Reformu už nepředstíráme

Šéf lidovců věří, že firmy budou platit menší odvody z mezd

Miroslav Kalousek (43) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a ve stejném roce vstoupil do Československé strany lidové. Pracoval v pražském Mitasu až do roku 1990, kdy nastoupil jako poradce místopředsedy vlády ČR. V roce 1993 se stal ekonomickým náměstkem ministra obrany a setrval na tomto postu až do roku 1998. To byl zvolen poslancem. Od posledních voleb je předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Na listopadovém sjezdu KDU-ČSL byl zvolen předsedou strany. Je ženatý, má dvě děti.

EURO: Sněmovnou úspěšně prošel státní rozpočet, který měl být reformní. Příliš nového v něm ale nalézt nelze. Jste s ním spokojen? KALOUSEK: Parametry reformy se do rozpočtu již promítají, zřetelnější efekty lze ale čekat až v příštích letech. Pokud jde o výši deficitu, tak ten se nám sice nemusí líbit, je to ovšem výsledek dlouhodobého vývoje hospodaření státních financí a to nejde změnit ze dne na den. Musíme také respektovat politickou situaci. Troufám si tvrdit, že alternativou k tomuto rozpočtu nebyl rozpočet s menším, ale pouze s větším schodkem.
Říkal jsem na nedávném sjezdu ODS, že jejich opoziční strategii rozumím a chápu i jejich kritiku. Nicméně alternativou k předloženým změnám v mandatorních výdajích není za současné situace hlubší reforma výdajové stránky, nebo cesta ke slovenské reformě, ale naopak cesta ke komunistickému programu.

EURO: Takže stále není vidět jiskřička naděje, že v dohledné budoucnosti dojde ke skutečně zásadním reformám? KALOUSEK: Já tu jiskřičku vidím v tom, že k prvním posunům došlo u nemocenské a sociálních výdajů. Zahajujeme také diskusi, která by měla vést k zásadní penzijní reformě. V krátké době bychom se měli shodnout na principech nového systému a potřebné zákony by vláda měla předložit do sněmovny ještě v příštím roce. Jsem přesvědčen, že právě v případě penzijní reformy je nezbytné dosáhnout konsenzu všech demokratických stran, protože jde o záležitost na mnoho generací dopředu a za tu dobu se u moci budou střídat různé vlády a je třeba, aby nový penzijní systém byl pro všechny přijatelný.

EURO: A vám osobně se zamlouvá to, co připravuje ministerstvo práce, tedy onen švédský model? KALOUSEK: Mně by se zamlouval úplně jiný model, obávám se ale, že dobu na jeho zavedení jsme již propásli. Líbilo by se mi, kdyby byl zachován průběžný systém, ale měl by mnohem menší váhu a byl by spíše dávkového charakteru. Rozhodující díl zabezpečení by spočíval v nějakém systému povinného, nebo spíše nepovinného spoření. To však dnes asi nejde realizovat.
My jsme podobný systém neúspěšně navrhovali na počátku devadesátých let, kdy se mohly zablokovat příjmy z privatizace, které by později sloužily na reformu penzí. To se nestalo a nyní tyto peníze chybějí. Náklady na takovouto změnu, která by zásadně omezila roli průběžného financování důchodů jsou totiž obrovské a jdou do stovek miliard korun, i když je přechod na nový systém rozložen do mnoha let. Zatímco totiž nejmladší generace spoří na svých účtech a o to méně odvádějí státu. Je proto nutné někde vzít peníze pro důchodce pobírající penze podle starého systému a pro lidi, kteří si už nemohou stihnout naspořit.
Myslím, že jsme nyní v situaci, kdy nedosáhneme na takové zdroje, které by umožnily zavést tento systém, a tak nemůžeme volit reformu, která je extrémně náročná na transformační náklady.
Dalším limitem, s nímž musíme v penzijní reformě počítat, je politická realita. Nový systém musí být přijatelný pro všechny rozhodující politické strany a veřejnost. Musíme počítat s tím, že pro mnoho lidí je fond stále ještě sprosté slovo a starší generace si pamatuje, jak její úspory znehodnotila válka nebo měnová reforma.

