeninu, tak bychom rovněž měli udělat zápis, kdy jsme tu uzeninu načali. To, že tam necháváme štítek s dobou trvanlivosti, hygieně nestačilo,“ uvádí dále Palán, který měl čas do 3. září se k nedostatkům vyjádřit a odstranit je. Příště se dozvíte, jak to se školením zákazníků dopadlo. *
Tři stovky jsou adekvátní
RADIM JANČURA, MAJITEL STUDENT AGENCY:
Na lince Praha-Karlovy Vary se v srpnu děly věci. Nejdříve se objevila informace, že firma Asiana na této lince končí z důvodu nekalé konkurence společnosti N Student Agency Radima Jančury. Následně pak vystoupil šéf Asiany Alexej Litvin s prohlášením, že chce tento spoj zachovat. Obrátili jsme se s žádostí o vysvětlení na Šárku Litvinovou, výkonnou ředitelku této společnosti. Dostalo se nám této odpovědi: „Tak jako každoročně vyhodnocujeme i v tomto roce letní sezonu a využití našeho autobusového parku. Je to proces, jehož výsledky se cestující dozvědí včas.“ A co na to Radim Jančura? „Podle mě opravdu brzy skončí. Ale pořad ještě dumají, jak to udělat, aby neskončili,“ míní brněnský podnikatel.
DLOUHÝ VLAK NENAPLNÍTE
Konkurence jsme se zeptali také na reálnost Jančurových plánů na železnici. „Co se týče ceny soupravy, tak cifra 300 milionů za jednu je dosažitelná. U provozních nákladů se však domnívám, že cena lístku z Prahy do Ostravy pod 300 korun nemůže zajistit ziskovost tohoto spoje. Hranice rentabilnosti se pohybuje kolem jedné koruny za osobokilometr a z Prahy do Ostravy je to kilometrů 358,“ vyjadřuje své pochybnosti projektový manažer společnosti Veolia Transport Jiří Schmidt. Majitel Student Agency si však stále myslí, že cena 300 korun nízká není. „Ziskoví budeme díky obsazenosti osmdesát až devadesát procent. Chceme, aby naše vlaky měly kapacitu spíše menší, tak 230 míst. Největší problém vlaků je, že jsou moc velké a tedy nenaplnitelné. Raději tak za stejnou cenu nakoupíme šest kratších souprav než tři dlouhé,“ trvá na svém Jančura.
SPORTOVNÍ PLÁNY NESPORTOVCE
Brněnský dopravní boss se vrhnul do organizování autobusových zájezdů na různá sportovní klání. „Byli jsme například na Formuli 1 v Maďarsku. Tam jsme sice prodali jenom 200 lístků, ale objevili jsme tak další, tentokrát spíše dírku na trhu. V Česku se pořádáním takových zájezdů prakticky nikdo nezabývá, a když už, tak jsou tyto cestovky zaměřené pouze na fotbal. Zatímco my chceme mít mnohem širší záběr,“ představuje svoji novou aktivitu vlastník Student Agency. *
