Aznar to poprvé zkusí na nadcházejícím summitu
Bylo to troufalé tvrzení. Před dvěma roky se sešli šéfové evropských států a vlád v Lisabonu a slavnostně slíbili, že do roku 2010 přemění izolované a přeregulované evropské ekonomiky na hnací sílu světového hospodářství. Velká slova, ale málo činů. Španělský premiér José María Aznar se to nyní snaží napravit. Poté, co jeho země převzala střídající se předsednictví v Evropské unii, dává všanc svou pověst a sestavuje pro nadcházející summit unie - naplánovaný na 15. března - energický, tržně laděný program. „Evropská unie musí učinit krok vpřed,“ říká Edward Bannerman, ředitel obchodního a ekonomického útvaru v londýnském Centru pro evropskou reformu. „Pokud se jí to nepodaří, uzavře se Evropa do modelu pomalého růstu, závislosti na sociálním státu a propadajícího se eura,“ upozorňuje.
Uskutečnění Aznarova odvážného programu nebude jednoduché. Z titulu předsednictví v unii, které - jak známo - obnáší vzhledem k rozdílným politikám jednotlivých členů mnohá omezení, se změny prosazují obtížně. Navíc se ve Francii, Německu a ve třech dalších zemích unie letos konají celostátní volby, a tak vzhledem k obavám ze ztráty přízně voličů nebudou politici nakloněni smělým krokům. Hospodářská recese již zatížila rozpočty a zmenšila politikům manévrovací prostor. Pokud by za dosavadního neuspokojivého vývoje Aznar se svou snahou dospět k zásadním dohodám, které by uspíšily strukturální reformy, neuspěl, ukázala by se Evropa jako tápající, neschopná činů a postrádající vůli budovat konkurenceschopnější ekonomiku.
Má-li někdo šanci znovu nastartovat v unii reformní úsilí, pak je to právě Aznar. Od doby, kdy nastoupil v roce 1996 do funkce, pomohl jeho vládní program privatizace, liberalizace a tržních reforem proměnit Španělsko v jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících zemí v Evropě. V uplynulých pěti letech vznikly ve španělské ekonomice tři miliony pracovních míst. Španělsku tak připravilo každé čtvrté pracovní místo vytvořené v Evropě v tomto období. Letošní hospodářský růst se odhaduje na 2,2 procenta oproti 1,2 až 1,4 procenta v unii. „Španělé dokázali, že liberalizace trhu vede k ekonomickému růstu,“ říká Manuel Balmaseda, ekonom Banco Bilbao Vizcaya Argentaria v Madridu.
Aby se tento zázrak rozšířil do Evropy, pracuje Aznar na urychlení liberalizace trhů v energetice, dopravě a telekomunikacích. „Liberalizace energetiky je velkou rozhodující zkouškou, která ukáže, zda to s reformou myslí doopravdy,“ říká Bannerman. Aznarovi vyjádřil podporu předseda Evropské komise Romano Prodi. Ten nedávno varoval, že neprovedou-li členské státy liberalizaci trhů, využije k jejich otevření pravomocí generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. Tímto účinným nástrojem úředníci unie v 90. letech uvolnili evropský trh telekomunikací.
Aznarovu úsilí by mohlo napomoci stále rozšířenější přesvědčení politiků z pravé i levé strany politického spektra, že liknavé tempo evropských reforem vážně zhoršuje vyhlídky na ekonomický růst. Jedno z křídel francouzských socialistů zveřejnilo 21. ledna návrh na radikální přehodnocení postoje strany k volnému trhu. Navíc po nástupu eura 1. ledna vzniká nový transnacionální způsob uvažování. „Euro způsobilo, že tradiční představy o národních trzích vypadají najednou zastarale, téměř prehistoricky,“ prohlásil španělský vládní úředník.
Aznar chce využít úspěch eura k urychlenému vytvoření jednotného evropského finančního trhu. Jeho tým bez ustání pracuje na řešení procedurálního sporu mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí ohledně zavádění celoevropských pravidel pro cenné papíry a finanční služby.
Není sporu o tom, že jednotliví politikové by mohli Aznarovo snažení sabotovat. Velká Británie, Portugalsko a skandinávské státy jeho liberální program jednoznačně podporují, avšak Francie, Německo a Itálie reformám uvolňujícím trhy zatím odolávají. Navzdory Aznarovu odhodlání lobbovat ve prospěch větší pružnosti trhu práce se nepředpokládá uzavření konkrétních dohod. „Reforma trhu práce se neřeší na summitech. Je to džungle různých národních zájmů a předpisů,“ říká Daniel Gros, ředitel bruselského Centra pro studium evropské politiky. Někdo však musí začít toto klubko rozmotávat.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