EURO: Jestliže ale sociální demokracie přichází se švédským modelem, tak to zásadně předurčuje budoucí penzijní systém a fakticky už není o čem diskutovat. KALOUSEK: Já bych byl velmi nerad, kdyby ta diskuse začala tak, jak říkáte. Nemělo by se stát, že někdo přijde a řekne: vidíme to tak a tak a jsme ochotni pouze k nějakým drobným korekcím. To, co se nyní položí na stůl, musí být materiál pro rozpravu, v níž nepůjde jen o parametry, ale i o systémové úpravy. My opravdu extrémně stojíme o spolupráci opozice a zároveň čekáme, že bude také ochotná k diskutovat.

EURO: Už tady bylo několik komisí pro penzijní reformu, vždy to ovšem skončilo fiaskem. KALOUSEK: Budeme-li každý setrvávat na svém stanovisku, tak žádná reforma nebude. Je to jako s reformou veřejných financí. Ta rozhodně není ideální a dá se lépe kritizovat než hájit, kdybychom ale nepřistoupili na kompromisy, tak se nic nestane ještě dalších deset let a dluh astronomicky naroste.

EURO: Když mluvíte o veřejných financích, tak bych vám připomněl, že nedávno jste hovořil o nutnosti reformy po reformě. Dočkáme se jí? KALOUSEK: Proběhla koaliční jednání a jsme připraveni pokračovat. Do konce ledna by měl být uzavřen další balík dohod, které povedou k dalšímu snižování deficitních trendů a k systémovým změnám.

EURO: Budou tyto změny znamenat, že si koalice stanoví ambicióznější cíl ve snižování deficitů? KALOUSEK: Strašně bych si to přál, ale nemyslím si, že je to schůdné. Spíše půjde o jistotu, že dosáhneme již stanoveného čtyřprocentního cíle na rok 2006. Opatření, která jsme zatím přijali, by totiž k jeho naplnění nestačila. Již jsme se shodli, že dojde ke změnám v případě DPH a sazby se sblíží. Začínáme vážně uvažovat o snížení daňového zatížení práce. Podniky platí příliš vysoké odvody z mezd zaměstnanců. Pokud bude zvažované snížení těchto odvodů dostatečně razantní, tak by to mělo mít silný prorůstový význam. Doufám přitom, že za pár měsíců zde nebudu naříkat, že jsme si sliboval příliš mnoho a změny jsou jen kosmetické.
Mám opačné pocity, než jsme měl loni, kdy jsem hovořil o komisi pro předstírání reformy veřejných financí a nevěřil jsem, že se na nějakých změnách skutečně dohodneme. Nyní jsem optimistou a doufám, že mi to vydrží.

EURO: Rozhodující roli však musí sehrát zásahy do mandatorních výdajů. Tam jste také optimistou? KALOUSEK: Myslím, že ke škrtům dojde. Obávám se ale, že to nebude v podobě, kterou bych považoval za optimální. Respektuji, že sociální demokracie má nějakou smlouvu s voliči. Před volbami něco slíbila a teď ji musí naplňovat. Může ji sice korigovat, ale těžko ji může zrušit úplně celou.

EURO: Byl jste zvolen předsedou KDU-ČSL a zdá se, že dochází k posunu v koaličních vztazích. KALOUSEK: Já si to nemyslím.

EURO: Například jste zablokovali příliš vysoké navýšení minimální mzdy navržené ministrem Škromachem. KALOUSEK: Nechci to hodnotit. Možná že se v tuto chvíli stávají koaliční vztahy jasnějšími a průhlednějšími. My budeme plnit všechny uzavřené dohody a vládní program. Ale my jsme se nezavázali, že budeme plnit program sociální demokracie.

EURO: Vaše strana se tradičně zajímá o problematiku venkova a zemědělství. Současný kabinet má přitom v této agendě potíže a čeští zemědělci mohou přijít o peníze. Znepokojuje vás to? KALOUSEK: Určitě se o tom snažíme jednat. Trochu bych ovšem korigoval vaši otázku. Vy jste položil venkov do jedné roviny se zemědělstvím. Zemědělství je sice nedílnou součástí venkova, ale může někdy působit i proti jeho rozvoji.

