Ostřílený bankéř Josef Tauber vstoupil před několika týdny do další etapy své kariéry. Post místopředsedy představenstva Československé obchodní banky opustil nedlouho poté, co se na sklonku roku 2000 přišlo na obrovské ztráty, které bance způsobili dva dealeři. Dva roky pak působil v Interbance a nyní byl zvolen do funkce generálního ředitele a místopředsedy představenstva České exportní banky (ČEB). Josef Tauber rovněž působí jako předseda správní rady Fondu pojištění vkladů. S týdeníkem EURO si povídal nejen o své nové pozici a situaci v bankovnictví, ale i o některých tématech nebankovních.
EURO: Čím vás oslovila nabídka vést Českou exportní banku?
TAUBER: Většinu své kariéry jsem strávil v oblasti exportního financování, které jsem poznal ve všech jeho formách. Pracoval jsem na dovozních konzultacích, řešili jsme vše od spotřebního zboží až po velké investiční celky. Za svého působení v Německu jsem kromě standardního exportního financování pracoval na trhu forfaitingových pohledávek, které se tehdy čile obchodovaly. Dalším faktorem byl způsob refinancování České exportní banky, které probíhá výhradně na peněžních a kapitálových trzích, což je oblast, v níž jsem také poměrně dlouho působil. A musím říci, že pro mě není špatnou motivací snažit se napomoci českému exportu.
EURO: Jaké máte dojmy po prvních dnech strávených v ředitelském křesle ČEB? Máte již představu, co vše v bance hodláte změnit?
TAUBER: Pro mě osobně je velkou změnou fakt, že ČEB je banka vlastněná státem, dosud jsem pracoval v komerční sféře. Prvotním cílem této banky je objem poskytnuté podpory a ne zisk. S tímto faktem se stále ještě vnitřně srovnávám. Zatím nemohu dělat žádné větší závěry. Mohu ale říci, že s tím, jak se postupně seznamuji s agendou banky, se moje původní představy nijak nemění. Jinak řečeno, věděl jsem, do čeho jdu. To samozřejmě neznamená, že k žádným změnám nedojde. Každá instituce dospěje do fáze, kdy je změna nezbytná, což je myslím momentálně případ ČEB. Trh od banky nyní chce, aby se ona přizpůsobovala jemu, a ne naopak.
EURO: Působíte i ve Fondu pojištění vkladů (FPV), který opět nějaký čas plnil přední stránky novin vzhledem k Union bance. Pro výplaty jste museli shromáždit přes dvanáct miliard korun, na které měli klienti nárok ze zákonného pojištění. Jak fond situaci zvládl?
TAUBER: Když se fond dozvěděl, že Union banka nemůže dostát svým závazkům, bylo nám jasné, že máme co do činění s bezprecedentním případem. Výplata 12,5 miliardy korun klientům Union banky svým rozsahem převýšila objem prostředků, který byl v minulosti vyplacen klientům celkem deseti různých bank. Fond byl navíc v situaci, kdy mu chyběly přibližně tři miliardy korun, které si následně půjčil na mezibankovním trhu. Objemově jde o mimořádný případ i v globálním měřítku. Veškeré prostředky jsme měli připravené ještě předtím, než si pro peníze přišli první lidé. Přes 120 tisíc klientů Union banky představovalo enormní nároky na administrativu a na spolupráci Union banky s fondem. V tomto ohledu vše proběhlo bez problémů. Dělali jsme maximum, abychom stihli zahájení výplat před uplynutím zákonné lhůty, což se nakonec podařilo, a to i díky GE, kterou jsme vyplácením vkladů pověřili.
EURO: Jak vnímáte snahy vlády prosadit fiskální a důchodovou reformu? Mnozí tvrdí, že ač bylo Česko dlouho progresivnější zemí než Slovensko, teď prošlapují cestu Slováci a my se jen díváme.
TAUBER: O nutnosti reforem v oblasti veřejných financí nelze pochybovat. Ta naše má v sobě jisté kvantitativní prvky a hledá zdroje, ale zapomíná na systémová opatření, která řeší narůstající problémy v čase delším než několik málo let. Současný koncept by měly následovat hlubší úvahy a opatření, jdoucí více do jádra systému, aby i další generace měly relativní jistotu, že vše bude fungovat, jak má. Co se týká slovenské reformy, jsem názoru, že takové prvky obsahuje. Ráznost slovenského konceptu možná souvisí i s tím, že Slovensko si v nedávné minulosti sáhlo hlouběji na dno, což dalo tamní politické reprezentaci více odvahy k takovéto reformě.
EURO: Co říkáte výsledku referenda o vstupu do Evropské unie?
TAUBER: Upřímně mě překvapilo množství lidí, které hlasovalo pro, a to ve všech voličských kategoriích. Kladný výsledek jsem očekával, avšak předpokládal jsem, že bude těsnější. Z referenda mám upřímnou radost a ani relativně nízká účast mě netrápí. Jsem totiž přesvědčen, že i kdyby přišlo o čtvrtinu více lidí, výsledek by byl podobný.
EURO: Dlouho jste působil v německém bankovnictví, které teď prochází těžkým obdobím. Můžete se podělit o svůj názor na tamní situaci?
TAUBER: Německo si musí přiznat, že stojí před restrukturalizací celého bankovního systému. Není pochyb, že některá uskupení musejí projít změnami a řeč není zdaleka jen o systému spořitelen a bank spolkových zemí (Landesbank), ale i o některých ryze soukromých komerčních bankách. Podíl na současné situaci má i sjednocení Německa, které ovlivnilo výkonnost západních spolkových zemí, tamních firem a potažmo bank. Určitě bych zmínil i relativní spokojenost s výsledky dosaženými v minulosti, následné usnutí na vavřínech a procitnutí v méně příhodné době. Tím v žádném případě nechci říct, že německé bankovnictví je před pádem. Pouze potřebuje restrukturalizaci.
