Univerzity uspěly v protestech proti převodu fakultních nemocnic na akciovky
Stejně rychle, jako pokračuje reforma zdravotnictví, přibývá i jejích odpůrců. K odborářům, České lékařské komoře, opozici a některým dalším se nedávno přidali zástupci lékařských fakult a jejich studenti. Vadí jim plánovaná transformace univerzitních nemocnic na akciové společnosti. Za problematickou považují nejen tuto formu vlastnictví, ale především nerovný vztah, který by měl mezi univerzitou a státem podle návrhu zákona vzniknout. Státu by v nové organizaci měl připadnout dvoutřetinový podíl a školám zbytek. Celá situace se nedávno vyhrotila prohlášením akademického senátu Karlovy univerzity, že když se uskuteční transformace v podobě navrhované ministrem Tomášem Julínkem, bude univerzita donucena ukončit klinickou výuku na fakultách. Vysoké školy prý postrádají zákonné garance, že budou moci dále ovlivňovat výuku a že stát své podíly neprodá do soukromých rukou. Po překvapivém prohlášení premiéra Mirka Topolánka minulý pátek vše nasvědčuje tomu, že se jim podařilo zvítězit. Když ne ve válce, tak alespoň v první bitvě.
Socialistický mastodont
„V této chvíli jednoznačně garantuji to, že fakultní nemocnice ani rozhodnutím ministerstva, ani rozhodnutím vlády převáděny na akciové společnosti nebudou,“ uvedl premiér. Ovšem jaká bude další budoucnost univerzitních nemocnic, neuvedl.
Přes všechny neshody zúčastněných stran panuje alespoň v jedné věci konsenzus: současná právní forma příspěvkových organizací nevyhovuje požadavkům na řízení fakultních nemocnic. „S jistotou můžeme říci, že právní forma stávající příspěvkové organizace je socialistický nesmysl,“ uvedl člen legislativní rady Jan Dědič. S ním souhlasí i ředitel fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. „Státní příspěvková organizace se bezvadně hodí k řízení okresní knihovny, ale s nemocnicí už je to horší,“ přiznává. Zákon těmto organizacím dnes například zakazuje vzít si úvěr nebo leasing, který by mnohé nemocnice rády využily třeba na nákupy drahých lékařských přístrojů. „Kdybych chtěl prodat nějaký majetek, musím ho nejdříve bezplatně nabídnout jiné státní organizaci. Takže z tohoto pohledu bude samozřejmě lepší, když se nemocnice změní v jakoukoli jinou formu společnosti, než je ta současná,“ dává další příklad šéf jedné z největších nemocnic u nás.
Ministerstvo zdravotnictví je přesvědčeno, že právě akciová společnost je jedinou vyzkoušenou a jistou možností, jak kvalitně a bez zadlužování řídit univerzitní nemocnici. „V současných fakultních nemocnicích mají univerzity nulový podíl. My je teď chceme zatáhnout do společného procesu,“ obhajoval koncepci zdravotnického resortu jeho mluvčí Tomáš Cikrt.
Třetina nestačí
Jenže univerzitám slibovaný čtyřiatřicetiprocentní podíl v nově vzniklých akciovkách nestačil. Obávaly se, že budou moci ovlivňovat pouze základní majetkové záležitosti a ztratí vliv na výuku a výzkum. Samy navrhují variantu veřejnoprávní neziskové instituce, která je běžná ve světě a v níž by stát měl svůj podíl. „Je nám podsouváno, že jsme pro neprůhledné hospodaření, staré časy a podobně. My ale prosazujeme transparentní způsob vedení. Tak jak je to standardem jinde v Evropě,“ řekl týdeníku EURO děkan První lékařské fakulty Karlovy univerzity Tomáš Zima. Dodává, že nikde na světě není obvyklé, aby univerzitní nemocnice byly akciovými společnostmi, jak tvrdí ministr Julínek „I ti, kteří za tento model bojují, musejí přiznat, že je ojedinělý. Poskytování špičkové zdravotní péče je všude ve vyspělém světě věcí veřejného zájmu,“ připomíná děkan. Právě veřejným zájmem obhajovala vláda svůj většinový podíl v budoucích společnostech. „Stát se nemůže zbavit své odpovědnosti za poskytování specializované zdravotní péče. Univerzity nejsou podle vysokoškolského zákona zřízeny pro provozování podniků. Nemají na to kapacity,“ zdůvodnil Cikrt, proč nemohou mít univerzity v nemocnicích alespoň poloviční podíl. V reakci na tyto vládní kroky založili studenti lékařských fakult vlastní iniciativu a zorganizovali protestní pochod. Jejich cílem bylo zastavit legislativní kroky vedoucí k transformaci, přestože sami přiznávali, že si na úspěch mnoho nadějí nedělají. „Pan ministr je už rozhodnutý a pevně přesvědčený o tom, že nejlepší možností, jak přeměnit fakultní nemocnice, jsou akciovky. Je ochoten jít až tak daleko, že je zákonem úplně zdeformuje,“ řekl mluvčí koordinačního výboru iniciativy studentů Marek Hilšer. Aby systém fungoval, jak si zdravotní resort představuje, muselo by dojít k ještě mnoha legislativním úpravám. „Zákon o univerzitních nemocnicích může akciovou společnost omezit, například ve věci nakládání se ziskem, a paradoxně pak budeme jako akciovku nazývat něco, co jí není,“ vyjádřil se Dědič. Principem akciové společnosti je totiž důsledné oddělení vlastnictví od řízení. Kdyby tedy stát či univerzita chtěly mít větší vliv na řízení, než jaký jim dávají pravomoci v personální politice, bylo by lepší právní formu akciové společnosti opustit, míní člen legislativní rady.
