Živnostenský zákon
Omezení administrativní a finanční zátěže spojené s registrací živnosti je dlouhodobý trend, který začal již v roce 2006. Tehdy byl elektronizován živnostenský rejstřík a snížen rozsah listin, které musí podnikatel předložit živnostenskému úřadu při ohlášení živnosti. Podnikatel již nemusí dokládat skutečnosti zjistitelné z informačních systémů veřejné správy, například neexistenci daňových nedoplatků či bezúhonnost. Živnostenský úřad si může sám vyžádat výpis z rejstříku trestů. Zrušena byla i povinnost právnických osob stanovit odpovědného zástupce v případě volné živnosti, u níž není vyžadovaná odborná způsobilost.
Zjednodušení
Loňská novela živnostenského zákona účinná od 1. července 2008 navázala na uvedená zjednodušení a zrušila živnostenské listy. Živnostenské oprávnění se nově prokazuje pouze výpisem z živnostenského rejstříku. Na něm jsou uvedená všechna živnostenská oprávnění podnikatele. Tato na první pohled technická změna má příznivé důsledky. Zatímco dříve bylo nutné zaplatit za vydání živnostenského listu správní poplatek za každou jednotlivou živnost, nyní se platí najednou. A činí tisíc korun při prvním ohlášení a pět set při každém dalším – bez ohledu na počet ohlašovaných živností.
Dále byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů. Podnikatel proto nyní může podání učinit u libovolného obecního úřadu bez ohledu na sídlo či bydliště. To je zejména podstatné, má-li podnikatel zájem nechat si „vyřídit“ živnost jinou osobou na základě plné moci. Podání lze učinit i prostřednictvím CzechPointu. Takový postup však není často příliš praktický, protože lhůta k vyřízení věci začíná až po přeposlání podání živnostenskému úřadu. Lhůta k vyřízení podání u ohlašovacích živností, nikoli u koncesí, byla zkrácena z původních patnácti na pět dnů. V praxi přitom ochotný úředník u méně komplikovaných podání a po předchozí dohodě často provede registraci živnosti na počkání.
Prostor ke zlepšení
Tyto změny jsou pozitivní, neboť zefektivňují proces získání živnostenského oprávnění. Statistické údaje ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2008 sice nepotvrzují výrazný nárůst nově registrovaných živností po účinnosti novely, ale to nic nemění na tom, že vstup živnostníků do podnikání je nyní snadnější než dříve. Přesto lze stále nalézt určitý prostor ke zlepšení.
Nedostatkem například je, že po zrušení místní příslušnosti živnostenských úřadů při registraci živnosti nenásleduje obdobné opatření ve vztahu k jiným úřadům, jejichž součinnost je ke vzniku některých živnostenských oprávnění nezbytná. Podnikateli je málo platné, že může podat žádost o koncesi k provozování nákladní dopravy nad 3,5 tuny u kteréhokoli živnostenského úřadu, je-li její nutnou přílohou potvrzení o finanční způsobilosti. To totiž musí vydat dopravní úřad místně příslušný dle sídla podnikatele.
Vymezení oborů činnosti
Novela také sloučila všechny dosavadní volné živností do jednotné s názvem Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Přínosem změny je, že podnikatelé, kteří tuto souhrnnou živnost ohlásí – v praxi téměř všichni – získávají oprávnění k výkonu všech činností specifikovaných v jednotlivých oborech volné živnosti bez ohledu na to, zda a jak je při ohlášení živnosti vymezí.
Vymezení oborů činnosti je bohužel pouze informativní a podnikatel není nijak sankcionován, pokud jeho skutečná činnost neodpovídá těm, které v oznámení živnosti označil. U podnikatelů zapisovaných do Obchodního rejstříku se navíc do něj zapisuje pouze obecný název volné živnosti – bez konkretizace činnosti. Důsledkem je, že z veřejně dostupných registrů často nelze s jistotou zjistit konkrétní činnosti podnikatele. Do budoucna by proto bylo žádoucí zavést povinnost podnikatele ohlašovat podobory volné živnosti, aby odpovídaly skutečně vykonávaným činnostem.
