Změny v daních se dotknou všech. Většina by díky nim měla ušetřit, slibuje ministerstvo financí.
Foto: Jan Třeštík
Daňová reforma navrhovaná ministerstvem financí by měla mírně snížit daňové zatížení. Většina lidí by měla podle výpočtů MF na reformě uspořit řádově stokoruny měsíčně, vyplývá z prezentace MF na dnešní tiskové konferenci. MF chce zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Firmám by výše daně měla zůstat na 19 procentech. Ministerstvo počítá s účinností změn od roku 2013.
“I při jednotné sazbě daně bude zdanění progresivní, a to díky stropům na sociální a zdravotní pojištění,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Cílem reformy je podle něj snížení administrativních nákladů poplatníků i státu. “Chceme ten systém celý zjednodušit. Nový systém by měl vypadat tak, že poplatník z jednoho základu na jednom formuláři pošle státu jednu částku,“ dodal.
Kalousek reformu považuje za návrh, který nyní předloží do politické diskuze. “Očekávám vášnivá jednání o některých parametrech, jsem připraven ke kompromisům, ale jen v parametrech. Systém celé reformy musí být zachován,“ uvedl.
Návrh přináší určité výhody podle partnera oddělení daňového poradenství společnosti KPMG Jana Linharta pro zaměstnance s nižšími a středními příjmy. Na druhé straně však zvyšuje zdanění zaměstnanců s vysokými příjmy, a to jak na straně zaměstnanců, tak i zaměstnavatelů. “Pro firmy zaměstnávající špičkové odborníky s vysokými platy tak dojde k nárůstu nákladů. Motivace pro umístění projektů náročných na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu do České republiky tak značně poklesne,“ uvedl.
„Předložené návrhy by neměly u naprosté většiny občanů a firem způsobit výrazné změny v celkové míře zdanění. Vnímáme je spíše jako první krok ke zjednodušení a zefektivnění českého daňového systému,“ uvedl analytik společnosti PricewaterhouseCoopers Zdeněk Hrdlička.
Bezdětný zaměstnanec, jehož superhrubá mzda včetně odvodů činí 30.000 korun, podle MF odvede státu o 279 korun méně. S rostoucí superhrubou mzdou se rozdíl zvyšuje. Pouze bezdětný zaměstnanec se superhrubou mzdou 10.000 korun zaplatí více, a to o 51 korun. V případě zaměstnance se dvěma dětmi a manželkou bez příjmů a superhrubou mzdou 30.000 korun odvede o více než 500 korun méně.
Lidé s novou hypotékou zaplatí na daních víc. Přečtěte si, co pro ně ministerstvo financí chystá.
Odvody na zdravotní pojištění chce ministerstvo financí omezit do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy a odvody na sociální pojištění na čtyřnásobek průměrné mzdy. Zaměstnanci přitom budou platit více na zdravotním pojištění, a to 6,5 procenta místo dosavadních 4,5 procenta. Základní slevu na poplatníka ve výši 24.840 korun ročně budou moci využít jen zaměstnanci do výše čtyřnásobku průměrné mzdy, což je zhruba 100.000 korun měsíčně. “Nad stropy si poplatník nebude moci slevu uplatnit,“ uvedl Kalousek.
Daňové zvýhodnění na dítě stoupne o 1800 korun ročně, poroste i daňový bonus na dítě. Ostatní slevy mají zůstat nezměněny. Nově bude zaveden výdajový paušál ve výši 3000 korun, o který si bude moci zaměstnanec snížit daňový základ.
U podnikatelů zůstanou zachovány výdajové paušály 40, 60 a 80 procent. Zároveň MF snižuje výši obratu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty, a to z jednoho milionu korun na 750.000 korun. Minimální odvody na sociální pojištění budou u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) 6,5 procenta. “Nicméně dávky, starobní důchod se již nebudou počítat ze základu daně, ale ze skutečně odvedených prostředků. Je tedy na podnikateli, zda bude odvádět více nebo si zajistí zdroje na důchod jinak,“ uvedl ministr.
Odvody na sociální a zdravotní pojištění budou u zaměstnavatelů nahrazeny 32procentní daní z úhrnu mezd. Jejím základem bude úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Daň bude omezena stropem ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy. „Vedlejší náklady práce tak klesnou o dva procentní body,“ uvedl Kalousek. U zaměstnanců je pak cílem podle ministra sjednocení základů pro daň i pojistné. Základem by měla být hrubá mzda.
Firmy dále budou mít slevu na dani ve výši sražené daně z dividend, zjednodušené tvorby rezerv a opravných položek k pohledávkám. “Z hlediska podpory investic jsme chtěli odstranit dvojí zdanění u výplaty dividend. Jednou z možností bylo zrušení daně z dividend. Další možností, kterou jsme zvolili, je, že vyplacená dividenda bude moci být uplatněna v následném zdaňovacím období jako sleva na dani,“ vysvětlil Kalousek.
Mezi další návrhy MF patří zachování 15procentní srážkové daně na autorské honoráře. Tato daň by měla platit i na dohody o provedení práce a a úroky a dividendy.
Ministerstvo chce paragrafované znění změn vytvořit do konce dubna, do konce června předložit vládě. S účinností zákona počítá od roku 2013, se zdaněním hazardu ovšem již od 2012. Reforma totiž zavádí zdanění loterijních firem.
Díky zdanění loterijních firem by přitom příští rok měl na dani z příjmu fyzických osob stát získat navíc sedm miliard korun. Kvůli nižšímu výběru daní z příjmu fyzických osob by pak celkově měly veřejné finance získat tři miliardy korun. V letech 2013 a 2014 by pak měly ovšem i v důsledků důchodové reformy veřejné finance přijít o 31,6 miliardy korun.
V rámci druhé fáze reformy ministerstvo chystá zcela nový zákon o příjmových daních, ve kterém bude integrována jak daň z příjmu, tak i odvody pojistného. Do daně z příjmu by podle plánů měla být zahrnuta i daň dědická a darovací. První verze návrhu bude podle Kalouska předložena k diskuzi na podzim a platit by měla začít ještě v tomto volebním období.
