analýza Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se zásadně postavil proti jakémukoliv snižování sociálních výdajů, které navrhuje ministerstvo financí jako jeden z bodů reformy veřejných financí. Podle Škromacha by cestou ke stabilizaci financí neměly být nižší sociální dávky, ale naopak vyšší daně.
analýza
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se zásadně postavil proti jakémukoliv snižování sociálních výdajů, které navrhuje ministerstvo financí jako jeden z bodů reformy veřejných financí. Podle Škromacha by cestou ke stabilizaci financí neměly být nižší sociální dávky, ale naopak vyšší daně. Ani premiér Špidla zatím nevyjádřil navrhované reformě jednoznačnou podporu. Stanovisko ministerstva sociálních věcí je však zcela kontraproduktivní. Sociální výdaje totiž nejen že nezůstávají na stále stejně vysoké úrovni, ale naopak neustále rostou kvůli chybně koncipovanému systému. Tyto výdaje společně s problematickým penzijním systémem, který potřebuje reformovat jako první, by mohly brzy dosáhnout hranice, kdy na ně již stát nebude mít. Předluženému státu ale již nikdo nebude chtít z obav z vysokého zadlužení další prostředky půjčit. A pokud někdo státu půjčí, pak jen za příliš vysoké úroky. Již nyní se výdaje na úroky ze stávajícího dluhu zvyšují o několik miliard ročně. Tyto peníze jsou vynaloženy zcela neproduktivně a stát je musí lidem odčerpat na daních, aby měl na splácení svých úroků. Pokud stát reformu veřejných financí neprovede, úroky stále porostou a bude se takto neproduktivně vynakládat stále více prostředků. Jinými slovy, pokud se reforma neprovede nyní, ministerstvo sociálních věcí, které nechce sociální dávky zbrzdit, riskuje, že za nějakou dobu nebude mít na výplatu žádných dávek. Každá reforma musí jít cestou snížení výdajů, a nikoliv zvýšení daní. Vyšší daně, zejména daně z příjmů, silně demotivují podnikatelské aktivity. Podnikatelé zaměstnávají méně lidí, protože ti jsou pro ně drazí. Roste nezaměstnanost, která vyžaduje vyšší sociální dávky. Růst ekonomiky se zpomaluje. Jedná se tak o začarovaný kruh. Každé zvýšení především přímých daní v konečném důsledku vede jen k podlamování ekonomického růstu a zhoršení hospodářské situace si opět žádá vyšší nároky na sociální výdaje, takže tlak na veřejné finance je nekonečný. A to nemluvíme o tom, že nepřijetí reformy znamená, že nebudou včas splněna maastrichtská kritéria, a to zase podstatně odsune přijetí eura - na tom budou biti zejména exportéři, kteří budou muset o to déle snášet posilování české koruny. Česká vláda by si měla vzít příklad z americké administrativy. Ve Spojených státech se právě v těchto chvílích chystá daňová reforma, která je založena zejména na snížení daní a jejím cílem je podpořit skomírající americkou ekonomiku. Nejvýraznějším rysem by mělo být úplné zrušení daně z dividend. To by mělo mnohé firmy přesvědčit, aby začaly vyplácet dividendy, které pro ně v minulosti byly kvůli zdanění příliš nákladné. Více dividend znamená větší zájem o akcie mezi drobnými investory a růst jejich cen. A překonání současné krize akciového trhu je zase klíčem k prosperitě ekonomiky, a to nejen té americké. Oživení v USA se totiž prostřednictvím zahraničního obchodu může přelít i do Evropy a potažmo i do české ekonomiky. Proces to však bude jen pomalý a nepřijde dříve než za dva roky.