EURO: Jak hodnotíte práci ministerstva zemědělství? KALOUSEK: Na můj vkus je mnohem více ministerstvem orby než ministerstvem venkova. Nechci, aby to vyznělo jako kritika ministra Palase. Rozvoj venkova musí být vládní prioritou a opatření musí jít napříč ostatními resorty. Je to podobné jako řešení potíží ve zdravotnictví. To nemůže vyřešit jen ministryně Součková, ale vláda jí k tomu musí dát nástroje.

EURO: Po vašem zvolení předsedou začalo horečné hledání vhodného ministerstva pro vás… KALOUSEK: To hledali novináři. Já jsem nic nehledal.

EURO: A možná pan premiér… KALOUSEK: Nemám žádnou informaci o tom, že pan premiér pro mě hledal vládní křeslo. Když to dělal, tak beze mě. S Vladimírem Špidlou jednám často o všem možném, ale na toto téma jsme hovořili jen jednou a velmi jednosměrně. Ujistil jsem ho, že nehodláme kvůli výsledkům našeho sjezdu vyměňovat ministry.

EURO: Pan premiér by vás ale ve vládě jistě rád viděl a prý by byl ochoten nabídnout vám i ministerstvo zemědělství.
KALOUSEK: Chce-li o tom někdo spekulovat, tak mu v tom mohu těžko zabránit, takové spekulace ale nemají žádný reálný podklad.

EURO: Setkal jsme se s myšlenkou, že když byl před lety zvolen předsedou ODA pan Žantovský, tak nevstoupil do vlády, a ta pak padla a rozdělila se ODS. Nemůže se situace opakovat? KALOUSEK: Nejsem urážlivý člověk a odpouštím vám, že mě srovnáváte s panem Žantovským. Ale vážně, ten problém byl tenkrát v tom, že Žantovský nebyl ve sněmovně. Máme nyní stojedničkovou vládu, a ta musí se vším do sněmovny. Kdybych nebyl poslancem, tak by asi vznikaly problémy. Nikde není psáno, že předseda koaliční strany musí být členem kabinetu.

EURO: Jste v koalici s jednou stranou, která je v hluboké existenční krizi a druhá je zase postižena hlubokým vnitřním štěpením. Nejste zatahováni do těchto vnitrostranických sporů? KALOUSEK: Popisujete aktuální situaci, ta ale může být za čas úplně jiná. My tady nejsme proto, abychom podporovali nějaké stranické křídlo proti jinému. My jsme zde proto, abychom prosazovali náš program.

EURO: Můžete na to ale narazit při řešení konkrétních otázek. Jako předseda strany například vedete politická jednání o přístupu k privatizaci dolů, kde se objevují trestní stíhání a různé informace o vyšetřování účastníků. KALOUSEK: Samozřejmě jako předseda vládní strany nesu politickou odpovědnost za vládní rozhodování. Já vím, že jsou tam nějaká trestní stíhání, ale ani nevím za co. Do doby soudního rozhodnutí je však třeba na každého pohlížet, jako by byl nevinen. Kdyby to tak nebylo, tak bychom nežili v právním státě. To jsem říkal a říkám i o dalších lidech. Například o panu Železném. To samozřejmě neznamená, že když se něco takového vyskytne v průběhu privatizačního tendru, nevzniká apel na větší obezřetnost.

EURO: Měla by tedy vláda pokračovat v privatizaci? KALOUSEK: Vláda by měla v privatizaci pokračovat do okamžiku, kdy třeba zjistí, že nemůže vydat dobré rozhodnutí. To se týká toho, když by prodej neměl být transparentní, nebo by nemělo být dosaženo férové ceny. Takže sice pečlivě sleduji co se děje, ale nezaujímám v koalici nějaké dramatické stanovisko.