Aby se vlk nažral...
Ministerstvo však ještě do minulého pátku trvalo na svém. „Akciová společnost je vyzkoušená. Přidáme k ní takové paragrafy, aby se mohly cítit univerzity bezpečně. Zajistíme blokace na výzkum, výuku, tak, aby to bylo pod palcem univerzity. Budeme garantovat neprivatizaci,“ prohlásil Cikrt. Jenže většina těchto záruk byla univerzitám přislíbena pouze ústně a třetinový podíl jim sám o sobě nic takového nezaručuje. „Vláda se sice dohodla, že své podíly nebude převádět ani privatizovat, ale my chceme, aby to bylo zapracováno do paragrafového znění zákona,“ říká profesor Zima. Resort na základě připomínek původní návrh zákona upravil a některým požadavkům vyšel vstříc. „Vyhověli jsme připomínkám univerzit. Jediné, v čem nechceme vyhovět, je většinový podíl státu. Nemůže se své povinnosti zbavit. Ostatní obavy mi připadají naprosto neadekvátní,“ míní Julínkův mluvčí. Jenže s tím školy nesouhlasí a všechny se postavily proti transformaci. Jak prohlásila Masarykova univerzita v Brně, obávají se, že lékařský výzkum by už nebyl v kompetencích univerzit, ale nemocnic, ve kterých už univerzity nebudou mít rozhodující vliv. Podle nich by se pravděpodobně stalo to, že budou muset provádět výuku i výzkum v kterémkoliv zdravotnickém zařízení za tržních podmínek, což zvýší náklady.
Proti všem
Dalším kamenem úrazu je vlastní průběh transformace. Nebylo totiž jasně deklarováno, jakou právní cestou proběhne. Nemocnice měly být nejprve převedeny na akciovky se stoprocentním vlastnictví státu a univerzity během devadesáti dní musely s nově vzniklou organizací podepsat smlouvu. Tím by na ně bylo bezúplatně převedeno 34 procent akcií. Podle studentů neexistovala žádná zákonná garance, že smlouva musí být nutně podepsána. „Když k dohodě z nějakého důvodu do té lhůty nedojde, bude cesta k tomu, aby se z akciovky stala univerzitní nemocnice, v podstatě uzavřena. Vznikla by veliká nejistota, co se s těmi nemocnicemi v tomto období stane. Existují tlaky různých finančních skupin, které cítí, že ve zdravotnictví se dá dobře vydělat,“ obává se Hilšer. Akademici i studenti navrhují vytvoření veřejnoprávní neziskové instituce. Neznamená to ale podle nich, že by musely být nutně ztrátové. Navíc finanční hledisko by v tomto případě nemělo být na prvním místě. „Obáváme se rušení nevýhodných oddělení a ztráty akreditací. V tomto případě opravdu není akciovka nejlepší možnou formou vlastnictví. Zdravotnictví nemůže být předmětem trhu. Vztah mezi tím, kdo službu provozuje, a kdo ji přijímá, je nerovný,“ upozorňuje mluvčí studentů. Nevyjasněné detaily převodu nemocnic, rychlost, s jakou se změny chystají, a neoblomnost ministerstva ohledně výše podílu jednotlivých vlastníků vzbuzovaly různé dohady. Jedním z nich je, že by stát mohl mít zájem o lukrativní pozemky, na kterých dnešní nemocnice stojí. Především Všeobecná fakultní nemocnice disponuje atraktivními nemovitostmi v centru Prahy. Kolem nich už více než před deseti lety kroužil například bývalý ministr Jan Stráský (ODS) a rozvířil diskusi o sloučení první a druhé lékařské fakulty. Topolánek dal však svým výrokem z 6. června univerzitám naději na nová jednání. Podlehl tlakům koaličních partnerů i opozice a transformaci prozatím pozastavil. „Premiér je odpovědný za celou zemi a má právo tyto kroky provést,“ řekl týdeníku EURO v reakci na premiérův výrok Tomáš Cikrt a dodal, že jeho resort v této oblasti nebude činit žádné další kroky bez dohody v koalici. Jak dopadnou další jednání, není zatím jisté, stejně jako to, jak moc vážně šéf kabinetu svá slova myslel.
TABULKA 1: Budoucí akciovky? Všech jedenáct univerzitních nemocnic Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Hradec Králové Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Fakultní nemocnice Na Bulovce Fakultní nemocnice Olomouc Fakultní nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice Plzeň Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Fakultní nemocnice v Motole Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
TABULKA 2: Pro a proti Argumenty ministerstva: - Současná forma příspěvkových organizací je nevyhovující - Akciová společnost nabízí lepší formu řízení - Stát se nemůže a nechce zbavit odpovědnosti za poskytování specializované zdravotní péče Obavy univerzit: - Ztráta vlivu na výuku - Chybí garance státu, že svůj podíl neprodá do soukromých rukou - Vztah státu a univerzity je nerovný na úkor škol