EURO: Neznepokojuje vás, že se stále objevují zprávy typu protikorupční služba vyšetřuje tohoto podnikatele nebo BIS šetří tyto operace? Někdy to vypadá, jako by bezpečnostní složky fungovaly jako nástroje public relations. KALOUSEK: Tato obava ve mně opravdu klíčí. Neznepokojuje mě, že někdo někoho trestně stíhá nebo vyšetřuje. Bezpečnostní složky mají dělat svou práci a je správné, když konají. Znepokojují mě však tyto úniky informací, které mohou sloužit kdo ví komu. Nemám sice dost důkazů, abych mohl vznést konkrétní obvinění, ale když něco vypadá jako kachna, kejhá to jako kachna a mává křídly jako kachna, tak je řada důvodů se domnívat, že to opravdu asi bude kachna.

EURO: Měla by se podle vašeho názoru koalice zabývat bezpečnostní problematikou? KALOUSEK: Je to podle mně stále téma pro příslušné odpovědné instituce, a nikoli pro politická jednání.

EURO: Jedním z medializovaných případů jsou transakce České konsolidační agentury. Vy jste odpůrcem personálních změn, o nichž se v této souvislosti často mluví. KALOUSEK: Já nejsem odpůrcem změn například v dozorčí radě. Jsem ale odpůrcem účelových argumentů, kterými jsou některé návrhy zdůvodňovány.

EURO: Lidovci se ale podíleli na dosavadních neúspěšných pokusech ČSSD prosadit v tajném hlasování ve sněmovně svého člověka do dozorčí rady ČKA. KALOUSEK: Myslím, že to tak není. ČSSD opět navrhuje svého kandidáta a myslím, že ho všichni naši poslanci podpoří.

EURO: V čem vidíte účelovost obviňování vedení ČKA? KALOUSEK: Velmi klopotně probíhá dokončování transakce s ČSOB a já nemám důvod nevěřit tomu, že agentura se snaží minimalizovat ztráty z této operace pro veřejné rozpočty. Nemyslím, že by bylo vhodné partnerovi, který v řadě případů ani nedodržel dohodnuté termíny, jeho situaci ještě nějak dále ulehčovat. Smlouvy o převzetí IPB motivovaly ČSOB k maximálnímu možnému čerpání peněz z veřejných rozpočtů, a když už byly v této podobě podepsány, tak nemyslím, že je vhodné ještě otevírat dveře a usnadňovat jí to. Domnívám se, že vedení ČKA v tomto směru dělá, co může, a to samozřejmě může někomu překážet.

EURO: Vláda má snahu přesouvat do ČKA další problémová aktiva z Českých drah, zdravotních pojišťoven a podobně. Co si o tom myslíte? KALOUSEK: Agentura je transformační instituce a měla by být zrušena v co nejkratším možném termínu. Chceme-li ukončit její činnost, tak tam nemůžeme valit další problémová aktiva.
Ono je to lákavé a bylo to lákavé pro všechny politické reprezentace od doby, kdy byla Konsolidační banka založena. Tak vznikla žumpa, kam bylo možné nahrnout problémy, které jste měl ,a ony na nějaký čas neexistovaly. K tomu mají politici velké sklony. Jenže tyto problémy se později vrátí a jsou mnohem větší.

EURO: Opět jsou na stole stíhačky Gripen, což je téma, které vás provází hodně dlouho. Často jste byl obviňován, že máte v této záležitosti své vlastní zájmy. Jak budete nyní rozhodovat? KALOUSEK: Žádné zájmy na stíhačkách rozhodně nemám. To je nesmysl. Je skutečností, že nemít stíhačky znamená přijít o podstatnou část suverenity. Aby armáda dokázala odstrašit případného nepřítele, musí být věrohodně schopna vojensky zasáhnout kdekoli nad naším územím. Tudíž stíhací letectvo potřebujeme. Švédové v minulosti nabízeli dobré podmínky a patrně nabízejí dobré podmínky i nyní. Je nutné zvážit technicko-ekonomické parametry nabídek, kde hrají významnou roli i offsety, a přijmout rozhodnutí.